Změna klimatu svět vytrestá ztrátou bilionů dolarů. Nejvíce postihne Indii

O důkazech, že naše planeta prochází klimatickými změnami, můžeme slyšet každý den. Jen namátkou si připomeňme zprávy z konce letošního června, kdy v Evropě udeřila extrémní vedra překračující hodnotu 40 °C. V důsledku globálního oteplování ustupují ledovce. V Grónsku se psí spřežení brodí vodou místo sněhu a himálajské ledovce tají dvakrát rychleji než v minulém století. A nejen to. Silné přívalové deště, kroupy velikosti golfových míčků a lokální záplavy plní v poslední době zpravodajské relace po celém světě.

Americká vesmírná agentura NASA zjistila, že letos v červnu byly teploty celosvětově o  0,93 °C nad svým průměrem. Ke stejnému závěru došla i evropská instituce Copernicus Climate Change Service. Ta zjistila, že po celý červen teploty v regionu střední a východní Evropy překračovaly průměrné hodnoty.

Celosvětově pak bylo jen pár míst, kde bylo naopak chladněji než v dlouhodobém průměru – ve všech případech jsou to místa v oblasti Antarktidy.

Ekonomické dopady

Teplé počasí má své dopady i do finančního světa. Popsala je nedávná studie společnosti Moody’s Analytics.

„Kvantifikovali jsme ekonomické náklady změny klimatu napříč různými dopadovými kanály a vytvořili globální model, na jehož základě vznikly konzistentní předpovědi pro několik různých scénářů,“ uvedli analytici.

Analytikové kvantifikovali škody na hrubý domácí produkt (HDP) světových ekonomik při čtyřech různých scénářích. Jejich kalkulace při nejoptimističtější variantě jednostupňového oteplení planety do roku 2100 hovoří o globálních škodách ve výši 54 bilionů dolarů. Oteplení o další stupeň navíc by si vyžádalo dalších 15 bilionů dolarů.

Studie se nezaměřila jen na globální dopady, ale zkoumala i „vítěze a poražené“ v důsledku klimatických změn. V tomto směru jsou nejzajímavější výsledky u nejkrizovějšího scénáře, jímž je nárůst teploty o 4 °C v nepříliš dalekém horizontu příštích 30 let.

Nejvíc utrpí Indie

Podle modelů Moody’s Analytics by z velkých ekonomik nejvíce utrpěla Indie, jejíž reálný hrubý domácí produkt by kvůli nárůstu teploty klesl o 2,45 procenta do roku 2048.

GRAF: Ekonomičtí vítězové a poražení v důsledku globálního oteplování
Odhadovaný dopad na reálný HDP vybraných ekonomik v roce 2048, pokud teplota stoupla o 4 °C, v procentech.

Zdroj: Moody’s Analytics, Statista

Důvodem tak velkých negativních důsledků je struktura ekonomiky v této asijské zemi. Z hlediska počtu pracovníků má totiž nižší podíl zaměstnanců ve službách v poměru k výrobě, a tudíž by oteplování bylo pro Indii nejhorší, píší analytici.

Dalšími prohrávajícími by byly Čína nebo Rusko. Na druhou stranu jejich nižší ztráty by kompenzovaly výnosy ze zemědělské výroby a v případě Číny také turismus. Na opačné straně – tedy u „klimatických vítězů“ – stojí ekonomické mocnosti jako Kanada, Spojené království nebo Německo.

MAPA: Pár vítězů, jinak většina poražených
Odhadovaný dopad na reálný HDP vybraných ekonomik v roce 2048, pokud teplota stoupla o 4 °C; barevné škály ukazují změnu HDP v procentech.

Zdroj: Moody’s Analytics

Pokud se podíváme na Evropu, mezi drobné vítěze by se zařadil i středoevropský region. Česko by podle propočtů Moody’s mělo být v roce 2048 také v plusu. Hrubý domácí produkt by v důsledku oteplení mohl být o 0,6 procenta vyšší.

Z evropských zemí by na tom nejlépe bylo Lucembursko s růstem přes jedno procento a Rakousko, jemuž by oteplení přineslo růst HDP těsně pod jedním procentem.

Důvodem bude především pokles ceny ropy díky tomu, že globálně poklesne poptávka domácností po produktech, které se z ní vyrábí.

Zároveň studie odhaduje, že kvůli oteplení se zvýší turistický zájem o tyto země, což se také projeví na ekonomickém růstu.

Lepší severní polokoule Země

Analytici uzavírají svoji studii konstatováním, že klimatické změny rozhodně budou mít dopad na světové ekonomiky, i když s různým účinkem. „Nejzranitelnější budou rozvíjející se ekonomiky, země produkující ropu a státy v teplých oblastech. Výraznější dopady však budou patrné až ve druhé polovině 21. století.“

Na druhou stranu již zmíněné klimatické změny s sebou nesou také nejrůznější přírodní katastrofy, jejichž dopady na obyvatele přináší dodatečné náklady, například na obnovu poškozené infrastruktury. Nicméně tyto faktory analytici Moody’s do studie nezahrnuli.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: 

Jaslovské Bohunice před více než 40 lety: dvě havárie, dva hrdinové a dvě oběti

Budoucnost evropských ekonomik stojí a padá s autoprůmyslem. Co čekat od nových dat?

Reálné dopady Babišových kauz? Agrofertu by se mohla zhoršit pozice dlužníka

newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr