Materiálová krize i změny návyků, které v nás zanechal covid, přinášejí secondhandovou revoluci

Nakupování zboží z druhé ruky není žádná novinka. Děláme to my, dělají to na Západě i na Východě, každý vlastním způsobem. A přesto se v posledních měsících o secondhandech překvapivě mluví jako o „nové velké věci“, která začíná měnit trh.

Důvod je, jak se zdá, prostý. Covid globálně nastartoval nebo urychlil trendy, které mění celé secondhandové prostředí. Z undergroundového nakupování začíná dělat mainstream – v maloobchodu i mimo něj.

Je zajímavé procházet si dílčí výzkumy nebo trendové články, které v tomto kontextu v posledních měsících vyšly. Výzkumy realizované v Evropě a Americe se většinou shodnou: respondenti začali kupovat více věcí z druhé ruky. Více věcí zároveň prodávají.

A co je podstatné, rekordní množství lidí to zkouší vůbec poprvé. Platí to i pro trhy, kde je nové zboží považováno za prestižní a kde má prvovýroba extrémně silné postavení, třeba pro Čínu. To už něco znamená.

Načasování změn

Otázka je, proč tato změna přichází právě teď. Tady už se výklady liší. Na prvním místě se v odpovědích objevuje cenová racionalita, tedy potřeba v nelehké ekonomické situaci, která přišla s covidem, ušetřit při nákupu nebo naopak vydělat při prodeji.

Hned na druhém místě však překvapí podobně silný argument – širší výběr nebo možnost  koupit starší, ale kvalitnější produkty. Tedy reakce na přesycení trhu nekvalitními výrobky a zároveň malou pestrostí.

Třetím důvodem je jednoduše větší dostupnost secondhandů v online prostoru. Pandemie a digitální prostředí, u kterého nerozhoduje prostředí prodejny nebo potřeba si zboží „osahat“, daly novému i staršímu stejné šance. A ukázalo se, že v takovém případě secondhand dokáže dobře konkurovat.

Konkurenceschopný Knihobot

Zjistili jsme to i my. Letošní jaro pro nás bylo důkazem, že dokážeme konkurovat například běžným knihkupectvím. Duben a květen totiž patří každoročně novým titulům, uváděným na trh tak, aby si je čtenáři stihli koupit na jarní a letní sezonu.

Ostatně to, že se v létě čte nejvíc z celého roku, asi nikoho nepřekvapí. Nové bestsellery provázejí marketingové kampaně s rozpočty, kterým zatím nedokážeme konkurovat. Takže nám připadalo logické, že jakmile se opět otevřou obchodní centra, na Knihobotu to pocítíme.

Nestalo se. Naopak, máme nejsilnější sezonu v historii. A to i s odhlédnutím od růstu, který jsme si naplánovali. Loňské obraty se nám podařilo překonat už 11. června, počet odeslaných knih pak o pár dní později.

A vyrostl nám zásadně také další důležitý parametr – průměrný věk knížky. Dnes jsme na  tom tak, že každá osmá knížka, která se v Knihobotu objeví, je maximálně tři roky stará. Prodeje těch, které vyšly letos, bychom mohli pohodlně počítat po stovkách.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Miliarda papírových účtenek v koši. Vytlačí je z obchodů elektronické náhrady poslané do našich mobilů?

Nový trend pro život v kanceláři? Konec s odpadky a přechod na cirkulární ekonomiku

Usnout v práci není hřích. Trendu nahrál covid a přesun na home office, populární je i v kanceláři

Knihy v oběhu

O čem to vypovídá? Především o tom, že jsme s našimi zákazníky našli cestu, jak pohodlně vracet knihy do oběhu. A když jdou vracet knihy, mohou se stejně vracet i další věci.

Trh se tak konečně roztáčí i v Česku, kde mají nákupy z druhé ruky dlouholetou tradici. Naštěstí nejsme rozhodně sami, kdo to tak vidí.

Za všechny si dovoluji ocitovat Milana Šmída ze Zásilkovny: „Pokud je dnes hlavní  kariérou cirkulace zboží v maloobchodu to, že ho není možné jednoduše vrátit do oběhu, pak máme ambici být jedněmi z těch, kdo tento problém vyřeší.“

Čím více takových hráčů bude, tím lépe pro trh, zákazníka i přírodu.

Kabelka od Vuittona i staré trámy z chalupy

Právě lákavá představa o celkovém potenciálu secondhandového trhu na něj v posledních měsících přivedla nové velké hráče – IKEA, H&M, Levi’s. Se secondhandovými platformami se spojují nečekané značky jako třeba Walmart. Podle odhadů ThredUp jen v USA vzroste hodnota tohoto trhu během deseti let z 28 miliard v roce 2019 na odhadovaných 80 miliard v roce 2029.

Výdělky, které secondhand slibuje, totiž mohou velice brzy vytvořit podstatnou část příjmů ze stávajících, ale i nových trhů. Téměř vše, co se vyrobí, můžete v ideálním případě znovu prodat, ať už jako výrobek, nebo odpad.

Opakované prodávání možná ve výsledku vydělá tolik, ne-li více, než kolik vydělá prvovýroba.

Hledání velikosti trhu

Budoucí velikost trhu s použitým zbožím však nezná nikdo. Pomyslné hledání nejzazší hranice – tedy alespoň v případě knih – osobně považuji za jeden z nejdůležitějších cílů.

Velikost trhu totiž zformují především vnější faktory, které v minulých letech viděl málokdo. Krásně to ukazuje příklad z již zmiňované Číny, kde statusové luxusní zboží narazilo na strop kupní síly a nákup nových výrobků se začal přelévat právě do secondhandu.

Skutečnost, že se v cirkulaci začaly točit peníze, vedla k tomu, že do infrastruktury pro prodej použitého zboží zainvestovali velcí online hráči v čele s Alibabou a dali vzniknout
tržišti, které dnes využívá přes 75 milionů lidí. A svůj čínský protějšek má dokonce i Knihobot.

Cenové nůžky se rozevřou

Jsou tu ještě zásadnější trendy. Materiálová a logistická krize související s covidem jasně
ukázala, že udržet nízké ceny bude u celé řady výrobků nemožné.

Pokud se navíc kvůli narušení globálního obchodu začnou továrny z Asie přesouvat zpátky do Evropy, můžeme očekávat výrazný nárůst výrobních cen u věcí, které jsme dnes zvyklí kupovat levně a příliš o ně nepečovat.

Cenové nůžky mezi novým a starším, ale funkčním se tak ještě více rozevřou – logicky bude levnější koupit již vyrobené než zaplatit za výrobu z materiálů, kterých je málo.

Když čtu o tom, jak dnes české firmy kupují staré stodoly, aby získaly levně kvalitní trámy pro novostavby, protože dřevo prostě není, vlastně si říkám, že to všechno může být jedno velké vítězství a návrat ke zdravým kořenům.

Protože změnit návyk, že staré je na vyhození a k nepotřebě, a znovu se naučit, že co jednou posloužilo, poslouží i podruhé, to je něco, co může začít zásadně transformovat konzumní společnost, která tu poslední dvě dekády vznikala. A my tuto změnu pomůžeme lidem naplňovat, alespoň co se knížek týče.