Rusko prohrálo energetickou válku o Evropu. Vítězem se stala hlavně Amerika

Před třemi lety vyzval tehdejší americký prezident Donald Trump Rusko a Saúdskou Arábii, aby omezily produkci ropy, když v době pandemie covidu krátkodobě zamířila do negativního cenového pásma. Cílem mělo být zvýšení ceny této fosilní suroviny a také záchrana amerických těžařů. Oba klíčoví vývozci ropy Bílému domu vyhověli.

V současné geopolitické situaci by podobná dohoda byla z říše sci-fi. I to ukazuje, jak se od vypuknutí války na Ukrajině zásadně změnily globální energetické trhy. Američtí těžaři už nejsou tolik zranitelní a rekordně vyvážejí ropu i zkapalněný zemní plyn do Evropy.

Změna letitých poměrů

Agresivní ruská válka převrátila letité poměry na trhu s ropou a plynem naruby. Jasným poraženým v této energetické válce je Putinovo Rusko. I přes to, že na začátku války Kreml tvrdil, že Evropa bez ruského plynu v zimě zmrzne.

Nestalo se, Evropa naopak dokázala ruské fosilní komodity velmi rychle nahradit těmi od jiných producentů, vliv sehrála i menší poptávka zejména po plynu.

GRAF: Vývoj ceny ropy Brent
Za posledních pět let, v USD za barel.

Zdroj: tradingeconomics.com

Z nové situace profitují hlavně američtí producenti. „Válka postavila energetickou bezpečnost do centra pozornosti, o které si lidé mysleli, že již není proveditelná,“ vysvětlila pro Financial Times Amy Myers Jaffeová, expertka na energetiku z New York University.

Evropa i Spojené státy se velmi rychle dokázaly s novou situací vypořádat a odstřihly se od ruských nerostných surovin. Američtí těžaři rychle zvýšili produkci ropy i zemního plynu. Dodávky směřují zejména na evropský trh, kde jsou ceny vyšší než například v Asii.

Rusko přišlo o dominanci na evropském trhu

Přitom ještě v roce 2021 dodávalo Rusko do Evropy 150 miliard metrů krychlových zemního plynu a pokrývalo 40 procent poptávky celé EU.

Záhadné exploze na plynovodech Nord Stream 1 a 2 loni na konci srpna vyhnaly cenu zemního plynu na rekordních 343 eur za megawatthodinu. A množily se spekulace, že Evropa bude muset během zimních měsíců zásadně omezovat vytápění i průmyslovou produkci. Černé scénáře se ale nenaplnily.

V současnosti je v EU cena zemního plynu dokonce nižší než před únorem 2022, pohybuje se okolo 30 eur za megawatthodinu. „Rusko prohrálo energetickou bitvu s Evropou,“ tvrdí výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol.

Američtí těžaři jako vítězové

Jasným vítězem jsou Spojené státy, částečně i státy z oblasti Perského zálivu. „Obchodní toky byly postaveny na hlavu. Klíčovými příjemci peněz jsou exportéři ze Středního východu a USA,“ popisuje vedoucí analytička poradenské společnosti Energy Aspects Amrita Senová.

VÍCE K TÉMATU:

Co čeká trh s komoditami po zbytek roku? Saxo Bank vidí prostor pro růst

Proč Saúdové nepřesvědčili trhy, že ceny ropy mají stoupat?

Ochránci klimatu bědují: Evropa „pálí“ miliardy eur za LNG terminály a zvyšuje uhlíkovou stopu

Rusko sice dodává v rekordním množství suroviny na indický a čínský trh, to ale nedokáže pokrýt výpadek z Evropy. Navíc poskytuje asijským odběratelům výrazné slevy.

Agentura Bloomberg také napsala, že Indie i Čína nákupy ruského plynu omezují. Snaží se totiž diverzifikovat dodávky fosilních zdrojů v souvislosti s potenciálními komplikacemi s platbami za ruské suroviny.

Americké dodávky zkapalněného plynu do Evropy loni rostly oproti roku 2021 o 141 procent až na 70 miliard kubických metrů. To odpovídá asi polovině objemu ruského plynu dodávaného plynovody před invazí na Ukrajinu.

Zvýšený zájem o americký LNG znamená také pro firmy ze Spojených států lepší finanční vyhlídky, i proto investují do dalších vývozních kapacit.

Dlouhodobá energetická spolupráce mezi EU a USA

Kapacity amerických vývozců by se mohly podle poradenské společnosti S&P Global zvýšit až na 100 miliard kubíků ročně. Zájem o spolupráci s americkými těžaři má řada evropských energetických firem, například francouzská Engie nebo německá státní SEFE.

Uzavírají kontrakty na dodávky plynu na několik dekád dopředu. Berlín vyčlenil na vybudování terminálů pro příjem LNG dodávek v přepočtu deset miliard dolarů. V provozu už má tři plovoucí terminály a další tři se staví.

I když neziskové organizace a bojovníci na ochranu klimatu protestují proti tomu, aby se ve velkém využíval zkapalněný zemní plyn, energetické priority se v souvislosti s válkou zásadně změnily.

„Invaze zesílila historický posun od priority dekarbonizace k energetické bezpečnosti. Pro americké exportéry to byl dar z nebes,“ vysvětlil změnu vnímání Bob McNally, bývalý poradce Bílého domu, který šéfuje poradenské společnosti Rapidan Energy Group.