Ve světle Trump. Výsledkem jeho vlády je narušení demokracie v USA

Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. I tímto příměrem by se dalo dívat na současné „trumpodění“ v USA, které ve středu vyvrcholilo útokem Trumpových příznivců na Kapitol. Pět mrtvých po úspěšné snaze davu protestujících vtrhnout do sídla Kongresu, jsou tragickým vyústěním situace v USA po listopadových prezidentských volbách.

O to smutnější je, že ani šokující dění v Kapitolu a okolí příliš nepřimělo Donalda Trumpa „chytit se za nos“ a nepřilévat „oleje do ohně“ dalšími výkřiky o volebním podvodu, který se podle něj odehrál.

Ačkoli toho není schopen sám Trump, někteří zástupci republikánů ovšem prozírají. Stejně jako sociální sítě. Twitter i Facebook dočasně zablokovaly prezidentův účet.

Na pokraji impeachmentu

Do Trumpova odchodu z Bílého domu sice zbývá už jen pár dní, ale je otázka, co se bude dít. Rozhodně bude Trumpův otisk v americké historii navždy poznamenán. A je dost možné, že bude mít ještě pokračování, když se ozývají hlasy volající po předčasném odvolání Trumpa z funkce.

Někteří zákonodárci v reakci na násilné dění v Kapitolu navrhují druhý impeachment Donalda Trumpa nebo uplatnění pětadvacátého dodatku ústavy, který umožňuje zbavení prezidenta funkce, pokud ji není schopen vykonávat.

Volání po odvolání se objevilo po telefonátu Trumpa státnímu tajemníkovi státu Georgia Bradu Raffenspergerovi, aby mu „někde našel“ 12 tisíc volebních lístků, které potřebuje k vítězství nad Joem Bidenem. Nicméně složitost prosazení odvolání Trumpa z funkce zřejmě umožní jeho plnohodnotné „dojití ke konci vlády své“.

Minimálně by asi bylo vhodné odstřihnout (nebo aspoň dostat pod kontrolu) prezidenta od komunikačních kanálů, což už sociální sítě dočasně udělaly, a doufat, že se nic horšího v Trumpově hlavě nevylíhne.

VÍCE K TÉMATU:

Dopad rozbouřené americké politiky na finanční trhy odnesou hlavně dluhopisy

Ve stínu souboje Trump vs. Biden je volební souboj o Kongres

Trumpovo odcházení je ještě absurdnější, než jaké by napsal Václav Havel

Nemocná demokracie

USA byly a jsou považovány za předobraz demokracie, nicméně poslední měsíce pod Trumpovým vedením tento předobraz velmi silně poškodily. Ostatně trefně to popsal bývalý prezident George W. Bush při odsouzení nepokojů v Kapitolu, když uvedl, že „takhle se řeší výsledky voleb v banánové republice“.

Nově zvolený prezident Joe Biden pak označil útok na Kapitol za jeden z nejčernějších dnů v dějinách USA. „Naše demokracie čelí útoku, který nemá obdoby,“ řekl bezprostředně po útoku.

A dodal, že se bude snažit rozdělenou americkou společnost zase sjednotit a zacelit rány způsobené čtyřletou vládou končícího prezidenta. Právě rozdělení americké společnosti se ale bude Bidenovi podle názoru odborníků napravovat jen velmi těžko.

Ostatně debata o rozpolcení USA a ohrožení demokracie probíhá v zemi více než rok. Současné dění pak lze bezpochyby považovat za její vyvrcholení a snad i varování pro další (nejen) politický vývoj ve státech.

Trumpův osud?

Je otázka, zda poslední události znamenají i zpečetění Trumpova politického osudu. S tím, jak se od něj po útoku na Kapitol odvrátila velká část jeho republikánských spolustraníků, by se dalo tvrdit, že jako politik skončil.

Zdá se ovšem, že Trump se vzdát nehodlá, což několikrát potvrdil ujištěním, že „se vrátí“. „Ačkoli naprosto nesouhlasím s výsledkem voleb a číslům nevěřím, 20. ledna dojde ke spořádanému předání moci. Opakuji, že budeme pokračovat v boji, aby se potvrdilo, že byly započítány pouze legální hlasy. Ačkoli toto představuje konec největšího prvního volebního období v prezidentské historii, je to jen začátek našeho boje za to, abychom vybudovali opět Velkou Ameriku,“ dodal Trump s odkazem na své volební heslo „Make America Great Again“. Jistotu o jeho konci v politice tak nemáme.

Zákonodárce ze strany republikánů nyní čeká vyřešit ožehavý problém do budoucnosti. Otázka vypořádání se s Trumpem pro ně bude klíčová z hlediska dalšího politického života.

Slabší USA

Buď jak buď, po Trumpových čtyřech letech to budou mít USA těžší nejen na domácí půdě, ale i na té mezinárodní. Chaos a násilí v Kapitolu jednoznačně podkopaly pozici a respekt Spojených států ve světě.

Důkazem jsou nevěřícné reakce západních politiků a amerických spojenců. Mezi prvními odsoudili americké události britský premiér Boris Johnson nebo kanadský premiér Justin Trudeau.

Škodolibou radost z toho mohou mít velmoci jako Čína či Rusko nebo některé státy na Blízkém východě.

Ostatně nepokoje ve Washingtonu už Čína, Rusko, Írán či Venezuela využily, aby Spojeným státům připomněly jejich někdejší výroky o demokracii na adresu jiných zemí. „Čekám, až USA napadnou USA, aby mohly ‚znovu nastolit demokracii‘,“ rýpl si na Twitteru také populární brazilský politický komentátor Felipe Neto.

„Pravděpodobně už nikdo na světě se na nás nebude dívat, nebude nás respektovat, obávat se či na nás záviset tak jako dosud,“ napsal na Twitteru Richard Haass, prezident amerického think-tanku Rada pro mezinárodní vztahy.

Pokud se tedy Trumpovi v závěru jeho čtyřletého panování něco nepovedlo, pak to je jeho plán „vrátit Americe její velikost“.