Vítězové války plynové, Katar ale i Egypt s dalšími africkými státy v zádech

Snížení závislosti na ruských fosilních palivech jako sankce za válku na Ukrajině řeší Evropa a vlastně i celý západní svět již několik měsíců. Zatímco výrazné omezení odběrů ropy se stalo předmětem květnové shody Evropské unie v rámci již šestého sankčního balíčku vůči Kremlu, u zemního plynu zatím k společnému postupu nedochází.

Evropa je totiž na ruském plynu výrazně závislejší než na ropě a plán na výrazné zastavení jeho odběru by tak byl komplikovaný. Ať už z pohledu jeho náhrady u průmyslových podniků, tak i domácností, pro které by se výrazně zvýšily ceny energií (ostatně ty jsou i tak o několik desítek procent vyšší než loni).

Jedinými zeměmi, které již ruský plyn neodebírají, jsou ty, které „odstřihnulo“ samo Rusko. Už v dubnu ruská společnost Gazprom zastavila dodávky do Polska a Bulharska, protože tyto země odmítly za plyn platit v rublech. Na tento „ruský sankční seznam“ pak během května Kreml přiřadil Finsko, Nizozemsko, dánskou společnost Orsted nebo v Německu působící firmu Shell Energy. Naposledy Gazprom odstřihl od plynu na konci července Lotyšsko.

GRAF: Srovnání závislosti Evropy na zemním plynu
V roce 2000 a 2020, jde o procento čistého dovozu na celkově dostupné energii, v procentech.

Zdroj: Eurostat

Spolupráce s Katarem

Evropské země se proto poohlížejí jinde, odkud by zemní plyn mohly odebírat. Evropa musí nahradit zhruba 155 miliard krychlových metrů zemního plynu z Ruska.

Jednou z takových zemí je Katar, který má velké zásoby zemního plynu a v posledních letech také výrazně investoval do technologie zkapalňování zemního plynu.

Už koncem května podepsalo energetické partnerství s Katarem Německo. Zástupci obou zemí se shodli na tom, že vzájemná spolupráce největší evropské ekonomiky a jednoho z největších dovozců zkapalněného zemního plynu (LNG) do zemí Evropské unie představuje cestu, jak snížit závislost na ruském plynu.

Ostatně s Katarem vyjednává i Česko, na přelomu září a října by pak měl do Prahy přijet katarský emír Tamim bin Hamad Sání. Vláda Petra Fialy (ODS) navíc již s Katarem podepsala dohodu o dvojím zdanění a investicích.

Koncem června zemi navštívili čeští ministři průmyslu, financí a dopravy, aby jednali především o plynu. Navíc k posílení českých i evropských vztahů s Katarem má pomoci i historicky první ambasáda v této zemi.

GRAF: Vývoj dovozu zemního plynu do EU podle země původu
Od roku 2018 do roku 2021, čtvrtletní údaje v TWh.

Zdroj: Čtvrtletní zpráva EK o trhu s plynem Q4/2021

Černý kůň: Egypt

Dalším „vítězem“ plynové krize je pak Egypt. Ten sice na jedné straně na válku na Ukrajině doplácí nedostatkem základních potravin, především obilí. Jak ale upozornil server Quartz, země naopak těží ze zvýšeného zájmu právě o zemní plyn.

Jen za první čtyři měsíce Egypt podle agentury Reuters utržil z vývozu plynu 3,9 miliardy dolarů. To je tolik, kolik země vydělala na plynu za celý rok 2021, a o 768 procent více než její celkové příjmy z plynu za celý rok 2020. Nutno podotknout, že tehdy byly dodávky poznamenány důsledky pandemie covidu.

Každopádně Egypt od roku 2015 pracuje na tom, aby patřil mezi významné hráče na světovém trhu se zkapalněným zemním plynem. Tehdy totiž objevil velké ložisko zemního plynu ve Středozemním moři. Díky tomu se stal po Alžírsku druhým největším producentem zemního plynu v Africe.

Africký potenciál

Podle serveru Statista obsahovaly v roce 2020 africká ložiska zemního plynu zhruba 7 procent celkových zásob na Zemi. V tomto roce afričtí producenti vytěžili celkem 230 miliard metrů krychlových plynu, z toho nejvíce zmíněné Alžírsko 85 miliard, pak Egypt 62 miliard kubíků a Nigérie 50 miliard metrů krychlových.

V kontextu prohlubující se plynové krize v důsledku ruského útoku na Ukrajinu se tak černý kontinent může stát důstojnou náhradou za plyn z Ruska. Nebude to hned, neboť v Africe ani Evropě není v tuto chvíli dostatek LNG terminálů a ani propojení potrubím nelze vybudovat hned.

„V roce 2020 vývoz zkapalnělého plynu (LNG) z Afriky dosáhl 56,4 miliardy metrů krychlových a dalších 26 miliard odteklo plynovody. Do roku 2050 by se celkový export pak měl ztrojnásobit,“ dodává Statista.

K hlavním producentům plynu totiž budou přibývat další potenciální země, které objevují ložiska plynu. Příkladem může být Mosambik, který se díky nedávným objevům posunul na třetí místo mezi africkými držiteli zásob zemního plynu. A v přípravě jsou další projekty v zemích jako je Senegal nebo Etiopie, které zvýší těžbu na tomto kontinentu a také zvýší podíl vývozu zemního plynu hlavně do Evropy.

VÍCE K TÉMATU:

Němci bojují s plynovou krizí. Budou spalovat více uhlí a začnou šetřit

Vyhlídky na příští zimu ovlivňují zásoby plynu. Česko patří k nejzranitelnějším v Evropě

Evropa bez ruského plynu? Odborníci se shodují, že ekonomika EU není připravena

Peníze na obilí

V důsledku konfliktu na Ukrajině si stejně tak Egypt uvědomil svůj plynový potenciál a i proto letos v dubnu uzavřel dohodu s italským plynárenským gigantem Eni o zvýšení těžby a zefektivnění procesu vývozu. Urychluje také plány na vybudování podmořské přenosové soustavy do Řecka, které by do Evropy dodávalo energii z egyptských solárních a větrných elektráren.

Egyptští představitelé však upozornili, že neočekávaný zisk z prodeje plynu nemusí být výhrou. Rostoucí náklady na životně důležitý dovoz především ropy a pšenice (Egypt je jejím největším dovozcem, pozn. red.) totiž tyto příjmy nemusejí zaplatit.

Ceny obou potravinových komodit prudce rostou, což samozřejmě láká i šedou ekonomiku. Egyptská policie již oznámila, že zatkla desítky místních výrobců a obchodníků obviněných z nelegálního pašování pšenice ze země.

Těžká cesta k náhradě

Každopádně cesta k náhradě ruského plynu bude trvat. Před invazí Rusko dodávalo Evropě kolem 40 procent plynu. Skladování plynu nebo zvýšení dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) v některých zemích včetně Německa tak činí v krátkodobém horizontu nahrazení ruských dodávek zcela nemožným.

GRAF: Vývoj dodávek LNG do EU podle země původu
Čtvrtletní údaje od roku 2018 do roku 2021, v mld. m³.

Zdroj: Čtvrtletní zpráva EK o trhu s plynem Q4/2021

A to i přesto, že se státy EU kvůli očekávanému omezení dodávek plynu z Ruska dohodly na pravidlech omezení spotřeby této suroviny pro nadcházející topnou sezonu. Členské země se zavázaly snížit v období od začátku srpna do konce března spotřebu plynu o 15 procent proti průměru z posledních pěti let.

Pokud Evropská komise či pět členských zemí dospějí k závěru, že nastal čas na vyhlášení plynové nouze, může Brusel návrh předložit členským státům. V případě, že se pro vysloví nejméně 15 z 27 zemí, stanou se úspory povinnými.

Unijní státy zatím přes výrazná omezení ruských dodávek snížily spotřebu plynu proti minulým letům zhruba o pět procent. Část z nich považuje patnáctiprocentní cíl za reálný. Část hovoří o tom, že se s ukončením ruského vývozu vyrovná i bez splnění unijního cíle.