Mohlo by vás také zajímat
Neefektivní Brusel. Realizace evropské „hedvábné stezky“ je ve hvězdách
František Novák 14. února 2023Bruselská administrativa představila na konci roku 2021 velkolepé plány na podporu zelených projektů v Asii, Africe i Jižní Americe pod…
Proč místo digitalizace a moderních postupů v zemědělství přispěje stát nakonec na traktory?
Lukáš Musil 7. února 2023Ministerstvo zemědělství nečekaně pozastavilo dotační titul určený na precizní zemědělství, který měl jen v letošním roce přinést až 200 milionů korun…
Finále prezidentské kampaně se blíží. Bohužel ve výsledku jde o výběr ze dvou proher
Ondřej Záruba 23. ledna 2023Vstupujeme do posledního týdne prezidentské kampaně. Už v sobotu se rozhodne o tom, kdo bude příštím prezidentem. V naší sociální…
- ČLÁNEK
Reálné dopady Babišových kauz? Agrofertu by se mohla zhoršit pozice dlužníka
Na jedné straně je holding Agrofert jedním z největších příjemců dotací v Česku. Jenže právě čerpání dotací nyní zkoumá Evropská komise a „bruselský penězovod“ již byl vypnut. Výsledný verdikt, zda docházelo ke zneužití dotací, však zatím nepadl. Pokud by dopadl pro Agrofert negativně, nemusel by znamenat jen vracení dotací, ale také možná riziko pro jeho věřitele, u nichž měl holding v roce 2017 dluhy převyšující 35 miliard korun.
Holding Agrofert měl ke konci roku 2017 u českých i zahraničních bank napůjčováno přes 35 miliard korun. Podle výkonného ředitele Josefa Mráze by se dluh za rok 2018 měl pohybovat i nadále kolem této sumy.
Každé riziko zvýšení úroků či výzva k předčasnému splacení alespoň části úvěrů by byly pro Agrofert dosti nepříjemné. Platí jednoduchá rovnice: čím rizikovější klient, tím vyšší splátky i úroky.
V hledáčku bank
Dění kolem českého premiéra Andreje Babiše, audit Evropské komise, prověřování střetu zájmů, zastavení dotací pro holding Agrofert, demonstrace i politický vývoj bedlivě sledují i banky. Pro holding, a tím i pro Babiše, který holding vybudoval, může mít jejich nervozita dalekosáhlé důsledky.
TABULKA: Vývoj úvěrů Agrofertu
V letech 2016 a 2017 (vždy k 31. 12.), údaje jsou v tis. Kč.
Zdroj: výroční zprávy Agrofertu
Na sérii dotazů, zda se Agrofertu již některé úvěrující banky v souvislosti s předběžnými závěry auditu ozvaly a zda si firma analyzuje pravděpodobnost rizika, že by některé banky chtěly dříve zesplatnit pohledávky, zvýšit ručení a podobně, reagoval mluvčí společnosti Karel Hanzelka stručně: „Odmítáme v této chvíli o těchto aspektech spekulovat.“
Podle insiderů z bankovního sektoru (nutno zdůraznit, že pro účely tohoto textu všichni oslovení lidé z oboru trvali na anonymitě, pozn. red.) je však pravděpodobné, že podobná jednání probíhají.
„Pro banky je to velké téma, nedivil bych se, kdyby už běžela jednání mezi stranou věřitelskou a dlužnickou,“ říká zástupce jedné z významných bank na českém trhu, která však nepatří mezi věřitele Agrofertu.
S dotacemi v zádech
| Dotace pro Zelenou louku |
| Příkladem, kde by mohlo odejmutí dotace způsobit „úvěrové těžkosti“, je Pekárna Zelená louka, na kterou dostal Agrofert dotaci 100 milionů korun. Tu dostala na inovativní linku na chleba, nicméně stejný produkt již vyráběly německé pekárny patřící také Agrofertu. Na linku pekárna čerpala zároveň více než půlmiliardový úvěr. Pokud by najednou byl investiční plán o zmíněných 100 milionů chudší, mohla by banka žádat další záruky, že jí bude úvěr splacen, nebo rychlejší splátky. A to je jen jeden příklad z mnoha dalších, což by teoreticky mohlo ovlivnit i rating holdingu či jeho dceřinek, a tedy zvýšit úvěrové náklady. |
Důvodem k nervozitě bank je i úplné zastavení čerpání evropských dotací, o němž rozhodl počátkem června právě pod vlivem předběžného auditu Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF).
I když nelze tvrdit, že Agrofert žije jen z dotací, jak se někdy zmiňuje, s dotacemi v rámci hospodaření Agrofert počítá a tyto příjmy nutně figurují i v ekonomických a investičních plánech, které hodnotí i úvěrující banky.
V případě takzvaných nárokových dotací (za hektar či chovaný kus dobytka) jde v podstatě o zaručený příjem. Jen v roce 2017 měl Agrofert z dotací přes dvě miliardy korun, dvakrát více než o pět let dříve.
Auditoři Evropské komise také spočítali, že by Česká republika měla vrátit celkem 451 milionů korun z neoprávněně čerpaných dotací; ty by následně měla vymáhat po Agrofertu. To je vysoká hotovost, která by z firmy odtekla nikoli na splátky úvěrů, ale zpět do Bruselu.
VÍCE K TÉMATU:
Česko dotuje Agrofert. Holding také vypadl ze seznamu největších plátců daní
Agrofert od vstupu Babiše do politiky dostal na dotacích přes devět miliard
Pečivo už jen od Agrofertu? Fúzí Penamu s United Bakeries u nás vznikne pekárenský obr
Evropské dotace pro venkov polykají hlavně obři jako Agrofert nebo Hamé
Agrofert: Vše podle zákona
Lidé z Agrofertu i premiér Andrej Babiš trvají na tom, že v oblasti dotací se postupovalo přesně podle zákona.
„Taktéž pan Andrej Babiš učinil vše, co po něm zákon požadoval, tedy vložil akcie svých firem do svěřenských fondů. Pokud nás české úřady osloví, jsme připraveni k součinnosti. Nevidíme však v tuto chvíli jakýkoli právní důvod, proč by se dotace měly vracet,“ konstatuje mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.
„Jsme přesvědčeni, že pokud by nás evropské orgány kontaktovaly a vyslechly si náš právní názor, vůbec by nemohly ke svému předběžnému závěru dojít,“ dodává.
Jedna banka spustí lavinu
Jisté je, že banky vývoj bedlivě monitorují. „Pokud se jedna banka utrhne, může to spustit lavinu, to by Agrofert položilo,“ vykresluje černý scénář auditor se zkušenostmi z firem „velké čtyřky“ hlavních auditorských společností.
„Na druhé straně hraje roli, že je Andrej Babiš premiér, který má pod sebou regulaci bank či třeba sektorové daně,“ dodává.
I proto by pro banky samotné byly problémy Agrofertu nepříjemné a krizový scénář není v jejich zájmu.
Článek, jehož autorem je Robert Břešťan, původně vyšel na serveru Hlídací pes.org.
