Blíží se revoluční změny v oblasti obalů

Evropská unie chystá revoluční změny v oblasti obalů, přičemž nařízení bude závazné i pro Česko. Evropská komise připravuje návrh, neboť stávající systém dominantně jednorázových obalů je neudržitelný. Jaké jsou potenciální dopady nové evropské legislativy?

Mezi hlavní konfliktní linie návrhu patří zavedení povinných cílů, které členské státy budou muset dodržovat v souvislosti s celkovým množstvím vyrobených, ale také recyklovaných obalů.

Podle cílů navržených Evropskou komisí by členské státy musely zajistit, aby se do konce roku 2030 recyklovalo 70 procent obalů. Úplně všechny obaly navíc musí být recyklovatelné, tedy recyklaci umožňovat.

Zároveň by byl každý členský stát povinen snížit množství obalových odpadů produkovaných na obyvatele o 10 procent do roku 2035 a následně o 15 procent do roku 2040.

„Právě na obaly se v EU spotřebuje nejvíce čistých původních materiálů – padne na ně celých 50 procent spotřeby papíru a 40 procent spotřeby plastů. Obaly také tvoří více než třetinu tuhého komunálního odpadu. Navíc jde o stále se prohlubující problém – za posledních dvacet let jsme vyprodukovali dvě třetiny plastů, které kdy vznikly od jejich masovější výroby v roce 1950,“ říká Ivana Sobolíková z Miwa Technologies.

Závazné pro Evropu

Evropská komise publikovala návrh na revizi současné obalové směrnice v listopadu 2022. Evropský parlament i ministři životního prostředí členských států k návrhu předložili své připomínky.

Finální vyjednávání budou probíhat až do roku 2024 a nová pravidla vstoupí v platnost nejdříve od roku 2025. Důležité také je, že Komise místo současné směrnice přichází s takzvaným nařízením. To je závaznější a sjednocuje pravidla pro všechny členské státy EU.

Zatímco většina zemí západní a severní Evropy nový návrh nařízení o obalech a obalových odpadech vítá, státy střední a východní Evropy včetně Česka jsou naopak opatrnější.

České obavy

Podle dosavadních výměn názorů mezi ministry životního prostředí by Česká republika preferovala zachovat současný právní rámec ve formě směrnice, která ponechává členským státům více prostoru, jakým způsobem stanovených cílů dosáhnout.

Dále se ministerstvo životního prostředí, které má tvorbu české pozice primárně na starosti, obává příliš krátkých lhůt na změny a nedostatečné vazby na jiné právní předpisy.

I mezi zástupci firemního sektoru a nevládních organizací se najdou jak podporovatelé, tak odpůrci návrhu. Například Eva Ryšavá, konzultantka Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN), nařízení komentuje následovně:

„Vzhledem k předpokládanému nárůstu produkce obalových materiálů je důležité nespoléhat pouze na jejich recyklaci, která by měla být až jedním z posledních stadií cyklu materiálu. Především je nutné podporovat předcházení vzniku odpadu. Právě tato myšlenka, která je nařízením přenesena především na znovupoužitelné obaly a regulaci vyloženě zbytných obalů, je od roku 2021 prioritou stanovené hierarchie nakládání s odpady.“

Podle Ryšavé však nejde o úplně nový koncept, který by měl vzbuzovat překvapení. Nové nařízení se snaží princip prevence vzniku odpadu uvést do praxe. „Důležité je, aby při snaze o zavedení opakovaně použitelných obalů nebyly opomíjeny požadavky ostatních právních předpisů například z oblasti potravinářství a bezpečnosti, které mohou limitovat použití takových výrobků,“ doplňuje konzultantka INCIEN.

Bude dost času na přípravu?

Hospodářská komora ČR či Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) jsou naopak skeptičtější. Podle názoru asociace se v průběhu hry mění pravidla stanovená v roce 2018 a 2019 v takzvaném balíčku oběhového hospodářství.

Český průmysl také kritizuje nejasnou podobu budoucího legislativního prostředí. Některé požadavky se totiž budou teprve dodatečně upřesňovat takzvanými delegovanými akty. Výrobci se tak na nová pravidla nebudou moci připravit dostatečně včas.

„Negativa jednorázových obalů jsou tak silná, že je určitě namístě podpořit transformaci odvětví i legislativně. Navrhnutý přísnější rámec ve formě nařízení umožňuje harmonizovat pravidla napříč celým jednotným trhem EU a nastavit tak určitou minimální laťku. Zároveň by nová opatření měla vyvolat dostatečný tlak na to, aby došlo k urychlení transformace,“ dodává svůj pohled Ivana Sobolíková z Miwa Technologies.

Stihnout vše do eurovoleb

V Evropském parlamentu bylo europoslanci k návrhu Komise předloženo téměř 3000 pozměňovacích návrhů. V září by měl o výsledné podobě hlasovat výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí. Českou republiku reprezentuje i šest českých europoslanců, včetně Alexandra Vondry (ODS), který je v rámci revize obalové legislativy poměrně aktivní.

Pozici musí následně potvrdit ještě plénum Evropského parlamentu. Paralelně budou ještě o nařízení jednat ministři životního prostředí členských států v rámci Rady EU. A to včetně českého ministra Petra Hladíka (KDU-ČSL).

Prioritou bude finalizovat nařízení do dubna 2024. Tedy předtím, než se činnost Evropského parlamentu na několik měsíců pozastaví kvůli nadcházejícím evropským volbám. Otázka však je, zda se vyjednávání vzhledem k relativně velkému počtu citlivých témat neprotáhnou až do druhé poloviny roku 2024.

VÍCE K TÉMATU:

Stát odtajnil první informace o zálohách na plechovky či petky. Za každou zaplatíme čtyři až pět korun

Nový trend pro život v kanceláři? Konec s odpadky a přechod na cirkulární ekonomiku

Carey Causey (Ball Beverage Packaging): Zálohovací systémy jednoznačně zvyšují míru recyklace

Zálohový systém

Důležité téma pro mnoho států včetně České republiky představuje také návrh týkající se povinnosti zavést zálohový systém na PET lahve a plechovky v případě, že do roku 2026 daný členský stát nedosáhne 90 procent zpětného odběru.

„Systém opakovaně použitelných obalů dostává v rámci nařízení významný prostor a měl by být do budoucna jedním z významných řešení. Například organizace Ellen MacArthur Foundation odhaduje, že kolem 20 procent produkce plastových obalů by mohlo být nahrazeno právě systémy opakovaně použitelných obalů. V některých kategoriích produktů je příležitost ještě větší. V tuto chvíli je nařízení opomíjí a nestanovuje pro ně percentuálně cíle využití opakovaně použitelných obalů (například hygienické a čisticí produkty), přestože pro ně dnes existují udržitelná a efektivní obalová řešení,“ připomíná Sobolíková.

A v neposlední řadě revidovaná podoba směrnice představuje i povinné cíle týkající se opakovaně použitelných obalů v určitých sektorech. Komise navrhuje jejich závazné využití v oblasti prodeje teplých a studených nápojů, hotových pokrmů a přepravních obalů pro určité produkty. Do budoucna však plánuje rozšířit tuto povinnost i na jiné sektory.

„Věřím, že v tomto ohledu dozná legislativa ještě pozitivních změn, přece jen je proces jednání o zpracování pozměňovacích návrhů v počátku. Opakovaně použitelné obaly jsou funkčnější, lépe chrání zboží, umožňují skladování a skrze chytré technologie mohou dodat i řadu dalších funkcí,“ uzavírá Ivana Sobolíková.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr