Když se řekne cirkularita, Češi spíše tápou. Plechovky ale recyklovat chtějí

Od října má již 18 zemí v Evropské unii zálohový systém na PET lahve a plechovky. Posledním přírůstkem se stalo Polsko, které letos předběhlo Rakousko. Oproti tomu zůstává Česko poslední zemí střední Evropy, kde tento systém nebyl zavedený.

Přitom podle průzkumu mezinárodní organizace Every Can Counts (Každá plechovka se počítá, pozn. red.) má zálohování silný mandát – podpora dosahuje 68 procent a veřejnost systému důvěřuje.

Cirkulární hliník

Povědomí o procesu recyklace hliníkových plechovek je ale nízké. Jen 10 procent Čechů ví, že jde o nejlépe recyklovatelný nápojový obal.

To může být jedním z důvodů, proč je míra sběru plechovek k recyklaci v Česku dlouhodobě pouze kolem 32 procent. A dokonce jde o jedno z nejnižších čísel napříč Evropou. Horších výsledků dosahuje jenom Kypr.

„Cirkularita nemusí být složitá,“ říká David Van Heuverswyn, globální ředitel iniciativy Every Can Counts. A dodává: „Hliníkové plechovky jsou opakovaně recyklovatelné a už dnes se ve velkém sbírají. Jsou důkazem, že skutečně cirkulární obal existuje. Co ale chybí, je povědomí.“

Zálohový systém jako motivace

Z zmíněného průzkumu vyplývá,

že více odpadových nádob na kovy by motivovalo k třídění jen 37 procent dotázaných. Naopak 57 procent respondentů říká, že by plechovku určitě vrátili přes zálohový systém.

Veřejnost zároveň chce, aby byl systém férový; 61 procent Čechů podporuje, aby se výše zálohy lišila podle velikosti obalu. „Lidé jednoznačně preferují řešení, které je jednoduché, snadno dostupné a dává jim smysl,“ komentuje výsledky průzkumu koordinátorka českého zastoupení organizace Každá plechovka se počítá Tereza Gyurjánová.

Zmíněné Polsko rozjíždí zálohování u PET lahví do objemu 3 litrů a plechovek do 1 litru. Od příštího roku bude také zahrnovat rovněž skleněné lahve do objemu 1,5 litru, které byly dosud zálohované pouze u piva.

Zálohování je v očích Čechů spojením dobré vůle a výsledku; 86 procent z nich věří, že obaly vrácené přes systém záloh se skutečně zrecyklují. Zároveň jsou připraveni je do obchodů vracet, jakmile by se systém spustil.

Vnímaný problém znečištění

Většina lidí navíc vnímá odpad a například plastové znečištění jako skutečně vážný problém – téma je důležité pro 71 % populace, z toho pro 62 % extrémně. Přesto cirkularitu jako „opakovanou recyklaci do stejného typu obalu“ správně chápe jen 41 procent Čechů.

„Právě tato mezera v povědomí brzdí praxi. Naším posláním je zvedat mezi lidmi povědomí o tom, že recyklovat plechovky má skutečně smysl. A když se systém správně nastaví a funguje, dokáže se správně vytříděná plechovka vrátit do oběhu do 60 dní,“ dodává Gyurjánová.

Například na sousedním Slovensku v roce 2024 činila míra návratnosti zálohovaných nápojových obalů přibližně 90 procent. V témže roce se na slovenský trh uvedlo zhruba 1,27 miliardy zálohovaných obalů, přičemž více než 1,14 miliardy z nich se vrátilo zpět do systému. Ještě lépe je na tom Německo, kde zálohový systém běží již od roku 2003. Díky vysoké hodnotě zálohy a husté síti výkupních míst dosahuje až 98% míry návratnosti jednorázových nápojových obalů.

Potřeba spolupráce napříč řetězcem

V globálním srovnání čísla český trend podporují: 57 procent lidí z celkového vzorku definuje recyklovatelný obal jako takový, který je navržen pro cirkularitu – tedy pro opakovanou recyklaci do stejného typu výrobku, což je správné chápání. Bohužel celkem 43 procent lidí si cirkularitu spojuje se znovupoužitím. Platí také, že správné porozumění roste s věkem: od 51 procent u generace Z po 65 procent u generace tzv. boomerů.

Globální data zároveň ukazují, že veřejnost vnímá odpovědnost za recyklaci jako sdílenou. Prim přitom hrají spotřebitelé: 53 procent respondentů považuje za hlavního tahouna změn právě sebe sama, tedy spotřebitele.

To, že má mít zodpovědnost i další část řetězce, vnímá ale také poměrně vysoký počet lidí: obalový průmysl (39 %), svozové firmy (36 %), značky (35 %), vláda (34 %) a obchodníci (27 %). „To potvrzuje, že pokrok v této oblasti vyžaduje spolupráci napříč celým řetězcem, od lidí přes byznys až po regulátory,“ říká Gyurjánová.

Mýtus vs. realita: proč zrovna plechovka?

Z hlediska návratu do oběhu představuje hliníková plechovka v globálním srovnání nejúspěšnější jednorázový nápojový obal: má zhruba 71procentní míru recyklace (pro srovnání: PET 40 %, sklo 34 %). Nápojové plechovky, které se už jednou dostaly do oběhu, se zároveň z 98 procent do oběhu znovu vrací, ukazuje studie Eunomia Research & Consulting. Přesto celosvětově podle průzkumu Every Can Counts označuje za „nejvíce recyklovatelný“ obal jen 17 procent lidí.

Kontext ze světa ukazuje stejný směr. Zálohové systémy globálně podporuje 71 procent lidí a 88 procent jim důvěřuje. Až 87 procent veřejnosti chce, aby zálohový systém zahrnoval všechny jednorázové nápojové obaly, od plechovek přes sklo po PET lahve.

V zemích, kde už zálohový systém běží, devět z deseti dotázaných uvádí, že se do něj sami aktivně zapojují. Konkrétně v Irsku, Rumunsku, Maďarsku a Nizozemsku. „Data potvrzují to, co v Every Can Counts vidíme každý den: lidem na tom záleží, jen se chtějí cítit součástí změny a pochopit, proč je skutečná recyklace důležitá,“ doplňuje David Van Heuverswyn.

Zálohové systémy jsou podle něj jen začátek, ne cíl. „Every Can Counts bude i nadále vzdělávat spotřebitele napříč 21 zeměmi o udržitelných kvalitách hliníkové nápojové plechovky,“ uzavírá.