Carey Causey (Ball Beverage Packaging): Zálohovací systémy jednoznačně zvyšují míru recyklace

Investice ve výši 170 milionů eur (4,5 miliardy Kč), za kterou americká společnost Ball staví nový výrobní závod v Plzni na Borských polích, je za poslední roky v Plzeňském kraji, ale i v rámci celé České republiky největší svého druh. Největší světový výrobce hliníkových nápojových plechovek zde vytvoří až 200 nových pracovních míst.

„Produkce nového závodu zamíří většinově do oblasti střední a východní Evropy, ale tím, že máme tuto linku umístěnou doslova v srdci Evropy, odtud dokážeme uspokojit požadavky i pro širší okruh našich zákazníků. A rozhodně budeme rádi spolupracovat i s dalšími klienty zde v Česku,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Peak.cz Carey Causey, prezidentka společnosti Ball pro region EMEA (Evropa, Střední východ a Afrika).

Rozhovor se stočil také k problematice vratných zálohových systémů, díky nimž lze zvýšit podíl hliníku v oběhu a nasměrovat celé odvětví k cirkulární ekonomice. Česko spolu se Slovinskem a Švýcarskem jsou přitom v Evropě jedinými zeměmi, které se zatím nezačaly na případné zavedení připravovat.

„Na celém světě je nyní v provozu více než 40 různých zálohových systémů. Nicméně jedno mají společné: ať už jde o Severní a Jižní Ameriku, nebo Evropu, všude, kde se zavedl, výrazně vzrostl podíl recyklace,“ pojmenovává jeden z klíčových cílů této iniciativy Carey Causey.

V Ejpovicích nyní vyrobíte přes jednu miliardu plechovek, nicméně po dokončení nové produkční linky příští rok v Plzni to bude výrazně více. Jak jste zatím spokojení s působením v Česku?

Musím podotknout, že zde působíme již 25 let a ta spolupráce je fantastická. Jsme blízko našim klíčovým zákazníkům, jimž pomáháme k růstu, a jsou zde schopní lidé, které nabíráme do našich týmů. Stavba byla zahájena letos na jaře a zatím vše probíhá podle plánů, takže v prvním čtvrtletí příštího roku zahájíme výrobu.

Bude po dokončení nových výrobních linek vaše produkce dostatečná, aby uspokojila poptávku nápojářů, pokud se tedy postupně rozhodnou nahrazovat plechem ostatní obaly?

Carey Causey

Carey Causey řídí evropské, blízkovýchodní a africké (EMEA) aktivity společnosti Ball Beverage Packaging, která je předním dodavatelem nekonečně recyklovatelných hliníkových nápojových plechovek. Z ústředí společnosti v britském Lutonu se se svým týmem stará o 26 výrobních závodů, 5000 zaměstnanců a uspokojování potřeb zákazníků v celé řadě kategorií nápojů. Je nejvyšší regionální představitelkou podniku, který se zavázal k udržitelnosti na základě klimatického plánu schváleného iniciativou Science Based Targets Initiative a který je prvním výrobcem plechovek, jenž získal certifikaci Aluminum Stewardship Initiative pro své výrobní závody v regionu EMEA.

Naše investice v Česku pomůže uspokojit rostoucí poptávku konkrétních zákazníků, které známe, i potenciálních nových. Stoupající poptávka je ovšem znát i u spotřebitelů, kteří se při nakupování snaží chovat šetrněji vůči životnímu prostředí. Srovnatelnou částku jako nyní v Česku investujeme také do nového výrobního závodu ve Velké Británii, který zahájí provoz rovněž v roce 2023.

Kam všude míří a bude mířit vaše produkce?

Většinově to bude oblast střední a východní Evropy, ale tím, že je tahle linka v srdci  Evropy, odtud dokážeme uspokojit požadavky z celé Evropy. Rozhodně budeme rádi spolupracovat se stávajícími i novými zákazníky zde v Česku.

Investice na 50 let

Dopadají na tuto investici ekonomické šoky z poslední doby? Ať už se jedná o pandemii covidu, válku na Ukrajině, nebo o problémy s  dodavatelskými řetězci?

Částečně ano, nejsme vůči důsledkům covidu ani dění na Ukrajině imunní. Tyto problémy dopadají na nás všechny. Ale co se týče budování nového závodu, vše probíhá podle plánu a tým funguje skvěle. Jak naši dodavatelé, tak zaměstnanci pomáhají vše udržet v chodu, v tomto ohledu máme velké štěstí.

Pohled na stavbu nového provozu Ball Beverage Packaging v Ejpovicích u Plzně, který je u nás jednou z největších investičních akcí (za 4,5 miliardy korun). Zdroj: Ball

Projevuje se, ať už u stávajících provozů, či u výstavby nového provozu, nárůst cen energií, materiálů a podobně? Neuvažovali jste, že by se kvůli tomu investice posunula v čase na později?

Ne, zatím k tomu nebyl důvod. Investiční záměr je totiž naplánován v dlouhém časovém horizontu kolem 40 až 50 let. V tuto chvíli je to tedy výzva, které čelíme, ale rizikovost v důsledku současné situace během roku či dvou opadne. Z dlouhodobého hlediska trhu s nápojovými plechovkami tomu věříme. I proto je náš investiční záměr směrován několik desítek let dopředu. Souhlasím s tím, že situace rozhodně není jednoduchá, zejména v kontextu nedávného nárůstu cen energií, ale opakuji, že vše plánujeme s ohledem na dlouhodobý časový horizont.

Byl od začátku investiční záměr koncipován v tak velkém objemu financí? Máte signály z trhu, že poptávka po plechovkách bude rychle stoupat? Vyplývá to z nějakých konkrétních trendů?

Částečně ano. Již dříve jsme uvedli, že trh EMEA (v Evropě, na Středním východě a v Africe, pozn. red.) poroste. Podle našich odhadů by měl růst meziročně v průměru tempem kolem šesti procent ročně, ale samozřejmě se to podle lokalit liší. Výrazně růstové regiony jsou i Jižní a Severní Amerika, kde je meziroční průměrný růst ještě vyšší než v Evropě.

Z hlediska poptávky po plechovkových obalech jde o široké pole příležitostí. Jen v Evropě je kolem 130 výrobních plnicích linek na nápoje. A ty všechny vyžadují obaly. To jsou všechno naši potenciální klienti, kteří investují do svého rozvoje. Je tedy logické, že jim chceme nabídnout obaly, které jsou ekologicky udržitelné a snadno recyklovatelné. Stručně řečeno, plechovky celosvětově vítězí jako nápojový obal.

Jeden z českých výrobců nápojů, společnost Mattoni, chce u své celé produkce přejít na vratné obaly. Zároveň zde vznikla řada iniciativ – velcí nápojáři se spojili v rámci Iniciativy pro zálohování – a také zde působí iniciativa Zálohujme. Obě podporují zavedení vratné zálohy a vznik plošného systému zálohování (DRS), který se týká jak plechovek, tak PET lahví. Jaké jsou vaše globální zkušenosti s těmito systémy?

Na světě je dnes v provozu zhruba 40 různých zálohových systémů, přičemž 37 z nich pokrývá všechny velikosti a typy obalů včetně skla. Těchto 37 komplexních systémů eliminuje pokřivení trhu, kdy lidé dávají přednost hůře recyklovatelným a méně ekologickým obalům kvůli nižší ceně. Nicméně jedno mají společné, ať už jde o Severní Ameriku, Jižní Ameriku, nebo Evropu – všude, kde byly zavedeny, výrazně vzrostla míra recyklace. Výrazný nárůst byl zaznamenán v řadě zemí včetně Skandinávie a Německa. Je zřejmé, že zálohové systémy fungují a jsou přínosné a efektivní.

Desatero zálohových pravidel

Je správné, že víceméně každá země má vlastní zálohový systém? Například v Evropě, respektive v Evropské unii by dávalo smysl nastavit společná pravidla, ne?

Samozřejmě že bychom dali přednost jedinému zálohovému systému, který je potom srovnatelně měřitelný a můžete k němu mít stejnou infrastrukturu. Navíc by to dávalo smysl i z ekonomického a spotřebitelského hlediska. Nicméně svět není tak dokonalý. V poslední době se proto alespoň snažíme, aby se každá země, kde již DRS funguje, řídila desaterem pravidel, která jsou univerzální a společná (viz schéma níže).

Která pravidla to například jsou? Co je pro vás jako pro výrobce obalu důležité?

Pro nás je důležité především to, aby do DRS byly zahrnuty všechny materiály všech velikostí a aby záloha odpovídala velikosti nápoje a byla smysluplně zvolená. Primárním cílem celého systému má být motivovat spotřebitele k vrácení obalů tak, aby bylo možné použité materiály co nejlépe využít v rámci cirkulární ekonomiky. Jde o to, být férový a systematický – spotřebitel by neměl stát před rozhodnutím, že za svoji ekologickou volbu obalu nápoje bude penalizován výší jeho zálohy, respektive cenou.

Jak jsme zmínili, v Evropě je jen několik málo zemí, které zatím nepodnikly žádné kroky ohledně zálohového systému u plechovek – Česko, Slovinsko a Švýcarsko. V některých zemích zatím probíhají pouze diskuse, zatímco jinde už mají systém zavedený nebo ho připravují legislativně. Před námi je v tomto směru dokonce i Bělorusko. Jste v Česku i proto, abyste přispěla k debatám o zavedení systému vratných záloh?

Asi nedokážu zcela detailně posoudit a komentovat situaci ve vaší zemi, ale víme o iniciativách v ostatních zemích, jako je Dánsko, Norsko a Švédsko, které jsou v tomto ohledu v čele pelotonu. Zároveň vidíme, že část našich zákazníků tady v České republice tuto myšlenku podporuje, takže s nimi chceme spolupracovat a diskutovat. Věřím, že se jí ujmou správní lidé na správných místech a zálohový systém pro plechovky zde nakonec vznikne. Snažíme se takto spolupracovat ve všech zemích, kde působíme.

Kde podle vás bude nejtěžší prosadit zálohový systém jako funkční nástroj? Budou to obchody, protože to pro ně bude představovat dodatečné náklady na vybudování vratného systému i pro plechovky? Budou to obce a města? Nebo budou největší překážky ještě výše, na úrovni státu?

Zavedení systému zálohování a zpětného odběru představuje pro všechny vyjmenované subjekty výzvu, ale pro každý v trochu jiném ohledu. Například obce a města budou zřejmě argumentovat náklady na pořízení dalších sběrných nádob. Ale vložené investice na druhou stranu přinesou užitek.

Obchodníci budou zase muset řešit umístění vratné jednotky ve svých prostorách.
Je proto i na nás, abychom všechny přesvědčili, že sdílíme společný zájem, který přitom dokáže vyhovět dílčím požadavkům všech zúčastněných subjektů. Technologicky je to rozhodně realizovatelné, ale je potřeba o tom hovořit a snažit se překonat překážky místo jednoduchého odmítání, že to nejde. Každou stranu to bude něco stát, ale celkový přínos – nejen pro životní prostředí – toto dozajista převáží.

Cíl: skutečná cirkularita

Kolik hliníku se vrací do výroby z recyklovaných plechovek?

V Evropě dosahuje míra recyklace u hliníkových plechovek zhruba 76 procent a do výroby nápojových plechovek se vrátí přibližně polovina recyklovaného kovu. Druhá polovina pak směřuje do dalších výrobků z hliníku, například do automobilových součástek. Rádi bychom, aby byl cyklus uzavřený a vzniklo oběhové hospodářství, to znamená, aby se vyprodukované plechovky opět vrátily jako recyklát k nám, výrobcům nápojových plechovek. Výhoda hliníku spočívá v tom, že ho lze recyklovat donekonečna. A právě vratný depozitní systém by měl zajišťovat, aby k tomu v reálu skutečně došlo. Pak bychom tu měli skutečně udržitelný nápojový obal pro budoucnost.

Jaký rozdíl pro nápojové firmy představuje používání plechovek místo PET lahví. Výrobci tvrdí, že náklady u plechovek jsou vyšší, i když dochází k jejich recyklaci. Je hliník ideální pro opětovné použití i z hlediska životního prostředí?

Recyklace hliníku dává smysl z ekonomického i ekologického hlediska, protože generuje vyšší hodnotu a umožňuje i rychlý návrat suroviny do systému. Tuna recyklovaného hliníku stojí okolo 1000 eur (zhruba 24 500 Kč) a recyklovaná plechovka může být zpět v regálu za méně než 60 dní, a to zcela bez ztráty kvality.

Naší vizí je skutečná cirkularita, kdy materiál neztrácí na kvalitě a zůstává v oběhu donekonečna.

Jak toho chcete dosáhnout?

Stanovili jsme si do roku 2030 cíl 90procentní míry recyklace plechovek s 85procentním podílem recyklátu ve výrobcích na trzích, kde působíme. Spotřebitelé chtějí utrácet odpovědněji a z hlediska obalových materiálů jim hliník na této cestě pomáhá.

Češi plechovky málo recyklují

Je dostatek recyklačních provozů, prostřednictvím kterých by se plechovky dostávaly zpět do systému?

V Evropě jako regionu existuje dostatek recyklačních zařízení na třídění a zpracování plechovek. Pro opětovné využití hliníku je klíčové zajistit sběr a zvýšit míru recyklace. V Česku dosahuje míra recyklace plechovek kolem 30 procent, což je opravdu velmi málo. Na druhou stranu to skrývá obrovský potenciál pro zvýšení přesvědčení zákazníků o tom, že takový systém může být udržitelný a může skutečně fungovat. Sice si to vyžádá investice, ale ty se rozhodně vrátí.

Na druhou stranu Češi mají vysoký podíl recyklace u plastů, papíru a skla, takže by nám nemělo dělat problém recyklovat i plechovky…

Rozhodně v tom vidíme velkou příležitost, a to nejen u vás. Všichni se snaží o co nejnižší uhlíkovou stopu. Běžní zákazníci, velké i malé obchody, vlády, obce a města… A účinný způsob, jak toho dosáhnout, je recyklace. K tomu je ideálním materiálem právě hliník.

Myslíte, že ke změně přístupu pomáhá i nastupující generace, jejíž přístup k planetě se zdá být odpovědnější a udržitelnější? Dochází ke generační výměně?

Jednoznačně, ostatně vidím to i sama u sebe doma. Mám jedenáctiletou dceru a ona nás doma často kárá, když se nechováme dostatečně udržitelně podle jejích představ. A myslím, že tohle se děje v dnešní době i v jiných rodinách, což mě těší.

Podíl plechovek stoupá

Jaká je podle vás optimální částka zálohy za plechovku? Na Slovensku je to 15 eurocentů, v Německu 10 eurocentů za plechovku…

Nejprve by bylo zapotřebí zpracovat komplexní analýzu českého trhu a teprve na jejím základě navrhnout přesnou částku. V Česku se hovoří o částce kolem tří až pěti korun za plechovku (v přepočtu cca 20 eurocentů, pozn. red.). Přesná výše záleží na ekonomice každé země, každé obce. Naše desatero zajišťuje, aby systém dával ekonomicky smysl. Měl by zahrnovat všechny obaly, tedy sklo, PET lahve i plechovky. Měl by být férový a univerzální. Existuje několik jednoduchých ekonomických pravidel, jimiž se můžeme řídit, a je na nás, abychom vysvětlovali a ukazovali, že jsou férová a mají smysl.

Máte dost odběratelů z řad nadnárodních nápojářských firem. Vidíte i u nich podobné tendence přejít na zálohované obaly, jako má u nás například zmíněná Mattoni?

Zhruba 20 procent nealkoholických nápojů v Evropě se prodává v plechovkách, u piva je to zhruba dvakrát tolik a energetických nápojů se v plechu prodává 80 procent, možná i více. Podíl plechovek u těchto kategorií stoupá, ale liší se podle země a druhu nápoje. Nemyslím, že v krátké době někdo přejde výhradně na plechovky, jde o šíři nabídky nápojů i o další ekonomické a výrobní aspekty. Rozhodně je ale na nás, abychom dokázali nejen výrobcům, že hliník je vhodný materiál, na který se mohou spolehnout, který mohou používat a který bude den ode dne kupovat stále více lidí. Proč? Protože to dává smysl, pokud to s omezováním emisí a ochranou naší planety myslíme vážně.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr