Pečivo už jen od Agrofertu? Fúzí Penamu s United Bakeries u nás vznikne pekárenský obr

Není to dlouho, co jednička českého pekárenského trhu Penam oznámila koupi jediného akcionáře předního výrobce pečiva United Bakeries, společnost United Bakeries Holding (UB). O spojení se přitom snažila již od roku 2010.

Tehdy byla transakce podepsána a schválil ji i tuzemský Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Vzhledem k tomu, že nový obří subjekt měl ale působit i na Slovensku, podléhal schválení i slovenského antimonopolního úřadu. Ten však na rozdíl od českého ÚOHS spojení zamítl. Z obchodu tedy sešlo a výsledkem nezdařené transakce byla dlouhá soudní dohra.

Po osmi letech se zdá, že se Penam přece jen s UB spojí. Cena transakce sice nebyla zveřejněna, ale odhaduje se, že bude v hodnotě několika stovek milionů korun.

Spojením vzniká dominantní hráč na českém trhu. Proto se celou transakcí znovu zabývá ještě ÚOHS.

Tři velkopekaři

Penam a United Bakeries jsou společně se společností La Lorraine hlavními hráči na českém pekárenském trhu. Pojďme si tedy nejdříve hlavní subjekty představit.

TABULKA: Srovnání vývoje tržeb tří hlavních pekárenských firem
V letech 2015 až 2017, údaje jsou v mil. Kč.

Pozn.: Výkazy La Lorraine nebyly v době vydání článku k dispozici.

Zdroj: výsledky firem

Penam vznikl v roce 1992 po sloučení dvanácti mlynárenských a pekařských společností do společnosti TERO Rosice. Ta sídlí v Brně, od roku 2000 vystupuje pod jménem Penam a od roku 2004 je součástí skupiny Agrofert.

V současnosti provozuje jedenáct pekáren a čtyři mlýny převážně na Moravě. Dceřiné společnosti má však i na Slovensku a v Maďarsku. Podle tržeb za poslední dva roky jde o jedničku na českém trhu.

La Lorraine se specializuje na výrobu a distribuci zmraženého pečiva. Výkazy této společnosti za rok 2017 ještě nejsou dostupné, podle tržeb za rok 2016 šlo však o druhou největší společnost na českém trhu pečiva.

United Bakeries se sídlem v Praze vznikla v roce 2006 spojením skupin Delta Pekárny a Odkolek (ta byla založena už v roce 1850 Františkem Serafinem Odkolkem). Dříve UB majoritně vlastnili bratři Paříkové, loni je však plně ovládla lucemburská rodinná společnost Moulins de Kleinbettingen, která byla předtím minoritním akcionářem.

Podle dat za rok 2017 jsou UB pravděpodobně trojkou českého trhu (je pravděpodobné, že La Lorraine si náskok udržela). V současnosti má v Česku třináct pekáren.

Kromě těchto tří velkých společností působí na českém trhu dalších zhruba 45 středně velkých pekáren, cukráren a výrobců zmraženého pečiva, jejichž obrat se pohybuje od 100 do 700 milionů korun.

Největší počet subjektů však tvoří malé a drobné pekárny či cukrárny. Jejich počet se odhaduje okolo tisíce. Celkové tržby pekárenského oboru (dle metodiky ČSÚ jde o obor CZ-NACE 10.7 (Výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků), pozn. red.) dosáhly v roce 2016 zhruba 37,4 miliardy korun. Celkový podíl Penamu a UB na tržbách tak činí zhruba 15 procent.

GRAF: Vývoj tržeb a počtu zaměstnanců v českém pekárenství
V letech 2008 až 2016, tržby jsou v mld. Kč, průměrný počet zaměstnanců v tisících lidí.

Zdroj: ČSÚ

Z pohledu ziskovosti bylo za loňský rok z padesáti největších (podle obratu) společností na českém pekárenském trhu ve ztrátě jedenáct firem, přičemž jednou z nich jsou i United Bakeries. Ačkoli se společnosti UB v minulosti dařilo, v roce 2017 se propadla do ztráty.

Naopak Penam, který v roce 2015 vykázal stamilionovou ztrátu, je v posledních letech ziskový. Na druhou stranu v roce 2015 byla hlavním důvodem ztráty obrovská opravná položka v hodnotě 550 milionů korun k dlouhodobému finančnímu majetku. Na provozní úrovni byl ziskový.

La Lorraine však vykazuje vyšší provozní i čistý zisk než tyto dvě společnosti dohromady. Zdá se tedy, že mražené pečivo je opravdu výnosnější.

Lídři trhu

Podle agrárních odborníků však obě společnosti ovládají vyšší podíl trhu, než naznačují tržby.

V případě Penamu to má být zhruba 30 procent (v některých segmentech dokonce ještě více) a u UB zhruba 15 procent. V takovém případě by po spojení mohly společnosti díky větší vyjednávací síle získat klidně až polovinu trhu.

Tato síla by se samozřejmě projevila také při jednání s obchodními řetězci ohledně cen zboží. V současnosti jsou podle odborníků ceny běžného pečiva především v obchodních centrech podhodnocené, za což může vysoká konkurence řetězců.

V současné době vychází jeden kilogram konzumního chleba na zhruba 25 korun. A i když se odvíjí hlavně od cen surovin, především mouky, nový silný hráč by i tak mohl ceny vyhnat výše.

GRAF: Vývoj ceny konzumního chleba
Od roku 2008 do roku 2017, v korunách.

Zdroj: Svaz pekařů

Cena je nízká i v mezinárodním srovnání, když například cena čerstvého chleba patří k nejnižším v celé Evropské unii.

Zatímco podle dat Eurostatu (za rok 2016, pozn. red.) stojí v Česku 0,90 eura, což byla pátá nejnižší cena (v Bulharsku je nejlevněji a 1 kg chleba vychází na 0,47 eura), v EU se cena pohybuje kolem 1,5 eura.

Nejdráže je ve Finsku a Itálii, kde jeden kilogram vyjde na 2,47 eura, respektive 2,22 eura. A přes dvě eura se za chleba platí  i u našich sousedů v Německu a Rakousku.

GRAF: Cena kilogramu chleba ve vybraných zemích EU
Jde o srovnání za rok 2016, v eurech.

Zdroj: Eurostat

Nově by tak Penam a UB mohly zatlačit na obchodníky a dostat cenu výš. To by se samozřejmě pozitivně projevilo v tržbách, negativně však pro koncového spotřebitele.

Dotační stroj Penam

Motivace vyššího tržního podílu je ze strany Penamu tedy zřejmá. Z pohledu dotací a veřejných zdrojů obecně zde příliš motivace není. Podle webu Dotační parazit společnost United Bakeries ani mateřský UB Holding v posledních letech neobdržely žádné dotace.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

O dotacích a lidech aneb jak Agrofert těží z podpory státu

Evropské dotace pro venkov polykají hlavně obři jako Agrofert nebo Hamé

To Penam využívá dotace jak tuzemské, tak z Evropské unie v řádech stovek milionů korun. Podle Centrální evidence dotací z rozpočtů při Ministerstvu financí (CEDR) získal Penam v období 2003–2017 celkem 117,9 milionu korun, z čehož přes 58 milionů spotřeboval.

Ze strukturálních fondů ve stejném období pak získal Penam 453,3 milionu korun z tuzemských veřejných zdrojů a 317,5 milionu ze zdrojů EU. Za další programové období pro roky 2014–2020 zatím získal ze strukturálních fondů pouze necelých pět milionů korun z fondů EU.

Po osmi letech námluv, sporů a soudů tak bude zřejmě dotažen obchod, kterým vznikne pekárenský lídr.  Je dost pravděpodobné, že bude dělat těžkou hlavu především obchodním řetězcům a dost možná i jejich zákazníkům.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr