Evropa bez ruského plynu? Odborníci se shodují, že ekonomika EU není připravena

ANKETA PEAK VOICE

Má se Evropská unie okamžitě odstřihnout od dodávek zemního plynu z Ruska kvůli válce na Ukrajině?

Martin Sklenář, Head of Regional Sales for Central Europe, investiční společnost Exante

Lidskost a touha žít ve svobodě a fungující společnosti včetně všech souvisejících faktů dobré životní úrovně velí k naprostému odstřihnutí dodávek plynu z Ruska. Ať jsou tím sledovány ekonomické sankce a následující těžkosti pro ruské občany a ekonomické ruské subjekty, nebo jiné negativní dopady pro Rusko.

Celkové odklonění Evropy od Ruska za současné vyhrocené rusko-ukrajinské krize je jednou z možných a úderných hrozeb pro ruskou stávající politickou garnituru a má budoucí ekonomický a politický dopad.

Druhý pohled – faktický a pragmatický – ovšem napovídá, že odhodlání Evropy a zbytku světa ukázat Kremlu sílu spojenectví a společný postup proti teroru a možné zastavení odběru plynu z Ruska, jako jedné z klíčových komodit pro Evropu a její bezproblémový chod, jsou v úrovni – podle mého názoru – a v přímé souvislosti s rychlostí provedení téměř nemožná, respektive nesprávná.

Nezanedbatelným průvodním jevem by byla cenová nestabilita a nejistota v dodávkách. Mám na mysli například Norsko nebo vzdálenější státy, které mohou přicházet v úvahu jako částeční dodavatelé plynu. Rusko je relativně blízko pro efektivní dodávku plynu do Evropy a s fungující a hlavně zažitou infrastrukturou plynovodů. Ta „zažitá“ část je nyní i problémem Německa jako nejsilnější EU ekonomiky. Evropa nechala nepozorovaně Rusko pracovat na své agresivitě a rozpínavých plánech.

Vezmeme-li v úvahu závislost Evropy, někdy více, někdy méně, na spotřebě plynu, ať domácností, nebo průmyslu, jednalo by se o ekonomickou sebevraždu. A také ohrožení životní úrovně, kterou si po desetiletí vytváříme. Také si nemyslím, podle dostupných zdrojů EU, že je Evropa připravená na rychlý přechod k jiným dodavatelům této komodity a bez ovlivnění stávajících dodávek plynu, což by zastavení dodávek EU z Ruska vyžadovalo.

Zbývá diplomacie a efektivní práce se sankcemi jako nástroje pro efektivní pomoc narovnání krize mezi Ruskem a Ukrajinou. Ekonomicko-obchodní omezení pro Rusko, které jsou již v platnosti nebo nově vznikají, jsou a budou pravděpodobně tou správnou cestou.

Jiří Gavor, ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) a jednatel firmy ENA, s. r. o.

V krátkodobém časovém horizontu dvou až tří let je pro Evropskou unii ruský plyn důležitější než pro Rusko evropské peníze.

Válku na Ukrajině by to nezastavilo, ekonomické důsledky pro EU by byly velmi tíživé. Účelem sankcí by mělo být zasáhnout více Rusko než Evropu. Tato podmínka v případě plynu není splněna.

VÍCE K TÉMATU:

Jak rychle by se Evropa měla odstřihnout od ruského plynu?

Navzdory sankcím. Proč ruská ekonomika tresty Západu zatím překvapivě zvládá?

Zakázat, či nezakázat dovoz ruské ropy, to je to, oč tu běží. Ale klidu na trzích to nepřidává

Dominik Rusinko, makroekonomický analytik ČSOB

Čím rychleji se EU bude snažit odstřihnout od ruských dodávek zemního plynu, tím dražší a hospodářsky bolestivější to pro nás bude. Osobně jsem relativně skeptický k tomu, že by okamžité zastavení dodávek plynu do Evropy mělo Rusko odradit od dalších válečných aktivit na Ukrajině, nebo dokonce vést ke změně ruského režimu.

Okamžité odstřižení od ruských dodávek by Moskvu bezpochyby bolelo, neboť díky dramatickému zdražení plynu mohutně rostou i její exportní příjmy. V případě plynu navíc Rusko nemá – na rozdíl od ropy, kterou primárně vyváží po moři – příliš alternativ, jak jej dostat na světový trh (s výjimkou plynovodů směřujících do Evropy).

Evropa by měla bezpochyby posílit svou energetickou bezpečnost, což je dimenze, na kterou evropský Green Deal příliš důrazu nekladl. To se po ruské agresi změní, přičemž snížení závislosti na ruských dodávkách plynu je dle mého názoru nevyhnutelné.

Z pohledu vyvažování negativních dopadů tohoto kroku na evropskou ekonomiku a zesílení hospodářského tlaku na Rusko se zdá nejrozumnější varianta nikoli překotného odstřižení od ruských dodávek, ale postupný – byť relativně rychlý – odklon. Ten sice sám o sobě přinese rovněž dodatečné náklady, a to minimálně v podobě dovozů dražšího LNG, nicméně to je nutná cena za vyšší energetickou bezpečnost.

A konečně, pokud by mělo dojít k okamžitému odstřižení od ruských dodávek plynu, Evropu by čekal ještě drtivější inflační šok a pokles životní úrovně. S největší pravděpodobností by se evropská ekonomika propadla do recese, což by mělo negativní dopad na zaměstnanost. Mám obavy, že za dané situace by mohla velmi rychle klesat společenská (a zprostředkovaně i politická) podpora Ukrajině. A to úměrně tomu, jak by narůstala nespokojenost s negativními dopady války na životní úroveň Evropanů.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr