Evropa bez plynu? Čína jí částečně přeprodává ruský LNG

Čím více se blíží příchod topné sezóny, tím více Evropská unie panikaří kvůli obavám z nedostatku dodávek zemního plynu z Ruska. Přitom od začátku ruské agrese na Ukrajině bylo jasné, že Kreml dodávky energetické suroviny, na které byla EU závislá před válkou ze 40 procent, bude upravovat podle toho, jak se to bude „pánovi“ Kremlu Vladimiru Putinovi hodit.

Nyní jsou zastaveny dodávky hlavním plynovodem do Německa – Nord Streamem 1 – s požadavkem na zrušení ekonomických sankcí. To ale Brusel odmítá.

Nové kapacity pro LNG

Závislosti na ruském plynu proudícím potrubími do Evropy se země EU snaží zbavit výstavbou nových kapacit pro zkapalněný plyn LNG.

Budují se hlavně plovoucí terminály, nových projektů vzniká až 25, napsala v srpnu americká ratingová a analytická služba S&P Global. Jen Německo, které dosud nemá žádné kapacity, buduje takových terminálů hned pět.

Na začátku září se otevřel terminál v přístavu Eemshaven v Nizozemsku. Jeho třetinu kapacity bude využívat i Česko prostřednictvím polostátní firmy ČEZ. Česká vláda má rovněž zájem o využívání terminálů v Německu a Polsku.

Ruský plyn s oklikou přes Čínu

Může ale dojít k paradoxní situaci, že plyn z Ruska sice do Evropy nepřiteče tradiční cestou, ale dostane se na evropský kontinent z Číny.

„Globální trh se zkapalněným zemním plynem (LNG) je stále lépe integrován a regionální přesuny v poptávce mohou pomoci vyvážit jinak napjaté trhy. Toto přesměrování toků slouží zájmům všech zúčastněných stran,“ řekl trochu tajemně pro německou Deutsche Welle Nicholas Kumleben, ředitel energetického výzkumu v makroekonomické poradenské společnosti Greenmantle.

Jinými slovy to znamená, že se Čína může stát prostředníkem, jak dostat do Evropy ruský plyn.

„Pokud Evropa nakupuje LNG z Číny, pak ano, potenciálně část z toho může být ruský plyn,“ potvrdila pro Deutche Welle Anna Mikulská z Centra energetických studií Bakerova institutu pro veřejnou politiku na Riceově Univerzitě v Texasu.

Samozřejmě tento čínsko-ruský plyn do Evropy přitéká v daleko menším objemu, než by bylo možné prostřednictvím stávajících plynovodů. Nyní jsou evropské zásobníky plynu plné na 86 procent a je to částečně dáno i tím, že se LNG dováží i z Číny, uvedl japonský ekonomický deník The Nikkei.

Čínský překupník

Do byznysu s LNG se zapojil největší zpracovatel ropy a zemního plynu Sinopec Group. Tento koncern využívá toho, že má přebytky (způsobeno ekonomickým zpomalením čínské ekonomiky) a ty pak prodává zájemcům, včetně evropských.

Potvrdila to dceřiná společnost kótovaná v Hongkongu, že část svých zásob přeprodává na mezinárodním trhu. „Jsou to čistě tržní transakce, obchodujeme LNG v globálním měřítku na základě principů komercializace a diverzifikace,“ řekl zástupce Sinopecu. Podle něj tyto obchody nemají žádné politické nebo geopolitické pozadí.

Čína přitom dvě pětiny své spotřeby plynu dováží. V případě zkapalněného plynu se na polovině dodávek podílejí tankery z Austrálie a ze Spojených států.

Vysoké ceny plynu v Evropě vedou k tomu, že i čínské firmy se chtějí na dodávkách LNG přiživit. Peking přitom od začátku invaze tvrdí, že se k západním sankcím na Rusko nepřipojí a naopak navyšuje dovoz ropy i plynu z Ruska, které nakupuje se slevou.

VÍCE K TÉMATU:

Američané tvrdě vstoupili do války o čipy s Čínou. Zakázali vývoz a podpořili masivní investice

Evropský plán na boj s drahými energiemi zatím drhne

Vítězové války plynové, Katar ale i Egypt s dalšími africkými státy v zádech

Peking nechce úplně naštvat Západ

Na druhou stranu čínský byznys nechce úplně naštvat Západ, protože velkou část špičkových IT-technologií včetně čipů používaných v automobilovém sektoru dováží ze západních zemí nebo jejich spojenců (Tchaj-wan, Korea, Japonsko). I proto Sinopec pozastavil investiční projekty s Ruskem v petrochemickém průmyslu.

Statistiky potvrzují, že čínské společnosti zvýšily dodávky LNG do Evropy s tím, jak po zkapalněném plynu roste v EU poptávka. Na mezinárodních trzích už letos prodaly čtyři miliony tun LNG, což odpovídá sedmi procentům evropské spotřeby plynu v prvním pololetí.

„Nevěřím, že existují nějaká pravidla původu obsahu – nakonec je to stále otázka přesunu objemů,“ doplnila Mikulská s tím, že lze jen těžko určit, z jakých zdrojů zkapalněný plyn pochází.

Může to podle ní být ale interpretováno i jako obcházení sankcí, i když na ruský plyn Brusel bojkot stále neuvalil. Na celém byznysu nicméně nejvíce v současnosti vydělává Peking, doplnila.

Tok ruského potrubního plynu do Číny v prvních šesti měsících vzrostl meziročně o 65 procent. Peking zaplatil za dovoz energií z putinovského Ruska od invaze 35 miliard dolarů, ve stejném období roku 2021 to bylo 20 miliard dolarů, upřesnila agentura Bloomberg.

Nový plynovod z Ruska do Číny

Navíc plynové propojení obou velmocí se rozšiřuje. Čína totiž energie potřebuje a Rusko, které se válkou připravilo o evropský odbyt, potřebuje přesměrovat svoji produkci, aby ji nemuselo omezovat.

China National Petroleum Corporation a Gazprom podepsaly již v roce 2014 smlouvu na 30 let, kdy měly firmy postavit nový ropovod Síla Sibiře. Projekt má v Rusku úsek dlouhý 2200 kilometrů a v Číně dalších 3400 kilometrů. Plynovod má totiž vést přes celou říši středu okolo Pekingu až do Šanghaje.

MAPA: Ropovod Síla Sibiře spojil ruská naleziště plynu s čínským trhem

Ropovod Síla Sibiře má zásadně zvýšit možnosti exportu ruského zemního plynu do Číny. První úsek byl otevřen v roce 2019. V roce 2025 má mít kapacitu 38 miliard metrů krychlových plynu. Zdroj: Khu’hamgaba Kitap/CC BY-SA 4.0

Zdroj: Khu’hamgaba Kitap/CC BY-SA 4.0

Částečně byl plynovod spuštěn v roce 2019. Ke kapacitě ve výši 38 miliard kubíků plynu ročně (pro srovnání Nord Stream 1 i 2 má každý kapacitu 55 miliard metrů krychlových plynu) se má dostat v roce 2025. Kreml samozřejmě usiluje o to, aby nahradil výpadek prodejů plynu v Evropě. Zejména posiluje export do dvou velkých asijských ekonomik – čínské a indické.

„Co Rusko prodává Číně, je na základě smluvních cen. Podle mého názoru byla dohoda mezi Čínou a Ruskem pro Sílu Sibiře 1 pro Čínu výhodnější, a to i z hlediska ceny,“ zdůvodnila Mikulská.

Rusko dále oslabí, Čína posílí

Pokud bude i nadále Čína zvyšovat prodej LNG na světové trhy, prolomí tím vývozní monopol Gazpromu, domnívá se diplomat EU a specialista na východní Asii Albrecht Rothacher.

Dlouhodobě se tím dále oslabí ekonomicky i politicky celé Rusko. Na druhou stranu nelze očekávat, že výpadek ruského plynu půjde nahradit několika desítkami tankerů LNG z Číny. Navíc, pokud v čínské ekonomice dojde k oživení, bude zemní plyn potřebovat sama.

Evropa tak bude muset diverzifikovat své zdroje dodavatelů zemního plynu z Norska, Alžírska, Kataru, Spojených států amerických, Spojených arabských emirátů, Turkmenistánu, Ázerbájdžánu, Ománu, Izraele a možná i Íránu (pokud dojde k dohodě o jaderném programu a zrušení sankcí).

Podle Mikulské ale bude muset Evropa i Spojené státy začít řešit to, že v případě užší ekonomické spolupráce mezi Moskvou a Pekingem mohou obě ekonomiky snadněji manipulovat světové ceny plynu a ropy. I proto se alespoň pro tuto zimu dá očekávat umělé zastropování cen energetických komodit.

Brusel: Jsme s Kremlem v energetické válce

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová argumentuje tím, že právě Rusko dlouhodobě manipuluje cenami se zemním plynem. A tím ovlivňuje i konečné ceny elektřiny.

Putin podle ní kromě faktické války „rozpoutal i válku s naší energií a naší ekonomikou“. Vyzvala k ukončení energetické závislosti na agresivní politice Kremlu.

Celkem má jít v Unii na pomoc lidem i podnikům 140 miliard eur, aby se vypořádali s vysokými účty za energie. Peníze chtějí bruselští byrokraté získat zejména extra zdaněním energetických a těžařských společností.

Referenční cena pro plyn

Mělo by také dojít ke zmrazení cen na energetických burzách v případě, že nebudou správně fungovat. Von der Leyenová také oznámila, že úředníci pracují na stanovení „referenční“ ceny zemního plynu. Tato cena bude odrážet dovozní náklady pro LNG a bude očištěna o spekulativní nárůst ceny, kterou způsobuje Kreml.

Propracovaná reforma trhů s energiemi bude ale na stole až v prvních měsících příštího roku, dodal místopředseda Komise Frans Timmermans. Zatím mají členské země snižovat spotřebu energií: celkovou spotřebu každý měsíc o deset procent, elektřinu ve špičkách o pět procent.