Mohlo by vás také zajímat
Elektrický Elroq na scéně; Kellnerová v čele českých boháčů a Brusel může zavést cla na čínská elektromobily aneb souhrn ekonomických událostí 40. týdne 2024
Libor Akrman 4. října 2024Vláda si plácla s odbory; dálniční známka zdraží; povodňový schodek prošel; O2 může převzít Nordic Telekom; Rozpočtové radě se nezdá…
Inflace v eurozóně spadla pod dvojku, což dává ECB munici na snížení sazeb
Dominik Rusinko 2. října 2024Poprvé od poloviny roku 2021 se inflace v eurozóně dostala pod inflační cíl Evropské centrální banky. Meziroční růst spotřebitelských cen…
Češi spoří jako o život. Není divu, že ekonomika stojí
Lukáš Kovanda 1. října 2024Podle aktuálně zveřejněných zpřesněných údajů vzrostl HDP ve druhém čtvrtletí mezikvartálně o 0,4 % (původně to bylo o 0,3 %).…
- ČLÁNEK
Výhledy pro ekonomiku v roce 2024: Přetrvává politická i ekonomická nestabilita
Největší ekonomické riziko v tomto roce představuje politická a ekonomická nestabilita, protože se konají volby v zemích, které tvoří 60 procent globálního HDP. Komplikace to je zejména pro země, které mají proexportní ekonomiku, jako je Německo nebo Česko.
Politika a ekonomie byly vždy souputníci na jedné cestě, ale letos je to ještě patrnější kvůli četným volbám po celém světě. V tomto roce se konají volby například v Rusku, Spojených státech amerických, Mexiku, Indonésii a volí se i do Evropského parlamentu.
Podle analýzy německé pojišťovny Allianz se v letošním roce konají volby v zemích, které dohromady představují tři pětiny globální ekonomiky. Důsledky pro hospodářský vývoj ve volebních obdobích jsou zásadní v tom, že řada firem a domácností zaujme postoj „počkáme a uvidíme“.
To znamená, že se oddalují zásadní ekonomická rozhodnutí s ohledem na politickou nejistotu vyplývající z nejistého výsledku voleb. Tato nejistota zároveň způsobuje negativní nabídkový šok, který může potenciálně zvýšit ceny a omezit produkci, investice a spotřebu. Podle analytiků Allianz budou nejvíce ohroženy země, jako je Čína, Německo nebo Spojené království.
Vzestup populismu ekonomice nepřeje
Ekonomická nejistota navíc vede k dalšímu negativnímu efektu a tím je vzestup politického populismu.
V současnosti je více než čtvrtina zemí pod vedením populistů a z historických dat vyplývá, že takové státy ekonomicky dále strádají. Mají totiž v průměru o desetinu nižší růst HDP, než by tomu bylo v případě nepopulistických vlád.
Většinou bývají takové režimy spojovány i se sníženou nezávislostí soudů, tlakem na svobodu slova a prostředím, které není nakloněno výzkumu a inovacím.
V případě evropských zemí a zejména členů Evropské unie (EU) se hovoří o přetrvávajícím problému vysoké inflace a imigrace. Tyto faktory vedou k větší politické váze u stran, které se snaží voliče zaujmout na první pohled jednoduchými řešeními.
Právě tento druh populismu se může projevit na novém složení Evropského parlamentu. Volby, které zároveň určí nové složení Evropské komise, se konají v červnu.
Čtyři miliardy lidí půjdou k volbám |
Více než čtyři miliardy lidí se během tohoto roku vydají k volbám. Podle týdeníku The Economist se tak jedná o nejvíce volební rok v historii. Bude se hlasovat v 76 zemích světa včetně osmi, kde žije nejvíce obyvatel: v Bangladéši, Brazílii, Indii, Indonésii, Mexiku, Pákistánu, Rusku a ve Spojených státech. V Rusku je samozřejmě jasné, jak volby dopadnou, protože Putin nezávislé kandidáty vyřadil z volebního boje. Největší pozornost se ale upíná ke světové ekonomice číslo jedna, ke Spojeným státům. Očekává se opakování posledního volebního souboje mezi Bidenem a Trumpem (pokud jeho kandidaturu nezatrhne nejvyšší soud v zemi). Z geopolitického hlediska budou zásadní volby také na Tchaj-wanu, které se konají už 13. ledna. Ostrov si nárokuje pevninská Čína. |
Ohrožení reforem v EU?
Podle analytiků německé pojišťovny hrozí nárůst antienvironmentálních postojů. A také růst tlaku na omezování migrace, což ale může v konečném důsledku vést k blokování zásadních reforem v EU.
Jedná se hlavně o reformu jednotlivých evropských institucí. V této oblasti vzbuzuje velké vášně návrh zemí, jako je Německo nebo Francie, na omezení práva veta členských zemí například v bezpečnostní nebo zahraniční politice.
Další zásadní oblastí, kterou Unie potřebuje reformovat, je energetická politika.
Nadějí pro globální ekonomiku jsou Spojené státy, které loni ve třetím kvartále rostly meziročně o 2,9 procenta a výhledy pro americkou ekonomiku jsou i nadále příznivé. Rizikem pro řadu tamních domácností i firem ale stále zůstávají vysoké úrokové míry.
Naproti tomu EU se potýká prakticky s nulovou ekonomickou expanzí a existuje riziko, že se během roku 2024 propadne do recese.
Uvolnění monetární politiky
Analytici z Allianz Research nicméně doufají, že by od poloviny roku mělo dojít i na evropském kontinentu k ekonomickému oživení. To má jít ruku v ruce s uvolněním monetární politiky – o snížení úrokových sazeb uvažuje Bank of England, Evropská centrální banka, Fed nebo Česká národní banka.
Také by měly klesat ceny energetických komodit. S nižší inflací by mělo dojít konečně i k reálnému růstu platů a v souvislosti s tím také k většímu utrácení domácností. Rizika ale představují, nejen pro EU, ale i pro USA, vnější šoky geopolitického rázu.
VÍCE K TÉMATU:
Stále chytřejší a lepší chatboti. Rok 2024 bude ve znamení dalšího rozvoje AI
Letos nejhorší v EU, ale v příštím roce inflace poklesne, shodují se experti
Svět čeká velká zdravotní krize, když lidé přestanou kvůli lékům proti obezitě cvičit
Pro exportní ekonomiky, jako je ta německá nebo česká, je zásadní oživení mezinárodního obchodu. Nárůst jeho objemu se pro letošek očekává ve výši tří procent.
Záleží na Číně?
Z tohoto pohledu je klíčové ekonomické oživení asijských ekonomik, zejména Číny. Vyšší exportní zisky podle Allianz mohou čekat zejména firmy ve Francii, Německu, Itálii nebo Nizozemsku.
Pokud se vrátíme k čínské ekonomice, její stav zůstává i nadále složitý. Velké problémy hlásí realitní sektor, negativně působí i slabá důvěra v sílu čínské ekonomiky, která podvazuje vyšší výdaje spotřebitelů.
Růst čínského HDP se odhaduje na 4,6 procenta v letošním roce a 4,2 procenta v roce 2025. Je to ale podstatně nižší tempo růstu, než jaké vykazovala asijská nejsilnější ekonomika před pandemií covidu-19, kdy v průměru každým rokem přidávala šest procent.
Čínské ekonomické ambice však i tak zůstávají vysoko, jak naznačil v novoročním projevu prezident Si Ťin-pching. Podle něj se čínská ekonomika nadále zotavuje a zlepšuje. „Podpoříme dynamický rozvoj ekonomiky a zdvojnásobíme úsilí o podporu vzdělání a o pokrok ve vědě a technologii,“ uvedl Si podle agentury Nová Čína.