Radek Kopecký (RHK Brno): Zisky českých firem jsou dostatečné na to, aby ufinancovaly nutné inovace

Průmysl a celá ekonomika prochází zásadními změnami způsobenými zaváděním informačních technologií, kyberneticko-fyzických systémů a systémů umělé inteligence do výroby, služeb a všech odvětví hospodářství.

Dopad těchto změn je tak zásadní, že se o nich mluví jako o čtvrté průmyslové revoluci (Industry 4.0). Řada vyspělých zemí příležitosti a hrozby těchto změn už pochopila a přistoupila k podpoře průmyslové revoluce v systémových opatřeních.

„Stát by se měl pokusit především vytvořit prostředí, ve kterém se podnikům jednodušeji investuje do inovací. Ve hře jsou větší daňové úlevy nebo půjčky. Oblíbeným nástrojem jsou samozřejmě dotace, avšak historie ukázala, že schopnost státu správně nastavit dotační programy je omezená,“ říká Radek Kopecký, projektový manažer Regionální hospodářské komory Brno.

Česká republika a tuzemské firmy musí podle něj na tyto trendy také začít reagovat, protože představují obrovské příležitosti z pohledu udržitelnosti a zvýšení produktivity průmyslové výroby a služeb. V opačném případě nám hrozí ztráta konkurenceschopnosti s velkými dopady na zaměstnanost, produktivitu i celý rozvoj společnosti.

„Klíčová je proto především osvěta a vzdělávání ve všech oblastech, které souvisejí s takzvanou chytrou výrobou. A v tom by stát mohl sehrát důležitou roli, nejenom ve formě prohlášení o podpoře Průmyslu 4.0, ale i v konkrétních krocích,“ dodává Kopecký.

Průmysl 4.0, inteligentní výroba a další jsou líbivá buzzwords, která ovšem české podniky (ve srovnání například s těmi německými) ještě moc nereflektují a vyčkávají. Proč? Co je brzdí?

Nemyslím si, že by české firmy tyto trendy nereflektovaly. Jsou jen opatrné v tom, co je pro charakter jejich výroby relevantní. Automatizace v našich podnicích probíhá dlouhodobě a nezávisle na medializaci tématu Průmyslu 4.0. Důležité je, aby české podniky pochopily, že tento trend není jen o automatizaci a robotizaci výroby, ale především o integraci výrobních dat a jejich využití v optimalizaci procesů a propojení dodavatelsko-odběratelského řetězce.

Radek Kopecký

Je projektovým manažerem Regionální hospodářské komory Brno a tajemníkem klastru INDUSTRY CLUSTER 4.0. Jeho hlavní odpovědností je příprava a realizace projektu Kontakt-Kontrakt, v rámci kterého zajišťuje především zapojení partnerů a firem z ČR i zahraničí. Usiluje o podporu individuálních požadavků firem v oblasti exportu a přeshraniční spolupráce, kterou se snaží realizovat prostřednictvím služeb sítě Enterprise Europe Network. Z pozice tajemníka má na starosti administraci a management aktivit strojírenského klastru INDUSTRY CLUSTER 4.0. Je absolventem VUT v Brně, kde se věnoval oboru matematického inženýrství, a Masarykovy univerzity, na níž vystudoval obor hospodářská politika.

Mohou být jednou z příčin stále nízké náklady práce na zaměstnance ve srovnání se západoevropskými státy, kde je míra robotizace průmyslu na vyšší úrovni?

Může to být jedna z příčin, ale i v tomhle se situace začíná rychle měnit a firmy si to začínají uvědomovat. Tahle konkurenční výhoda se bude postupem času ztrácet a česká výroba bude muset být stejně efektivní jako ta německá. To jistě přinutí české firmy více investovat do inovací spojených s robotizací a automatizací.

Situace, kdy má Česko nejnižší nezaměstnanost v EU a firmy mají problém sehnat kvalifikovanou i nekvalifikovanou pracovní sílu, by měla revoluci v průmyslu spíše nahrávat. Mění se postupně ochota českých firem vyčlenit investiční prostředky na automatizaci výroby?

Samozřejmě, tohle je další z faktorů, které firmy nutí některé rutinní operace nahrazovat roboty a lidskou práci postupně posouvat ke kvalifikovanějším činnostem. To s sebou ovšem nese nové nároky na vzdělávání zaměstnanců, kteří budou postupně přecházet od manuální manipulace ke kvalifikovanému dohledu nad výrobou.

Robotizace a automatizace není však pouze o nahrazování lidské práce, je to také nová přidaná hodnota v plánování výroby, v jakosti výroby, v prediktivní údržbě strojů, adaptivní úpravě výrobních procesů, optimalizaci i za použití prvků umělé inteligence. Jakmile si tohle firmy plně uvědomí, nebudou mít problém alokovat dostatečné množství finančních prostředků pro relevantní inovace. Zisky českých firem jsou v současnosti velké, pokud jim v tom navíc pomůže stát formou daňových úlev nebo dobře definovaných a mířených dotací, půjde to jenom lépe.

V souvislosti s robotizací se hovoří o ztrátě konkurenceschopnosti východních ekonomik, které stále sází na nižší pracovní náklady. Jaký je váš názor na předpoklad, že se průmyslová výroba vrátí zpět do západních zemí, které jsou ochotny investovat nemalé částky do její automatizace?

Tento trend se v některých oblastech už dá pozorovat. Německé firmy stěhují svou výrobu zpět z Asie do Evropy. Není to však jen kvůli nedostatečné kvalitě tamější výroby, ale díky německé úrovni automatizace budou schopni nabídnout novou kvalitu ve variabilitě a customizaci produktů. A to se zdá, že bude v udržení budoucí konkurenceschopnosti jedním z klíčových faktorů.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: 

Vladimír Kulla (Siemens): S umělou inteligencí se život stane pohodlnějším, jen co si na ni zvykneme

Digitální samoobsluha: novým trendem je self-care – obslužte se sami

Může etika zabrzdit nástup umělé inteligence do našeho světa?

Katie Hoardová (AB InBev): Digitalizace v zemědělství láká. I plodiny lze pěstovat „smart“

Neztrácíme kvůli opatrnosti českých podniků – i s ohledem na to, že jsme spíše subdodavatelskou ekonomikou a relativně nízkou přidanou hodnotou – příležitosti? Jinými slovy, neujíždí nám „inovační“ vlak?

České firmy určitě dokážou inovovat. Navíc velký počet firem, které u nás působí, má zahraničního vlastníka, pro kterého není takový problém k nám relevantní technologie importovat. Samozřejmě ten důraz na inovace by mohl být větší, ale jakmile podnikům do bilance začne promlouvat zvyšování mezd, nedostatek nové kvalifikované i nekvalifikované pracovní síly, potažmo posilující koruna, rychle si vyhodnotí, proč je pro ně klíčové do inovací investovat.

Opět je ale potřeba zdůraznit, že se musí jednat o smysluplné technologie, které mají pro charakter jejich výroby užitek. Ne pro všechny české podniky jsou technologie využívající například prvky rozšířené nebo virtuální reality aktuální. Důležitá je především práce s výrobními daty, ve kterých se skrývají velké příležitosti.

Kde a čím bychom měli začít?

Stát by se měl pokusit především vytvořit prostředí, ve kterém se podnikům jednodušeji investuje do inovací. Ve hře jsou větší daňové úlevy nebo půjčky. Samozřejmě dotace jsou oblíbeným nástrojem, avšak historie ukázala, že schopnost státu správně nastavit dotační programy je omezená. Klíčová je především osvěta a vzdělávání ve všech oblastech, které souvisejí s tzv. chytrou výrobou. A v tom by stát mohl sehrát důležitou roli – nejenom ve formě prohlášení o podpoře Průmyslu 4.0, ale i v konkrétních krocích. Management firem musí mít povědomí o možnostech, které pomohou dostat jejich výrobu na novou kvalitativní úroveň, které pomohou zvýšit nebo alespoň udržet konkurenceschopnost i přes zvyšování mezd a nedostatek pracovní síly.

Jak se v této oblasti angažuje Regionální hospodářská komora Brno?

Regionální hospodářská komora Brno byla před necelými dvěma roky iniciátorem vzniku průmyslového klastru INDUSTRY CLUSTER 4.0, který se dnes stal klíčovým hráčem v regionu. Usiluje a snaží se přispět k morfologické změně výrobních procesů nejen v Jihomoravském kraji. Od února 2016 se nám podařilo zorganizovat řadu workshopů, seminářů a exkurzí, které postupně představovaly oblasti přicházející s trendem Průmysl 4.0. Členové klastru přirozeně vstupují do vzájemné spolupráce. Jedním z velkých společných výsledků je vznik tzv. Výrobní buňky 4.0 ve firmě Intemac v Kuřimi. Tato buňka je postavena na otevřené automatizační platformě a představuje v reálné situaci princip adaptivního obráběcího procesu. Na této reálné výrobní jednotce si může každá firma uvažující o implementaci podobné technologie představit její hlavní přínosy a úskalí a pak se případně pokusit ji zreplikovat do vlastní výroby.

Regionální hospodářská komora Brno je spolupořadatelem už druhého ročníku konference Brno Industry 4.0. Mohl byste zhodnotit přínos prvního ročníku a novinky toho letošního?

Hned prvního ročníku konference se účastnilo přes 130 odborníků z řad firem. Snažíme se přivést zajímavé zahraniční řečníky, kteří jsou schopni přinést nový pohled a mezinárodní kontext. Letos se zájem o konferenci zdvojnásobil, už týden před akcí máme účastníky obsazený celý konferenční sál v hotelu International. Účastníci se dozvědí informace třeba právě o Výrobní buňce 4.0 a technologiích, které jsou v ní nasazeny, novinky z oblasti kolaborativních robotů nebo se mohou dozvědět o možnostech spolupráce s místní technickou univerzitou při uplatňování inovací ve výrobě. Konference představuje také možnost, jak potkat zajímavé partnery pro technologickou nebo obchodní spolupráci prostřednictvím B2B jednání. Tím, že se akce koná v rámci aktivit sítě Enterprise Europe Network, jsme schopni díky partnerům přilákat i zahraniční účastníky z Německa, Rakouska či blízkého Slovenska.