Fidelity International: Nastupuje nový hospodářský řád? Větší BRICS takové ambice má

Málokterá ekonomická zkratka vydrží dlouho (vzpomínáte na CIVETS?). Ještě méně jich časem znovu nabývá na významu. BRICS, což je zkratka pro Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku, je zatím výjimkou.

Skupina nedávno oznámila svůj záměr rozšířit své řady o Argentinu, Egypt, Etiopii, Írán, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty. Tato zpráva může naznačovat snahu skupiny o vytvoření nového hospodářského řádu.

Společný podíl rozšířeného bloku na současném světovém HDP, který činí přibližně 30 procent, se pomalu blíží zmenšujícímu se podílu G7 (43 procent). Od roku 2001, kdy tehdejší ekonom Goldman Sachs Jim O’Neill poprvé vymyslel termín BRICS, přitom jeho podíl vyrostl na zhruba trojnásobek.

GRAF: Vývoj podílu zemí BRICS a nových kandidátů na globálním HDP
Od roku 1990 do září 2023, v procentech.

Poznámka: BRICS = Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika. Blok se snaží rozšířit o dalších šest zemí uvedených v tomto grafu.

Zdroj: LSEG Datastream, Fidelity International 

Pohledem pod pokličku zjistíme, že nový BRICS se velmi podobá tomu starému. Podíl Číny na světovém HDP ve výši 18 procent (v roce 2001 to přitom bylo pouhých 3,9 procenta) převyšuje všechny ostatní.

Z grafu lze rovněž vidět, jak Indie (nyní 3,3 procenta na globálním HDP), Brazílie (1,9 procenta) a Rusko (2,2 procenta) dosáhly v posledních dvou desetiletích jen velmi mírných přírůstků. Oproti tomu Jihoafrická republika, která byla do skupiny přidána později, si svůj kousek světového produktu (0,4 procenta) pouze udržela.

„Všech šest nově pozvaných zemí by přineslo, za předpokladu, že se skutečně připojí, dohromady čtyři procenta světového HDP. Členství Argentiny je nejisté, protože oba hlavní kandidáti říjnových prezidentských voleb jsou proti,“ vysvětluje Paul Greer, portfolio manager z Fidelity International.

Nenechme se napálit

Podle společného prohlášení ze srpnového summitu usilují státy BRICS rovněž o dedolarizaci – jak mezi sebou, tak vůči svým obchodním partnerům.

Zároveň chtějí prozkoumat nové možnosti přeshraničních platebních systémů nebo korespondenčních bankovních vztahů v rámci BRICS. Tyto věci se však hůře dělají, než říkají.

Vzhledem k tomu, že podle údajů Banky pro mezinárodní vypořádání (Bank for International Settlements) americký dolar tvoří 59 procent světových rezerv a polovinu světového obchodu.

Čínský renminbi je jedinou měnou BRICS s dostatečně velkým podílem na světových rezervách (2,6 procenta), aby jej Mezinárodní měnový fond vykazoval samostatně mimo „ostatní měny“; zbytek tvoří měny G7.

Žádná z nich však pravděpodobně neohrozí dominanci dolaru nejméně po dobu jedné generace. Nemluvě o tom, že podíl zemí BRICS na světovém obchodu, který činí 16 procent, je méně než poloviční oproti podílu zemí G7 (33 procent).

Slovo pro globální Jih?

Nová skupina BRICS se může prosadit tím, že v otázkách mnohostranné diplomacie poskytne větší slovo „globálnímu Jihu“. Podle údajů Světové banky je na tom však nejchudší země G7 (Japonsko) s výjimkou Spojených arabských emirátů v přepočtu HDP na obyvatele lépe než kterýkoli člen rozšířeného BRICS.

Může se to zdát jako banalita, ale ekonomické a politické priority rozvojových zemí (jako je BRICS) a nejbohatších zemí (jako je G7) nejsou vždy v souladu. V poslední době se objevily velké rozdíly ve všech oblastech. Od války na Ukrajině přes globální cíle v oblasti dekarbonizace až po zastoupení v Radě bezpečnosti OSN.

O’Neill původně považoval BRICS za ekonomický fenomén. Dnes se však stále více zdá, že ambice tohoto bloku přerůstají i na diplomatickou scénu.