Evropské dotace pro venkov polykají hlavně obři jako Agrofert nebo Hamé

Chudým (respektive malým) dávat a bohatým (respektive velkým) spíše ne, tak nějak by měla vypadat politika přidělování eurodotací na podporu rozvoje venkova. Jenže opak je pravdou, jak před pár dny zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Kontrolní zpráva úřadu upozorňuje na to, že Ministerstvo zemědělství dotační program nastavilo tak, že z něj těží hlavně velké firmy. Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na prověření právě rozdělování evropských dotací z Programu rozvoje venkova 2014–2020, konkrétně z již zmíněného opatření „Spolupráce“.

Jen sama trojice firem ze svěřenského fondu Andreje Babiše – Kostelecké uzeniny, Vodňanská drůbež a Olma – žádá dohromady o bezmála 600 milionů korun z opatření „Spolupráce“ v rámci „venkovských“ dotací. Velmi pravděpodobně uspějí – i tam, kde dotace primárně cílí na malé a střední firmy.

Kromě Babišových firem vidí v opatření „Spolupráce“ dobrou finanční příležitost i další velcí hráči na trhu, například společnosti Hamé, Madeta nebo Polabské mlékárny (viz tabulka níže) – i ty žádají o desítky až stovky milionů.

TABULKA: Firmy opakovaně žádající o dotaci na podporu vývoje při zpracování zemědělských produktů (2014–2020)

Zdroj: NKÚ

Dotace z tohoto programu přitom mají podle zadání mířit hlavně na malé a střední podniky, na posílení jejich výzkumu a na inovace.

Čerpají hlavně ti velcí

„Program má napomoci posílit vědu, výzkum a inovace v zemědělství a pomoci malým a středním podnikům. Výsledek je, že inovací je pomálu a podstatnou část peněz čerpají velké zemědělské firmy,“ shrnuje člen Nejvyššího kontrolního úřadu Pavel Hrnčíř, který kontrolu vedl.

VIDEO: Co dále říká Pavel Hrnčíř z NKÚ

Zdroj: YouTube, NKÚ

Nejde přitom o žádné malé peníze. Na roky 2014–2020 jsou jen zde pro příjemce připraveny téměř čtyři miliardy korun. I když čerpání se zatím příliš nedaří, ministerstvo ke konci roku 2017 proplatilo jen pět projektů v celkové hodnotě 186 milionů korun.

Nejvyšší kontrolní úřad ale upozorňuje na to, že Ministerstvo zemědělství nastavilo pravidla tak, že vyhovují jednoznačně velkým podnikům.

Z celkové sumy 3,8 miliardy korun má jít více než 2,8 miliardy korun (tedy 74 procent celkové sumy) na jedinou oblast – podporu vývoje při zpracování zemědělských produktů.

Zvýhodnění na více frontách

A právě zde většinu schválených žadatelů tvoří velké potravinářské podniky, jako jsou Kostelecké uzeniny, Vodňanská drůbež, Madeta, Olma nebo Zeman – maso a uzeniny.

Tito žadatelé jsou podle NKÚ zvýhodňováni jak výší dotace, o niž mohou žádat opakovaně, tak i přívětivější administrativou: jednodušším formulářem žádosti o dotaci či předkládáním smluv o spolupráci až ve fázi žádosti o proplacení.

VÍCE K TÉMATU:

Miliardář Hlavatý je sice po volbách politický slon v porcelánu, s dotacemi to ale umí

Radek Kopecký (RHK Brno): Zisky českých firem jsou dostatečné na to, aby ufinancovaly nutné inovace

O dotacích a lidech aneb jak Agrofert těží z podpory státu

„Ministerstvo zemědělství zde nastavilo příznivější podmínky, než jaké mají žadatelé v ostatních oblastech. O dotace mohou žádat bez omezení a opakovaně – maximální strop podpory, na kterou může žadatel v tomto programovém období celkově dosáhnout, stanoven nebyl. Získat dotace je pro příjemce celkově jednodušší, a to i přes to, že mohou žádat o více peněz,“ shrnuje kontrolní zpráva NKÚ.

Lépe zabalené kuře

Ministerstvo zemědělství se spolu se Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF) proti vyznění zprávy oficiálně ohradilo v připomínkovém řízení NKÚ.

Faktem však je, že většina vyčleněných 2,8 miliardy nesměřuje na zamýšlenou vědu, výzkum a inovace, ale na nákup strojů, technologií a na stavební úpravy – i když jako inovace prezentované jsou.

Například společnost Vodňanská drůbež z holdingu Agrofert takto žádá o dotaci na projekt „optimalizace a inovace v procesech porcování a balení drůbežího masa“.

„Cílem procesní inovace je v maximální možné míře snížit riziko kontaminace a senzorických změn u produkované balené celé drůbeže, porcovaného drůbežího masa a drůbežích drobů,“ přibližuje firma společný projekt s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze (spolupráce s výzkumnou organizací je jednou z podmínek dotace).

Cílem má být i maximální možná robotizace a automatizace. „Zavedení nového procesu bude mít jednoznačně pozitivní vliv na ekonomiku obchodní společnosti, a to především díky zvýšení její konkurenceschopnosti a upevnění pozice na trhu,“ shrnuje firma svůj cíl.

Vývoj objemu dotací

Zdroj: SZIF, HN

Nejvyšší kontrolní úřad to hodnotí jinak. „Výdaje na vědu a výzkum byly zanedbatelné. U prověřených 46 projektových žádostí představovaly přibližně jedno procento, což je zarážející s ohledem na to, že podpora vědy a výzkumu je jeden z hlavních důvodů, proč Ministerstvo zemědělství tyto dotace rozděluje,“ konstatuje kontrolní zpráva.

Naproti tomu podporovat malé a střední podniky se z tohoto programu nedaří.

Pod kontrolou komise

Nejvyšší kontrolní úřad upozorňuje i na to, že Ministerstvo zemědělství sice pro posuzování inovativnosti a dalších odborných kritérií vytvořilo hodnotitelské komise, ale jejich hodnocení je netransparentní.

Rozhodnutí například nelze přezkoumat, známý je jen výsledek; odvolání některých neúspěšných žadatelů o dotace posuzovala stejná komise, která původně rozhodla o tom, že na dotaci nemají nárok.

Na způsob, jak jsou v oblasti potravinářství rozdělovány dotace, upozornily nedávno i Hospodářské noviny. Popsaly právě stav, kdy o rozdělení peněz na inovace z Programu rozvoje venkova (určeného původně pro malé a střední podniky) neprůhledně rozhoduje hodnotitelská komise Potravinářské komory ČR. Ta během posledních tří let přidělila tři miliardy korun.

Jak spočítaly HN z přehledů fondu SZIF, který dotace vyplácí, čtyři firmy Agrofertu, který premiér Andrej Babiš převedl do svěřenských fondů, takto během tří let získaly 614 milionů korun.

MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:

Šance pro vegetariány? Maso z laboratoře by mohlo obohatit jejich jídelníček

Zachrání akvakultura planetu a nakrmí svět? Ano, pokud na to půjdeme chytře

Skupina Hamé, vlastněná norskou Orklou, získala 274 milionů, uskupení Agro Měřín patřící podnikateli Gabrielu Večeřovi 248 milionů, Interlacto Oldřicha Gojiše 243 milionů a Madeta Milana Teplého 225 milionů.

Hoši, co spolu sedí v Potravinářské komoře

Nápadné je i to, jak aktivní tyto firmy a jejich zástupci v Potravinářské komoře jsou: Teplý je viceprezidentem, Gojiš je v představenstvu, kde má svého zástupce rovněž Hamé, a několik zástupců je z Agrofertu.

Prezident Potravinářské komory Miroslav Toman má být také ministrem zemědělství za ČSSD v chystané nové vládě Andreje Babiše. Stejnou funkci měl už dříve v úřednické vládě Jiřího Rusnoka.

Článek, jehož autorem je Robert Břešťan, původně vyšel na serveru Hlídací pes.org.