Donald Trump zažil již druhou vítěznou noc v republikánských primárkách. Vše nasvědčuje tomu, že v listopadu v amerických prezidentských volbách dojde opět na souboj Trump–Biden.
V americké politice tak mimochodem dojde k velmi neobvyklé situaci, kdy prezident, který po čtyřech letech v úřadu volby prohrál, se vrátí do ringu, aby vyzval stávajícího prezidenta, jenž jej porazil.
Ekonomické hodnocení
Americký volič při prezidentské volbě bude zvažovat řadu témat, která jej pálí. My se však pojďme nakrátko zamyslet nad tím, jak by v listopadu do prezidentské volby mohl promluvit výkon americké ekonomiky.
Samozřejmě že hodnocení makroekonomické situace se primárně vztahuje k vládě stávajícího prezidenta. Tudíž pokud Joe Biden seděl v Bílém domě a bude znovu kandidovat (což je velmi pravděpodobné), bude to primárně on, kdo může na tomto tématu profitovat či kde mu to voliči spočítají.
V této souvislosti musíme třeba zdůraznit, že při hodnocení hlavních ekonomických čísel jako zaměstnanost, růst spotřeby a příjmů či míra inflace mají voliči tendenci být relativně krátkozrací. Tato makro čísla mají totiž tendenci nejvíce rezonovat zhruba půl roku před prezidentskou volbou.
VÍCE K TÉMATU:
Jako venezuelská telenovela. Zveřejní se Trumpova daňová přiznání?
Americký ropný průmysl proti Bidenovi: Zelená revoluce jako „hype“, prezident ničí energetiku USA
Ve světle Trump. Výsledkem jeho vlády je narušení demokracie v USA
Index mizerie
A jak to tedy s americkou ekonomikou nyní vypadá, respektive jak by to mohlo vypadat zhruba za půl roku, kdy to může mít ve volebním roce největší vliv?
Asi nejjednodušší, avšak stále relevantní pohled voličskýma očima můžeme učinit prostřednictvím tzv. misery indexu (česky index mizerie). Za ním se skrývá prostý součet míry nezaměstnanosti a meziroční míry inflace. Platí přitom, že čím vyšší hodnota indexu, tím hůře pro stávajícího prezidenta.
Pokud tedy pohlédneme na aktuální, respektive prosincovou hodnotu indexu mizerie, nachází se na sedmi procentech. To je mimochodem méně, než kde se nacházela, když úřad opouštěl Donald Trump (osm procent).
Nahlédneme-li přitom do našich výhledů, mělo by v americkém případě dojít k dalšímu mírnému poklesu inflace a naopak k decentnímu nárůstu nezaměstnanosti. V součtu by se tak index mizerie mohl za půl roku nacházet zhruba tam, kde je dnes, či o něco níže.
Součet míry nezaměstnanosti a míry inflace, který bude nižší než číslo 7, by přitom stávajícímu prezidentovi rozhodně neměl uškodit. Neboli závěr by mohl být takový – pokud by šlo čistě o makroekonomickou situaci, šlo by sázet spíše na demokratického prezidenta Bidena.
Nerozhoduje jen ekonomika
Nicméně každý ví, že ekonomika představuje jen jedno z témat, která se budou americkému voliči honit v listopadu hlavou.
Ve hře budou další velké otázky, jako je propustnost hranic nebo možnost potratů. Případně třeba schopnost daného kandidáta v jeho pokročilém věku vládnout. Vše dohromady může ekonomiku odsunout do pozadí…