Mohlo by vás také zajímat
Itálie jako „ekonomický tygr“ zastínila Německo. Růst ekonomiky je ale tažen zadlužením a dotacemi
František Novák 12. dubna 2024Italská ekonomika roste vyšším tempem než německá. Její růst je ale spojen s vysokými dotacemi a rostoucím vládním dluhem.
Becherovka v polských rukou, končí šéfka českého Googlu a auto od Applu neuvidíme aneb souhrn ekonomických událostí 9. týdne 2024
Libor Akrman, František Novák 1. března 2024Český Google přijde o dlouholetou šéfku; Apple elektrické auto nepostaví; bitcoin už stojí přes 61 tisíc USD; Poláci mohou koupit…
Hypotéku se sazbou 0,5 procenta? Řekněte si politikům, ale trhům s byty to nepomůže
Vladimír Pikora 29. února 2024„Svět potřebuje méně populismu, méně byrokracie, méně zákonů a regulací, normální úrokové sazby a vše se vrátí do normálu i…
- KOMENTÁŘ
Miliardář Hlavatý je sice po volbách politický slon v porcelánu, s dotacemi to ale umí
Majitel královédvorské textilky Juta Jiří Hlavatý předvádí po volbách politické kotrmelce. Kromě podnikání totiž působí jako senátor, nicméně preference voličů ho vynesly na post poslance, čímž automaticky o Senát přišel. O Poslaneckou sněmovnu ovšem Hlavatý nestojí a chce být znovu senátorem. Co se týká podnikání, žádné přemety se nekonají, Juta je navíc úspěšným „těžařem“ dotačních peněz. Podívejte se jak.
Nejabsurdnější příběh letošních voleb je dění kolem Jiřího Hlavatého. Ten kandidoval na 18. místě kandidátky jako nestraník za hnutí ANO, nicméně preferenční hlasy voličů ho vynesly do sněmovny. Jenže Hlavatý kromě šéfování největší textilce v Česku zároveň působí jako senátor.
Zvolení Hlavatého poslancem však senátorský mandát přebilo a ten tak zaniká. Proto musí dojít v lednu k novým volbám o tuto senátorskou pozici. Samotného Hlavatého to dost zaskočilo, z poslancování nyní couvá a chtěl by být spíše senátorem.
Právě toto chování Hlavatému zejména opoziční politici vyčítají, včetně toho, že de facto zbytečné senátní volby na Trutnovsku přinesou státu milionové náklady. Že to byla ze strany Hlavatého chyba, poznamenal v médiích i lídr ANO Andrej Babiš.
Sám podnikatel, který je časopisem Forbes považován za 32. nejbohatšího Čecha s majetkem v celkové hodnotě okolo 4,7 miliardy korun, k tomu poznamenal, že chtěl kandidaturou ANO podpořit.
| Nenápadný miliardář |
| Jiří Hlavatý absolvoval Vysokou školu strojní a textilní v Liberci, po studiu nastoupil v roce 1972 do Juty a prošel od dělnických profesí téměř všemi pozicemi až po ředitelskou, do níž byl zvolen v lednu 1989. V roce 1998 spoluzaložil akciovou společnost, která textilku koupila od privatizačních fondů. Po sedmi letech společníky vyplatil a stal se jediným vlastníkem prosperující firmy. Nicméně vždy zůstával v ústraní a snažil se působit spíše jen lokálně. Finančně například podporuje místní nemocnici a stavbu jejích laboratoří. V roce 2004 proto tak trochu překvapivě vstoupil do politiky, když uspěl v barvách ANO (jako nestraník) v senátorských volbách. A nyní tedy i v těch poslaneckých. V roce 2013 získal prestižní ocenění Podnikatel roku, v roce 2015 obdržel k 28. říjnu vyznamenání od prezidenta republiky. V žebříčku časopisu Forbes byl na 32. místě mezi nejbohatšími Čechy, jeho majetek se odhaduje na zhruba 4,7 miliardy korun. |
Se zvolením prý rozhodně nepočítal, hlavně kvůli pracovnímu vytížení v Jutě. Tato společnost je přitom jedním z velmi úspěšných žadatelů o státní dotace.
Opusťme tedy politiku a pojďme se podívat na Jutu a její dotační úspěchy (informace jsou převzaty z webového portálu www.dotacni-parazit.cz).
Bezmála 800 milionů dotací
Podle Centrální evidence dotací z rozpočtu (CEDR – jde o informační systém pro poskytování, sledování, evidenci, vyhodnocení a kontrolu dotací, pozn. red.) požadovala společnost Juta od roku 1999 do roku 2015 dotace v celkové výši 641 966 029 Kč, přičemž jí bylo během této doby přiděleno dokonce 787 171 766 Kč.
Z toho společnost Juta spotřebovala celkem 490 295 098 Kč. Nejčastěji byly dotace požadovány z Ministerstva průmyslu a obchodu, a to v celkové výši 520 459 029 Kč neboli 81 procent z celkové požadované částky.
Druhým největším zdrojem dotací jsou tzv. jiné tuzemské zdroje blíže nespecifikované, a to v celkové výši 120 836 000 Kč, zhruba 18 procent z celkové požadované částky.
TABULKA: Kdo poskytoval dotace firmě Juta
Od roku 1999 do roku 2005, v Kč
Zdroj: CEDR
A na co byly nejobjemnější dotace použity? Vesměs šlo o výrobu a výrobní procesy.
Největší jednorázová dotace v objemu 50 milionů korun byla v roce 2007 poskytnuta na výrobu nových a inovovaných širokoplošných izolačních polyelefinických geomembrán.
Od Ministerstva průmyslu a obchodu byly nejobjemnější dotace ve výši 48 milionů poskytnuty v letech 2012 a 2014 na výrobu speciálních technických tkanin a na inovaci technických textilií.
Ministerstvo průmyslu a obchodu také poskytlo 80 milionů korun v roce 2010 na výrobu profilovaných polyelefinických geomembrán a výrobu inovovaných membrán pro stavebnictví.
GRAF: Vývoj dotací pro Jutu
Od roku 1999 do roku 2015, v tis .Kč
Zdroj: Dotacni-parazit.cz
Dotace na inovace
Juta byla také velkým odběratelem dotací ze strukturálních fondů. Mezi lety 2007–2013 z nich vyčerpala částku celkem 1,362 miliardy korun. Z toho necelých 477 milionů korun, přibližně 35 procent, pocházelo ze zdrojů Evropské unie.
| O společnosti Juta |
| V současnosti jde o největší českou textilku. Vyrábí široký sortiment polypropylenových a polyetylenových tkanin, velkoobjemových vaků, podstřešních fólií, hydroizolačních fólií, síťovin na balení slámy, motouzů, rašlových pytlů, netkaných textilií a umělé trávy. Má celkem 14 výrobních závodů, kde zaměstnává přes 2 300 lidí. Přes 80 procent její produkce jde na export, což za loňský rok představovalo objem přes sedm miliard korun. Historie společnosti sahá do druhé poloviny 19. století. Továrny v soukromém vlastnictví vyráběly příze, tkaniny, pytle, vázací motouzy a lana z přírodních materiálů, juty, lnu, konopí a sisalu. Po znárodnění továren v roce 1948 a jejich postupné reorganizaci s převodem vedení z Prahy do Dvora Králové (v roce 1949) měl podnik 34 závodů se základní jutařskou a konopářskou výrobou. Do roku 1992 byla Juta ve vlastnictví státu. Dnešní akciová společnost vznikla ze státního podniku privatizací v první vlně kuponové privatizace zápisem do obchodního rejstříku k 1. květnu 1992. Zdroj: Technický týdeník |
Naprostá většina prostředků pocházela z fondů pro podporu podnikání a inovací. Pouze 0,5 procenta z celkové částky pocházelo z fondů na lidské zdroje a zaměstnanost a tato podpora byla poskytnuta na podporu konkurenceschopnosti Juty.
Dalších zlomek procenta (0,4 %) z celkové částky byl poskytnut z fondů na podporu životního prostředí. Konkrétně šlo o snížení emisí těkavých organických látek (VOC) ze zátěžové linky.
Pobídkami k světlým zítřkům
V listopadu 2001 dostala Juta investiční pobídku na textilní výrobu, přičemž díky ní vytvořila 83 nových pracovních míst.
Celková investice činila 833,7 milionu korun, přičemž míra veřejné podpory činila zhruba 35 procent.
Další velkou investiční pobídku dostala Juta v červnu 2007, a to na vytvoření dalších 388 pracovních míst v gumárenském a plastikářském oddělení. Na celkové investici ve výši 2,64 miliardy korun se veřejná podpora podílela 30 procenty.
Poslední investiční pobídku dostala Juta v květnu 2014, a to na vytvoření 104 pracovních míst v textilní výrobě. Celková investice činila 731,2 milionu korun a míra veřejné podpory byla na úrovni 30 procent.
Juta ze strukturálních fondů opravovala provozy, zaváděla nové výrobky nebo školila nové zaměstnance. Celkem 35 milionů korun bylo Jutě přiděleno na výrobu umělých trávníků, které se prodávají do Německa či Saúdské Arábie.
Sama Juta byla dárcem straně ANO v předvolební kampani, věnovala jí celkem 100 tisíc korun, polovinu v roce 2015 a dalších 50 tisíc o rok později.
GRAF: Vývoj dotací a výsledků hospodaření Juty
Od roku 2002 do roku 2016, v tis. Kč
Zdroj: Juta, Dotacni-parazit.cz
Podpora státu pokračuje
Dotační přízeň má Juta i nadále. Jak nedávno uvedl server Euro.cz, z fondů evropských dotací určených na podporu podnikání a inovací (program OPPIK) půjde Jutě skoro 96 milionů korun. Ty jsou určeny na dokončení výrobní linky pro produkci inovovaných textilií.
Zdá se tedy, že byznysově je na tom Jiří Hlavatý rozhodně lépe než politicky. Alespoň tedy jasně ví, za čím jde…
UŽ JSTE SI HO OBJEDNALI? – Přihlaste se k odběru newsletteru – NEVÁHEJTE!!!