Mohlo by vás také zajímat
Čeká se na květnovou prognózu ČNB. Proč trhy zajímá, jak se postaví k tzv. neutrální sazbě?
Jan Bureš 22. dubna 2024Zdá se, že většina členů bankovní rady ČNB je přesvědčena, že finální destinace pro úrokové sazby v Česku má být…
Proč trhy přestávají věřit poklesu sazeb v USA?
Jan Bureš 16. dubna 2024Obavy z přetrvávající inflace v USA netrápí jen americkou centrální banku, ale přenáší se i na finanční trhy. Stále více…
Češi šetří skoro jako za covidu. Proč stoupá míra úspor?
Jan Bureš 2. dubna 2024Míra úspor českých domácností se loni zvýšila, když za celý rok dosáhla hodnoty 18,6 procenta. Vyšších hodnot dosahovala v posledních…
- KOMENTÁŘ
Jak vysoká inflace vyšachovala Fed ze hry o nižší sazby
Poslední vývoj americké inflace překvapil trhy a zřejmě i americkou centrální banku Fed. Pohyb vzhůru znamená, že se oddaluje termín pro začátek snižování úrokových sazeb Fedem. Co to znamená rozebírá analytik ČSOB Jan Čermák a zároveň komentuje možný další vývoj.
Vývoj americké inflace v roce 2024 nedává příliš nadějí na brzké snížení úrokových sazeb Fedem (na snímku z březnového jednání). Zdroj: Fed
Taková americká inflační čísla globální trh s vládními dluhopisy nechtěl vidět. Inflace v USA totiž v březnu stejně jako v únoru poskočila o vysokých 0,4 % (meziměsíčně). To implikuje, že meziroční celková inflace zrychlila z 3,2 % na 3,5 % a tzv. jádrová složka stagnuje na 3,8 %.
GRAF: Vývoj meziroční inflace v USA
Od dubna 2020 do března 2024, v procentech.
Zdroj: tradingeconomics.com
V případě americké inflace jde již o třetí (pro-inflační) zklamání v řadě. Není tedy divu, že se optimistický příběh o jejím letošním sestupu k dvouprocentnímu cíli definitivně rozplynul, což mělo své tržní implikace.
Trh jednak odpískal červnové snížení sazeb ze strany Fedu a jednak se do dolarové výnosové křivky daleko agresivněji promítají rostoucí inflační očekávání.
V případě pětiletého výnosu/sazby se inflační očekávání pro průměrnou (meziroční) inflaci posunula nad 2,5 procenta, což jsou více než roční maxima.
Další inflační vývoj?
Není potom divu, že se před světla reflektorů vrátil respektovaný americký makroekonom L. Summers. Ten správně předpověděl post-covidovou inflační epizodu, aby varoval, že je třeba vzít seriózně v úvahu možnost, že příští pohyb (sazeb Fedu) nebude dolů, ale nahoru.
Pokud by se k tomu byť jen schylovalo, tak by to byl opravdu pořádný fičák. Ale tak daleko americká ekonomika a s ní i Fed ještě nejsou.
Spíše si řekněme, jaký může být inflační vývoj v příštích několika měsících. A také zdali to může vést k tomu, že trh může ještě více oddálit sázky na snížení sazeb Fedu, které po nových údajích směřují k zářijovému zasedání.
Spotřebitelská inflace v USA podle našich odhadů v dubnu pravděpodobně mírně (v meziročním srovnání) zpomalí. Nicméně to bude dáno čistě efektem vysoké srovnávací základny.
Zatěžkávací zkouškou budou data za květen a červen, kdy celková inflace opět mírně povyleze, přičemž ostře sledovaná jádrová složka zřejmě zakotví v blízkosti 3,6 procenta. To zároveň implikuje, že Fedem sledovaný cenový index poroste ve druhém čtvrtletí meziročním tempem téměř 3 procent (přičemž jádrová složka může růst o 2,6-2,7 %).
Nulová šance pro Fed na pokles sazeb
Taková čísla samozřejmě Fedu nebudou dávat prostor proto, aby úrokové sazby snižoval. Navíc jej možná donutí poněkud přehodnotit plány na zpomalení procesu kvantitativního utahování (prodejů dluhopisů z bilance).
Na druhou stranu i s takto vysokou inflací zůstává při oficiálních úrokových sazbách na úrovni 5,37 procenta v jasně restriktivním teritoriu. To navíc umocňují právě zmiňované probíhající prodeje dluhopisů z bilance Fedu.
Jinak řečeno laťku pro totální jestřábí “pivot” v politice či spíše jen rétorice Fedu směrem ke zvyšování úroků má nastavenou ještě hodně vysoko…
