Američané tvrdě vstoupili do války o čipy s Čínou. Zakázali vývoz a podpořili masivní investice

Vzestup americké ekonomiky byl v posledních několika dekádách založen na úspěchu počítačových technologií a firem ze Silicon Valley. V posledních letech ale Ameriku stále více dohání komunistická Čína.

V době vyostřeného napětí mezi Západem a Východem – nejen kvůli ruské agresi na Ukrajině, ale také kvůli čínským ambicím vůči Tchaj-wanu – se administrativa Joea Bidena rozhodla, že neponechá nic náhodě a otevřeně vstoupí do „války“ o globální technologickou dominanci na poli výroby počítačových čipů.

Bílý dům se rozhodl, že do sektoru nalije neuvěřitelných 289 miliard dolarů, což ale podle týdeníku The Economist může vést k nesmyslnému plýtvání, pokud se nebudou prostředky využívat uvážlivě. Novou legislativu, zákon o čipech a vědě, nicméně podpořili i republikáni, kteří ostrý protičínský kurz podporují. Původní návrh totiž vznikl už za předchozího prezidenta Donalda Trumpa v roce 2020.

Ne všichni republikáni jsou ale pro, neboť se jim nelíbí, že profitabilní odvětví by mělo dostat dotace a daňové úlevy. „Jde o odvětví, které další vládní příděly nepotřebuje,“ tvrdí někteří z nich.

Nebýt závislý na Číně

Záměrem Bílého domu je, aby se nejmodernější americké technologie vrátily na území Spojených států. A zároveň aby se eliminovalo riziko, že si americká ekonomika nebude moci tyto klíčové součástky pro většinu spotřebního zboží vyrobit doma.

Pandemie covidu totiž ukázala, jak moc je nejen americká ekonomika závislá na tom, co se v Číně a na nedalekém Tchaj-wanu vyrobí. A také na rychlosti, s kterou se tyto produkty dostanou k výrobním firmám po celém světě. Závislost na tchajwanské produkci by se podle některých politiků i odborníků navíc mohla ukázat jako slabina, pokud by se Čína pokusila ostrovní stát ovládnout.

Součástí zákona jsou dotace a investiční pobídky pro produkci polovodičů na území Spojených států ve výši 52 miliard dolarů. Další většina částky – 200 miliard dolarů – má pak směřovat na podporu širšího výzkumu. Rovněž má podporovat špičkové technologické obory v americké ekonomice, včetně vývoje umělé inteligence a jaderné fúze.

Důležité odvětví

Sektor produkce počítačových čipů hraje důležitou roli prakticky ve všem, od obrany až po nástup budoucích technologií, jako je umělá inteligence či autonomní automobily. Není tedy divu, že napětí mezi Washingtonem a Pekingem mění celosvětový polovodičový průmysl.

Podle odhadů společnosti Gartner činila hodnota trhu s čipy v loňském roce 550 miliard dolarů (12,9 bilionu Kč). Ta se s přibývajícími pobídkami bude výrazně zvyšovat.

Nedávný nedostatek čipů, který otřásl dodavatelskými řetězci, zdůraznil, jak mohou být části světové ekonomiky zastaveny a jak mohou být ztracena pracovní místa, pokud tyto malé technologické komponenty chybí.

Zákaz vývozu do Číny

Kromě masivní podpory z federálního rozpočtu přistoupil Bílý dům k restriktivní hospodářské politice. Nařídil výrobcům čipů, společnostem Nvidia a AMD, aby přestaly dodávat na čínský trh své hi-tech produkty.

Americká vláda jim podle CNN fakticky nařídila, aby přestaly do asijské země řízené komunisty prodávat technologie umožňující využití pro umělou inteligenci, to znamená vývoz vysoce výkonných čipů.

Americká administrativa argumentuje hlavně obavou o národní bezpečnost, protože má strach, že americké čipy bude Peking využívat ve vojenském sektoru.

Omezení se týká špičkových čipů Nvidia A100 a integrovaných obvodů H100 a všech systémů, které tyto součástky obsahují. Zákaz má platit okamžitě.

Ztráta za 400 milionů dolarů

Nvidia, jež se specializuje na výrobu grafických procesorů, uvedla, že přijde o zakázky ve výši 400 milionů dolarů.

Akcie firmy z Kalifornie po oznámení záměru Bílého domu propadly o více než šest procent. Akcie firmy AMD klesly o čtyři procenta.

Manažeři společnosti Nvidia uvedli, že spolupracují s čínskými zákazníky, aby vyřešili jejich poptávku po čipech alternativními produkty.

GRAF: Skrytí dodavatelé polovodičového průmyslu
Srovnání podle tržeb v letech 2020 a 2021, v mld. dolarů

Zdroj: Statista

Společnost AMD zase nesmí na příkaz vlády prodávat na čínský trh výkonný čip (akcelerátor) MI250. Nicméně uvedla, že zákaz větší dopad na jejich podnikání mít nebude. Kromě zákazu exportu do Číny platí stopka i pro Rusko, aby nemohlo čipy používat ve svých zbraních. Obě firmy ze Silicon Valley nicméně zdůraznily, že do Ruska žádné své zboží nevyvážejí.

Investice přibývají

Výše zmíněný zákon počítá též s daňovou úlevou 25 procent pro společnosti, které investují do závodů na výrobu čipů v USA.

Asi proto nepřekvapí, že tamní společnost Micron Technology již oznámila, že investuje do domácí výroby 40 miliard dolarů, aby navýšila produkci čipů. Využije k tomu zmíněné vládní dotace.

Okolo roku 2025 chce rozjet výrobu a vytvořit až 40 tisíc pracovních míst. Tento krok má zároveň posílit americkou národní bezpečnost a zvýšit odolnost dodavatelských řetězců, aby nebyly závislé na čínské produkci. Celosvětově plánuje na investice utratit 150 miliard dolarů. V současné době vyrábí v Japonsku, Singapuru a na Tchaj-wanu.

GRAF: Největší výrobci polovodičů
Jde o údaje za rok 2020, tržní podíl v procentech.

Zdroj: Statista/Gartner

A lze očekávat, že vládní pobídku využijí i další výrobci. Například Intel, který již letos v lednu oznámil investici ve výši 20 miliard dolarů do dvou nových závodů na čipy v Ohiu. V počáteční fázi plánuje Intel vytvořit asi 3000 pracovních pozic. V místě, kde budou dvě nové továrny, by mohlo časem stát až osm závodů na čipy.

Celková investice by tak v příštím desetiletí mohla vystoupat až na 100 miliard dolarů a zaměstnat až 10 000 lidí. Lokalita by se tak stala jedním z největších areálů na výrobu polovodičů na světě. K tomu firma uvažuje i o investicích v Evropě za až závratných 95 miliard dolarů. Očekává se totiž, že plán podpory výroby čipů oznámí i Evropská komise.

Tchaj-wan jde s Američany

Posílit výrobu polovodičů v demokratických zemích chce také Tchaj-wan. Řekla to tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen při setkání s guvernérem Arizony Dougem Duceyem.

„Těšíme se, že budeme společně s našimi demokratickými partnery vyrábět demokratické čipy, a tím ochráníme zájmy našich demokratických partnerů a vytvoříme větší prosperitu,“ uvedla prezidentka.

Tchajwanská společnost TSMC se chystá v Arizoně investovat do nového závodu na výrobu polovodičů 12 miliard dolarů (zhruba 300 miliard korun). V závodě, jehož výstavbu zahájila před dvěma lety a kde by měla zahájit výrobu v roce 2024, má vzniknout asi 1600 pracovních míst. Vyrábět se tam budou vyspělé čipy s technologií pět nanometrů.

TSMC je největším výrobcem polovodičů na světě z hlediska tržní kapitalizace, která se nyní pohybuje kolem 255 miliard USD. Čipy od této firmy bývají mimo jiné v přístrojích iPhone společnosti Apple.

Čína se také snaží

V konkurenčním boji se však snaží i Čína. Podle údajů agentury Bloomberg pochází 19 z 20 nejrychleji rostoucích firem čipového průmyslu za poslední čtyři čtvrtletí z Číny. Loni jich bylo osm.

Čínští dodavatelé designového softwaru, procesorů a zařízení důležitého pro výrobu čipů zvyšují tržby několikanásobně rychleji než globální lídři Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC) nebo ASML Holding.

Očekává se, že Peking v rámci snahy obejít americké sankce spustí miliardové investice do tohoto sektoru pomocí programů, které mají podpořit a financovat národní technologické šampiony a nákupy čínských produktů.

GRAF: Globální produkce čipů podle jednotlivých regionů
Z grafu je patrné, že si Čína buduje a bude budovat větší podíl na globálním trhu, podíl v procentech.

Zdroj: Statista, Boston Consulting Group, Semiconductor Industry Association

Čínským výrobcům čipů nahrává také přetrvávající globální nedostatek čipů, který omezuje výrobu největších světových výrobců automobilů a spotřební elektroniky. To pomáhá tamním firmám dostat se i na mezinárodní trhy. Podle analytiků není pochyb o tom, že razantní budování kapacit čínských firem posílí v celosvětovém měřítku jejich působnost.