Chystané změny penzijního spoření zastínila polemika CERGE-EI a Asociace penzijních společností

Jak je na tom české dobrovolné spoření? Přesně tuto otázku se letos v lednu pokusila odpovědět analýza Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu IDEA při výzkumném pracovišti CERGE-EI. Studie „Klienti penzijních fondů v pasti nízkých výnosů a vysokých poplatků“ navrhla reformu třetího pilíře penzijního systému, jež by měla spočívat ve zvýšení výnosu klientů, který lze ovlivnit zejména snížením poplatků a zapojením lidí do strategie životního cyklu.

A právě snížení poplatků v této studii a vlastně i v návrhu úprav ministerské novely odmítá Asociace penzijních společností (APS ČR). Hlavní spor se točí kolem výše poplatků penzijních fondů, které jsou dle autorů studie Filipa Nádvorníka a Lukáše Pertolda vysoké. Nyní činí v průměru 1,3 procenta z aktiv, u dynamických fondů přes dvě procenta.

Podle návrhu ministerstva by právě pokles poplatků měl představovat největší výhodu tzv. Lepšího penzijka. Nově by u transformovaných, konzervativních, smíšených i dynamických fondů měl být zrušen výkonnostní poplatek. Strop na poplatek za správu, resp. obhospodařování plošně by měl být nastaven ve výši 0,5 % ročně.

Spor o pokles poplatků

A právě výše poklesu poplatků se stala postupně během léta předmětem sporu Asociace a CERGE-EI. Asociaci se především nelíbí metodologický základ studie, který dle několika vyjádření představuje její nejzranitelnější stránku.

Studie tvrdí, že český účastník musí pro stejnou penzijní rentu z třetího pilíře spořit násobně více než střadatel v zahraničí – v modelovém příkladu až desetkrát více oproti slovenským indexovým fondům. Jako vzor „nejlepší evropské praxe“ si autoři vybrali slovenský systém (povinný systém spravovaný soukromými subjekty, pozn. red.) a švédský státní systém.

Sporných pasáží je podle APS ČR více, nejzávažnější výtka ale směřuje k výběru srovnávaných fondů. Studie staví vedle sebe český třetí pilíř s naprosto dobrovolnou účastí na straně jedné, a na druhé straně povinný slovenský druhý pilíř a státem řízený švédský fond AP7. Jde podle APS ČR o systémy s odlišnou konstrukcí: povinné a státní pilíře disponují mnohem větším objemem spravovaného majetku, těží z úspor z rozsahu a nesou jiný nákladový i rizikový profil než malý dobrovolný produkt.

Srovnatelné či nikoli?

APS studii vytýká, že český třetí pilíř nebyl srovnáván se zahraničními fondy stejného – tedy dobrovolného typu bez povinného vstupu. Na svoji stížnost ji ale autoři studie odkázali na to, že z těchto systémů „lze odnést mnoho inspirace“, a poukázali na nutnost „prolomit mlčení“. Podle APS sice jde o legitimní argument pro reformu, nikoli však vysvětlení, proč je zvolené srovnání metodicky korektní. Právě zde APS ČR namítá, že studie srovnává nesrovnatelné.

„Srovnávání nákladů povinných státních fondů a dobrovolných privátních je podobným faulem jako z porovnávaní nákladního a osobního automobilu vyvozovat, že osobák má slabší motor a je tedy horší vůz, říká Radek Moc, prezident Asociace penzijních společností ČR.

Redakce Peak.cz položila jednomu z autorů studie stejnou otázku, proč byly jako srovnatelné vybrány zrovna slovenské a švédské fondy. Podle Lukáše Nádvorníka jde o příklady nejlepší evropské praxe.

„Cíl studie byl identifikovat, proč české penzijko 30 let selhává ve své základní funkci, tedy zajistit lidem dostatečně velký příspěvek k důchodu, zatímco v jiných státech kapitálové pilíře přináší lidem dramaticky více užitku. Identifikovali jsme, že problém českého penzijka jsou malé výnosy a vysoké poplatky. Slovensko a Švédsko nám ukazují, jak moc jsou lepší moderní systémy, které jsou zaměřeny na výnos, strategii životního cyklu a skutečnou nízkonákladovost,“ odpověděl Nádvorník.

Zároveň podotýká, že jsou rádi, že se jim jejich studií podařilo také rozpoutat odbornou polemiku a prolomit mlčení kolem této problematiky. „Zakrývat, že spoření na stáří může být dramaticky lepší než to, které jsme tu tři dekády měli, je podle nás velice nefér jak vůči veřejnosti a úsporám občanů, ale i vůči státu a jeho nákladům na podporu penzijka,“ dodává Nádvorník.

Výnosy versus poplatky – co je vlastně příčinou?

Studie připisuje zaostávání českých fondů (za deset let zhodnocení 88 procent oproti 133 procentům na Slovensku a 229 procentům u švédského AP7) kombinaci nízkých výnosů a vysokých poplatků.

Rozdíl v zhodnocení je ovšem podle APS z velké části dán odlišnou investiční strategií – agresivnějším akciovým a indexovým zaměřením zahraničních fondů, respektive strategií životního cyklu –, nikoli jen poplatkovou zátěží. Míchání efektu strategie a efektu poplatků do jednoho čísla ztěžuje čtenáři posoudit, jaká část rozdílu jde skutečně na vrub nákladům.

„Ze srovnání vyvozují naprosto zavádějící tvrzení o tom, že české penzijní spoření vyžaduje pro stejný výkon desetkrát vyšší náklady a že poplatky odvedené penzijním společnostem seberou klientům polovinu prostředků z jejich penzijních účtů,“ uvedla asociace koncem července v kritickém dopise Akademii věd ČR (AV ČR), protože CERGE-EI, jehož součástí je IDEA spadá pod Ekonomický ústav AV ČR.

Sama asociace si nechala vypracovat od poradenské společnosti EY, z nichž vyplývá, že sice poplatky by měly klesnout, ale zatímco CERGE-EI operuje s úrovní kolem 0,5  procenta, tak u EY by toto číslo mělo být vyšší. Podle APS reálné náklady dosahují 0,82 procenta, tedy výše, než je nad ministerstvem navrhovaný strop 0,5 procenta.

Útok na nezávislost?

Zmíněný otevřený dopis asociace, v němž si stěžuje, CERGE-EI odmítla.  „Nepovažujeme tento postup za standardní odbornou polemiku, ale za nepřijatelný pokus vyvinout tlak na nezávislou výzkumnou instituci a odvést pozornost od podstaty problému,“ stojí v reakci.

A uvádí také, že studie byla zpracována na základě dostupných dat a ekonomických metod standardně používaných v mezinárodním výzkumu a prošla externím recenzním řízením za účasti českých i zahraničních odborníků.

„Asociace si nechala na zakázku vypracovat u poradenské společnosti EY dvě studie, z nichž obě podle nás závěry naší studie podporují. Ukazují například, že evropské systémy, které jsou dobrovolné a velmi podobné našemu penzijku, mohou být obdobně levné, jako je nově navržený strop na poplatky, tedy 0,5 procenta ročně. Mezi další závěry těchto studií patří, že české penzijko je mezi těmi drahými v Evropě a že vlastní nákladovost penzijních společností je srovnatelná s našimi výpočty, což potvrdil i prezident Asociace v ČT24,“ dodal k tomu Nádvorník pro Peak.cz.

Spor o recenze

Polemika se pak točí i kolem použitých modelů. Obě strany argumentují „správností“ svých závěrů, ale z podobných dat vyvozují protichůdné závěry.

Nicméně spor se netočí jen kolem modelů, ale posunul se do vzájemného osočování. CERGE-EI označilo výhrady asociace za „útok na nezávislou studii“ a naznačilo, že jde o strategii k oddálení reformy. Stejně tak avizovalo, že studie prošla externím recenzním řízením za účasti českých i zahraničních odborníků.

Redakce Peak.cz proto oslovila Akademii věd, kdo byli externí autoři recenzních posudků. „Do externího recenzního řízení byli zapojeni čeští i zahraniční odborníci. Jmenovitě Daniel Prokop (PAQ Research), Jaroslav Borovička (New York University, USA) a Štěpán Jurajda (CERGE-EI),“ uvedla Eliška Zvolánková, specialistka mediální komunikace AV ČR. Nicméně zmíněné výstupy recenzního řízení nejsou veřejně dostupné. (redakce Peak.cz o výstupy požádala, ale v době publikování článku nebyly poskytnuty, pozn. red.).

Reforma penzijka bude

Debata o tom, že české penzijko je drahé a málo výnosné, je legitimní a podložená – kvalitu argumentace však oslabuje volba srovnání, které kritici právem zpochybňují.

I když tedy v letních měsících probíhala výše popsaná polemika, je jasné, že ke změnám dojde. Návrh zákona vložilo MF do připomínkového řízení a vláda by ho měla brzy projednat.

Kromě nové výše poplatků, jež by tedy měly být zastropované na úrovní 0,5 procenta ročně. Návrh MF zavádí dále nová zvýhodnění pro mladé účastníky, vytváří novou strategii životního cyklu, která umožní vyšší zhodnocení vložených peněz. Transformované fondy skončí k 31. prosinci 2036. Zbývající klienti budou automaticky převedeni do konzervativních fondů doplňkového penzijního spoření.

Nejnovější údaje APS ČR z půli srpna uvádějí, že ve třetím pilíři penzijního spoření na konci letošního prvního pololetí spořilo a investovalo 3,873 milionu účastníků, což bylo o 18.000 méně než na konci roku 2025. V doplňkovém penzijním spoření podle asociace investovalo 2,297 milionu účastníků, o 118.000 více než na konci loňského roku. Ve starém penzijním připojištění, do kterého se nyní více než 13 let nedá vstoupit, zůstalo 1,575 milionu lidí. Letošní pokles činí asi 138.000 klientů.