Ochránci klimatu bědují: Evropa „pálí“ miliardy eur za LNG terminály a zvyšuje uhlíkovou stopu

I přes proklamace Bruselu, že je nutné přestat co nejrychleji používat fosilní paliva, se Evropská unie (EU) ve snaze co nejrychlejšího zbavení závislosti na ruském plynu vrhá do závislosti na zkapalněném LNG. To je trnem v oku ekologickým organizacím.

Přechod od ruského plynu k LNG, který pochází například z Kataru nebo Spojených států, bude totiž stát daňové poplatníky zemí EU navíc miliardy eur.

Uhlíková stopa roste

Navíc se podle ekologů zvyšuje i uhlíková stopa tohoto zdroje, varují ekologické organizace.

Zmíněný americký zemní plyn se získává frakováním. Ve srovnání s ruským trubkovým plynem je uhlíková stopa více než dvojnásobná, varuje nezisková organizace Greenpeace. Ta opírá svoje varování o propočty respektovaného německého Fraunhoferova institutu.

Přitom od začátku války na Ukrajině se dovoz zkapalněného plynu do EU zvýšil už o 58 procent, uvedla analytička z Independent Commodity Intelligence Services (ICIS) Paula Di Mattia Peraireová.

GRAF: Vývoj importů LNG do Evropy (EU27 + UK) podle zdrojů
V letech 2021 a 2022, v mil. tun LNG.

Zdroj: ICIS / Global LNG Hub

Nejvíce zemního plynu v rámci EU spotřebovává Německo, Itálie a Nizozemsko.

Nové projekty pro LNG rychle rostou

Mohutné investice řady států do nové infrastruktury podle Peraireové povedou do konce roku 2024 k dokončení až patnácti nových terminálů pro dovoz a zpětné zplynování dodávek LNG.

Pak se kapacita dovozu zkapalněného plynu zvýší až o 70 miliard metrů krychlových ročně. Pro srovnání, kapacita nefunkčního plynovodu Nord Stream 1 je 55 miliard metrů krychlových fosilního zdroje.

Fraunhoferův institut navíc upozornil, že bude nutné zvýšit investice do plynárenské infrastruktury v Německu, aby byla schopná pojmout vyšší dodávky zkapalněného plynu, který bude dále proudit do zemí střední a východní Evropy.

GRAF: Evropské země s nejvíce LNG terminály – v provozu a plánované výstavbě
Jde o stav ke konci listopadu 2022.

Zdroj: Statista 

Další nutnou investicí je posílení flotily tankerů pro LNG. Pro nahrazení 167 miliard kubíků ruského plynu z roku 2021 je teoreticky nutné, aby do Evropy každý den připlulo pět tankerů s plynem.

Ročně to znamená 1800 dodávek LNG v tankerech. Jedna speciální loď na přepravu zkapalněné energetické komodity přitom přijde zhruba na 220 milionů dolarů (pět miliard korun).

VÍCE K TÉMATU:

Kdo poškodil plynovody Nord Stream: Rusko, nebo USA?

Evropa bez plynu? Čína přeprodává ruský LNG

Proč je americký LNG pro Evropu čtyřikrát dražší? Ptejte se obchodníků

Erika Vorlová (GasNet): Plynárenství má svoji udržitelnou budoucnost, jsou jí biometan a vodík

Problémy pro uhlíkové cíle

Ekologické organizace varují před tím, že snaha odstranit závislost na ruských fosilních zdrojích může znamenat komplikace pro dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050.

„Teď máme stav nouze. Ale i Mezinárodní agentura pro energii (IEA) říká, že by měly být investice do fosilních paliv a příslušné infrastruktury nulové. Pak budeme schopni dosáhnout klimatických cílů,“ zdůraznila pro Deutsche Welle švédská analytička Ganna Gladkykhová z Evropské aliance pro energetický výzkum (EERA).

Aby politici v rámci EU uklidnili voliče, kteří žádají uhlíkovou neutralitu (zejména to platí pro Německo), tvrdí, že dovoz zemního plynu je pouze dočasný. Celý plynárenský systém lze podle nich přebudovat na využívání zeleného vodíku, který vzniká výrobou z obnovitelné energie.

„Kdykoliv politici říkají, že mají infrastrukturu na vodík připravenou, jde o pouhé utěšování veřejnosti,“ oponuje Gladkykhová.

Přechod na vodík není zatím vyřešený

Rainer Quitzow z německého Institutu pro pokročilá studia udržitelnosti v Postupimi doplnil, že přechod od zemního plynu na vodík není zatím vyřešený. Potřebná infrastruktura podle něj totiž potřebuje jiné materiály a slitiny, aby dokázala bezpečně udržet v potrubí vodík, který je výbušnější než zemní plyn. Bude nutné počítat s dodatečnými investicemi do infrastruktury, které nebudou malé, zdůraznil.

Zkapalněný vodík se navíc musí skladovat při teplotě minus 260 stupňů Celsia. To je technologicky náročnější než v případě zkapalněného zemního plynu, který se ochlazuje na minus 160 stupňů Celsia.

Pokud země EU investují nemalé prostředky do infrastruktury pro využívání LNG, bude obtížné tyto terminály a elektrárny na zemní plyn za několik let později předělávat na vodík, varoval Quitzow.

Snížit závislost na Rusku

Německý think tank Agora Energiewende nicméně vypočítal, že je možné snížit závislost evropské ekonomiky na ruském zemním plynu téměř okamžitě, respektive v horizontu jednoho až čtyř let.

Dvacet procent spotřeby je možné snížit úsporami v energetické spotřebě. Dalších 45 procent těkavé látky lze nahradit masivním využíváním tepelných čerpadel pro vytápění, zlepšením izolace budov a také vyšším podílem obnovitelných zdrojů.

Pak zbývá nahradit 35 procent plynu dovozem z jiných zemí, což odpovídá asi 50 miliardám krychlových metrů ročně. Takové množství už pokryje stávající infrastruktura.