Hádky kolem výše rozpočtového schodku? Věřím jenom statistice, kterou si sám zfalšuji

Schodek státního rozpočtu za loňský rok 291, nebo 250 miliard korun? Zatímco loni se žádná debata, jaká je správná výše schodku, nevedla, letos je tomu jinak. Loni všichni, i opozice a ekonomové, akceptovali metodiku Stanjurova ministerstva. Ta je však letos podrobována mediální kritice, když ji užívá úřad Aleny Schillerové.

Lidé, kteří tvrdí, že se má ve vyčíslení schodku rozpočtu používat číslo bez zahrnutí pozice vůči EU, mají velmi krátkou paměť. Loni Fialova vláda jako oficiální uvedla číslo se zahrnutím pozice vůči EU a vůbec nikdo neprotestoval, ani žádný ekonom. Dokonce tehdejší opozice číslo přijala bez zpochybňování

A podívat se můžeme ještě dál, jak byla veřejnost v uplynulých letech manipulována ve věci prezentace výsledku státního rozpočtu. Výsledky odhaluje tabulka níže:

TABULKA: Vývoj výsledku státního rozpočtu ČR
V letech 2017 až 2025, v mld. Kč.

Zdroj dat: MF ČR

Je z ní patrné, že jako hlavní údaj prezentovaný veřejnosti se zpravidla uvádí ten se zahrnutím pozice vůči EU. Tuto praxi konzistentně ministerstvo financí dodržovalo, když byla v jeho čele poprvé ministryně Alena Schillerová. Tedy při prezentaci výsledků rozpočtu za léta 2017 až 2020.

Za prvního působení Schillerové se vždy jako hlavní (v tabulce na šedivém podkresu) uváděl údaj se zahrnutím pozice vůči EU. A to i tehdy, když byl tento výsledek pro ministerstvo méně příznivý než výsledek bez jejího zahrnutí (v tabulce je příznivější výsledek pro daný rok tučným písmem).

Vykolejení až za Fialy

K vykolejení ze zaběhnuté praxe dochází při prezentaci výsledku hospodaření za první rok působení Fialovy vlády, tedy za rok 2022. Tehdy se ministerstvo financí uchyluje k odprezentování jako hlavního výsledku bez zahrnutí pozice vůči EU.

Výsledek rozpočtu za rok 2022 je tak jako jediný ze všech výsledků rozpočtu období let 2017 až 2025 prezentován veřejnosti primárně v očištěné podobě, tedy bez zahrnutí pozice vůči EU.

Důvod je zřejmý. Výsledek za rok 2022 je bez zahrnutí pozice vůči EU výrazně příznivější (-316,1 mld. Kč) než s jejím zahrnutím (-360,4 mld. Kč). K vykolejení ze zaběhnuté praxe tak za působení ministra Zbyňka Stanjury dochází zjevně proto, aby byl veřejnosti prezentován jako hlavní ten lepší výsledek hospodaření. A to za cenu zkreslení celé časové řady a za cenu přerušení zaběhnuté praxe.

Politicky příhodnější výsledek

Za působení ministryně Schillerové je vždy jako hlavní zveřejněn výsledek se zahrnutím pozice vůči EU. A to, i když je horší než bez zahrnutí (což je případ prezentace výsledků rozpočtu za roky 2017, 2019 a 2020). Oproti tomu za působení ministra Stanjury si resort evidentně „vybíral“, jaký údaj zveřejní jako hlavní. Podle toho, který byl zrovna v daný rok politicky příhodnější.

Takže při prezentaci výsledků rozpočtu za roky 2023 a 2024 se náhle MF vrací k praxi uplatňované za ministryně Schillerové. Jako hlavní zveřejňuje opět již neočištěný výsledek, tedy se zahrnutím pozice vůči EU. Evidentně tak činí proto, že jak za rok 2023, tak i 2024 vychází neočištěný výsledek příznivěji než ten neočištěný, na rozdíl od výsledku za rok 2022.

Letos, po návratu Schillerové do čela resortu, ministerstvo financí pokračuje v praxi uplatňované při prezentaci výsledků všech rozpočtů za roky 2017 až 2024 s výjimkou tedy rozpočtu za rok 2022.

Tudíž pokračuje jak v praxi uplatňované dosud vždy za Schillerové. Tedy při prezentaci výsledků rozpočtů za roky 2017 až 2020, tak i v praxi uplatněné za působení ministra Stanjury při prezentaci výsledků rozpočtu za roky 2023 a 2024…

Stará praxe se vrací

Nařčení ministryně Schillerové, že si za loňský rok, 2025, vybrala ten horší z výsledků, který pak odprezentovala veřejnosti jako hlavní, je tedy liché. Ministryně pokračuje v praxi ministra Stanjury, kterou uplatnil při prezentaci výsledků za roky 2023 a 2024.

Zároveň navazuje na svoji praxi, kterou aplikovala každoročně, když byla ve funkci ministryně poprvé – a kdy ji aplikovala, i když to znamenalo zveřejnění jako hlavního horšího údaje o vlastním hospodaření uplynulého roku. Za působení ministra Stanjury se naopak vždy jako hlavní prezentoval veřejnosti ten výsledek vlastního hospodaření, jenž zrovna v daném roce vycházel příznivěji.

Sečteno, podtrženo, běžně v Česku ministerstvo financí uvádí jako hlavní údaj ten se zahrnutím pozice vůči EU, tedy údaj neočištěný. Jedinou výjimkou, kdy v uplynulých takřka deseti letech nastalo vykolejení z ustálené praxe, je prezentace výsledku rozpočtu za rok 2022. Toto vykolejení by se dalo pochopit, pokud by ministerstvo financí za působení ministra financí Stanjury vždy již v dalších letech prezentovalo jako hlavní údaj v očištěné podobě, tedy bez zahrnutí pozice vůči EU.

Jenže pro léta 2023 a 2024 se resort vrací k předchozí praxi uplatňované za ministryně Schillerové. Což pak s odstupem působí jako snaha manipulovat českou veřejností. A snaha prezentovat ji za roky 2022 až 2024 svévolně, jako se to zrovna hodí, vždy ten výsledek, který vyznívá příznivěji. Na úkor konzistence a meziroční srovnatelnosti v očích takto tedy matené široké tuzemské veřejnosti.

Snaha o konzistenci a srovnatelnost by měly být v komunikaci státu s veřejností samozřejmostí. Zvláště pak při prezentování tak zásadního údaje, jakým je celoroční výsledek hospodaření státu.