O dotacích a lidech aneb jak Agrofert těží z podpory státu

Je to jen pár dnů, co dostal státní žalobce usnesení o zahájení trestního stíhání v souvislosti s padesátimilionovou dotací na stavbu farmy Čapí hnízdo. Tato kauza se týká především předsedy hnutí ANO Andreje Babiše a místopředsedy hnutí Jaroslava Faltýnka, které začátkem září vydala Poslanecká sněmovna policii k trestnímu stíhání.

Policie se domnívá, že došlo k dotačnímu podvodu a poškození finančních zájmů EU. A tím, kdo podvod řídil, je podle ní Babiš. Faltýnek měl být ten, kdo podvod realizoval. Oba spolustraníci vinu popírají a argumentují tím, že jde o snahu poškodit hnutí i oba politiky před volbami.

Podle policie byla společnost Farma Čapí hnízdo dočasně a účelově vyvedena z majetkové struktury Babišova Agrofertu, aby dosáhla na dotaci. Ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov (do prosince 2007) totiž byla součástí Agrofertu, poté se přeměnila na stejnojmennou akciovou společnost s akciemi na majitele.

Kvůli změně nebylo možné dohledat majitele firmy a ta díky tomu získala padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky. Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se společnost vrátila pod Agrofert.

Král dotací Agrofert

Agrofert je jednou z nejsledovanějších firem právě kvůli tomu, že ji donedávna řídil Babiš (kvůli zákonu o střetu zájmů ji Babiš převedl na svěřenský fond, pozn. red.). A také kvůli tomu, že dokonale využívá dotací, kdy objem peněz z dotací je skoro stejný jako daňové odvody.

Jak vyplývá z výroční zprávy za rok 2016, Agrofert zaplatil na dani z příjmu celkem 1,505 miliardy korun, což je zhruba o 30 milionů méně, než kolik společnost získala na dotacích.

Zatímco v roce 2013 byly u Agrofertu investiční pobídky na nule, v roce 2014 se vyšplhaly na 1,47 miliardy korun. V celé historii Agrofertu se tak jedná o rekordní částku. Jednalo se přitom o investiční pobídky ve formě daňové slevy, kterou schvaluje Ministerstvo financí. Za „rok Babiše-ministra“ tedy získal Agrofert skoro stejné úlevy jako za šestnáct let, kdy resort financí řídili jeho předchůdci.

V letech 1998 až 2013 přitom stát přiznal vybraným dceřiným společnostem Agrofertu pobídky jen za 2,15 miliardy korun. Při zmíněných 16 letech to vychází v průměru na 130 milionů korun ročně.

GRAF: Vývoj objemu dotací, které dostal Agrofert
Od roku 2009 do roku 2016, v mil. Kč.

Zdroj: Agrofert

Za celých 16 let tedy Agrofert získal pouze o 600 milionů více než za jeden jediný rok 2014. Přes polovinu dotací (54 procent) firmám z Agrofertu vyplatil Státní fond životního prostředí (SFŽP) a 29 procent Ministerstvo životního prostředí.

V roce 2014 získaly společnosti koncernu Agrofert slevu na dani ve výši 1,47 miliardy korun. Po rozpočítání na jednotlivé firmy holdingu je to následovně:

Zároveň Agrofert přiznal, že na dotacích z Evropské unie i Česka získal v roce 2014 dotace ve výši 955 milionů korun. Jde zhruba o padesátiprocentní navýšení oproti průměru z předchozích pěti let, kdy Babiš nebyl ministrem.

Lovochemie například od SFŽP získala v letech 2013 a 2014 dotaci na „ekologizaci energetického zdroje v Lovochemii“ ve výši 605 milionů korun. V roce 2014 od SFŽP získala Synthesia dotaci 182,5 milionu na ekologizaci Teplárny Zelená louka. Chemička Deza z Valašského Meziříčí, patřící pod křídla Agrofertu, zase dostala minulý rok od fondu dotaci 73 milionů korun na „denitrifikaci, odsíření a odprášení spalin“.

Přitom slevy na dani z příjmu, které jsou nejběžnější investiční pobídkou, schvaluje Ministerstvo financí. Od roku 2014 mohou tyto slevy na dani užívat dceřiné společnosti Agrofertu jako Penam, Vodňanská drůbež a Olma.

Rekordní Preol

Historicky největší státní podpora, jakou kdy v rámci investičních pobídek jednorázově získala firma z koncernu Agrofert, je 612 milionů korun pro lovosickou fabriku Preol.

Slevu na dani z příjmu plus podporu na tvorbu nových míst a rekvalifikaci poskytla na plánovanou investici za téměř 1,9 miliardy korun vláda v červenci 2007.

Preolu poskytl stát daňovou výhodu ještě dvakrát. V roce 2012 na linku pro jedlý řepkový olej poskytl slevu 54 milionů. A v roce 2014 pak dalších 47 milionů korun.

V roce 2014 byla přitom investice do Lovochemie zařazena vládní agenturou CzechInvest mezi top 10 nejvýznamnějších investic.

Na investici za bezmála 1,6 miliardy korun získala lovosická chemička maximální možnou, 40procentní pobídku. Na dani z příjmu jí stát odpustil 591 milionů korun. Jako jediná firma z top 10 neslíbila jediné nové pracovní místo, přitom vytvářením nových pracovních příležitostí stát pobídky investorům ospravedlňuje.

Vývoj výsledků holdingu Agrofert
Od roku 2008 do roku 2016, údaje jsou v mld. Kč.

Pozn.: Ukazatel EBITDA představuje zisk před zdaněním, započtením úroků a odpisů.
U ukazatele zisk jde o konsolidovaný zisk, do nějž se zahrnuje i zisk dceřiných firem.

Zdroj: výroční zprávy Agrofertu

Důležitý rok 2014

Zajímavostí přitom je, že všechny dceřiné firmy Agrofertu si daňové prázdniny stihly vyřídit ještě před změnami podmínek pro udělování pobídek, ke kterým došlo v polovině roku 2014.

Od července 2014 se výše podpory z možných 40 procent snížila na maximální hodnotu 25 procent. Všichni měli tudíž enormní zájem na tom, aby se jejich žádosti stihly vyřídit.

V roce 2014 Agrofert odvedl na dani z příjmu 743 milionů korun. Za rok 2013 činila splatná daň 649 milionů korun. Za dva roky je to tedy 1,4 miliardy korun. Na agrárních dotacích přitom zemědělské firmy Agrofertu během dvou let dostaly 1,6 miliardy korun.

V žebříčku nejvýznamnějších plátců daně z příjmů, který sestavuje Finanční správa, ale Agrofert nefiguruje. Finanční správa totiž nesčítá daně, které odvádějí jednotlivé firmy, za celý koncern. Jinak by Agrofert skončil na 12. místě za státním podnikem Lesy České republiky a těsně před Plzeňským Prazdrojem. Na prvních příčkách žebříčku jsou polostátní ČEZ a banky, které však nemohou čerpat investiční pobídky.

Dobrou spolupráci se státem potvrzují i firmy Preol a Primagra, které se z 87 procent podílejí na dodávkách bionafty do státního podniku Čepro. Je to dvojnásobný podíl ve srovnání s rokem 2013, kdy Babiš ještě nebyl ministrem. Obě firmy jsou nyní už jedinými tuzemskými dodavateli bionafty pro Čepro, když po razii daňové „Kobry“ skončila ústecká společnost Kratolia.

Slovenská větev

Daňové prázdniny Andrej Babiš užívá také na Slovensku. Pro chemičku Duslo Šala mu slovenská vláda v roce 2014 nadělila desetileté daňové úlevy, které však zatím nevyužila.

Chemička, která se zavázala k investici za 300 milionů eur, tj. 8,2 miliardy korun, tím případně ušetří 58,6 milionů eur (asi 1,6 miliardy Kč). V případě, že by chemička od slovenské vlády investiční podporu nedostala, „vyhrožovala“ dokonce odchodem ze Slovenska do zahraničí.

A jak to bude s dotacemi do budoucna, pokud Babiš znovu zasedne ve vládě? Těžko říct, ale minimálně s evropskými dotacemi to bude těžší.

Komplikace z Bruselu

Brusel letos v červenci 2017 v tichosti schválil normu, která zamezuje čerpat dotace těm politikům a úředníkům, kteří současně rozhodují či kontrolují evropské peníze. To se týká i Agrofertu, který je zároveň i jedním z největších konzumentů unijních peněz v regionu střední a východní Evropy.

Ani „finta“ se svěřeneckým fondem stačit nebude, jedním ze tří lidí, kteří nad fondem vykonávají dohled je totiž Babišova manželka Monika. Brusel ovšem zakazuje osoby blízké, kam patří rodinní příslušníci či lidé, kteří pro něj roky pracují.

Přitom schválená norma samozřejmě není motivována pouze Babišem, ale inspiraci našla v mnoha evropských zemích, kde k podobnému střetu zájmů docházelo. Zejména v Itálii, či Bulharsku.

Přičemž to není první problém, který bude muset Babiš v souvislosti s Bruselem řešit. Kvůli střetu zájmů Andreje Babiše a jeho spolupracovníků hrozí, že Česká republika bude muset Bruselu vrátit přes dvacet milionů korun. A to kvůli střetu zájmů, v něž se při rozdělování zemědělských dotací ocitl šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Ten zasedal v dozorčí radě fondu, jež dotace rozděloval. A zároveň byl také ve vedení Agrofertu a zemědělského výboru ve Sněmovně.

Evropská komise řešila Faltýnkův střet zájmů déle než rok, kdy se v zákulisí bojovalo zejména o výši pokuty. Verdikt pak komise poslala do Prahy letos v únoru – paradoxně právě na úřad tehdejšího ministra financí Andreje Babiše, který Agrofert skrze svěřenecký fond ovládá. Česká republika se nyní snaží pokutu komise zvrátit.

Dotace versus problémy

Na jedné straně tedy stojí Agrofert jako největší příjemce dotací a pobídek ať už od státu či z Bruselu. Nutno podotknout, že Agrofert není jediným příjemcem dotací v Česku. Jak nedávno napsal týdeník Ekonom, evropské dotace čerpají i další velké české firmy.

Na straně druhé ale je Agrofert vnímán také jako firma s problémy. Ať už se to týká kauzy s Čapím hnízdem, vazby na Andreje Babiše, kauzy s korunovými dluhopisy či působení řady lidí z holdingu čí na něj napojených firem v hnutí ANO.