Mohlo by vás také zajímat
Komedie v podání ODS. Strana tančí na hraně zrady, když jasně neodmítne euro
Vladimír Pikora 28. listopadu 2023Ministerstva se přou o to, zda by vláda měla začít dělat kroky k přijetí eura, uvedly nedávno Hospodářské noviny na…
Česká centrální banka se ocitla v pasti minulosti
Martin Lobotka 14. listopadu 2023Argumentů pro snížení sazeb Českou národní bankou by nebyl nedostatek, ale centrální banka se na listopadovém zasedání rozhodla zachovat sazby…
Nutellové rozčarování Petra Fialy, trápení českého průmyslu a Hollywood se vrací do práce aneb souhrn 45. týdne
Libor Akrman 10. listopadu 2023Český průmysl zrychlil meziroční pokles; zisk ČEZ srazila mimořádná daň; WeWork hlásí bankrot; v Hollywoodu končí stávka hereckých odborů; inflace…
- KOMENTÁŘ
Očima investora: Kam povede devastující mix dluhů, vytištěných peněz a inflace
Krizová situace globální ekonomiky vyvolává stále silnější podezření, že mocenské elity Západu spolu s centrálními bankéři hrotí experimenty s inflací a tištěním peněz až za hranu toho, co je akceptovatelné. Obávám se, že tomu tak skutečně je. Na centrální banky sedí Herbertovo konstatování, že moc nekorumpuje, ale přitahuje zkorumpované.
Zdroj: Unsplash.com
Centrální banky vznikly s dobrým úmyslem jako strážní věže stability. Postupem času se ale změnily v chrámy, z nichž se kážou nová dogmata. Tento trend se rozvíjel postupně, očividný začal být na přelomu století. Tehdejší šéf Fedu Alan Greenspan zahájil umělé snižování úrokových sazeb. Tím v důsledku položil základy krize roku 2008.
Ve jménu nízké inflace
Greenspanův nástupce Ben Bernanke na takzvanou hypoteční krizi reagoval tím, že prostřednictvím kvantitavního uvolňování pustil do globální ekonomiky lavinu uměle vytištěných dolarů.
Následoval lavinový efekt: ECB se k tomuto procesu přidala, následována dalšími klíčovými bankami – Bank of England a Bank of Japan. Ustálil se přitom proces tisku peněz. Probíhá přes odkupování převážně vládních dluhopisů napříč všemi splatnostmi. Tak se opět uměle snižuje cena peněz v čase.
Vedlejším efektem je financování nezodpovědných vlád za neadekvátně nízké náklady, což je dnes hlavním cílem centrálních bank spolu s udržitelným ekonomickým růstem. Víra, že nízké úrokové sazby rovná se nízká inflace rovná se nekonečný ekonomický růst, je ale velice pochybné dogma. Centrální banky by měly sledovat primárně cenovou stabilitu a zahrnout do svých výpočtů i ceny nemovitostí a akcií. Úroky by se pak vrátily do pásma čtyř až šesti procent, což je dlouhodobě zdravá a prorůstová úroveň.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Blížící se konec pandemie vyvolává optimismus na straně podnikatelů i spotřebitelů
Spořte na penzi, vyzývá stát a chystá pro občany investiční účet. Důvod jeho uvedení ale pokulhává
Buffettův investiční cirkus převezme Greg Abel. Co musíte vědět o nástupci legendárního finančníka
Jako důkaz tohoto tvrzení můžeme použít matku všech centrálních bank, londýnskou Bank of England. Na její založení v roce 1695 byl použit úvěr ve výši 1,4 milionu liber při úrokové sazbě osm procent. Podle dogmatu současných centrálních bankéřů by to byla ekonomická sebevražda.
Jenže v následujících dvou stech letech i při takovýchto úrocích Anglie expandovala v největší impérium v historii a napomohla transformaci Západu v industriálně kapitalistickou společnost.
I v období před kapitalismem lze vysledovat, že normální úrokové sazby se pohybovaly mezi pěti a osmi procenty, přičemž lidstvo ekonomicky expandovalo a rostlo. Naproti tomu se za více než deset let experimentování se supernízkými, či dokonce zápornými sazbami v eurozóně nepodařilo nastartovat adekvátní růst.
Nevěřím, že centrální bankéři tuto skutečnost nevidí. Většina z nich ale strávila celou svou kariéru putováním mezi akademickými kabinety, státními organizacemi a centrální bankou, odkud kážou svá moderní dogmata. Nemohou je popřít, protože by popřeli sami sebe.
Stejně jako středověký klérus či nomenklatura totalitních států buď věří, nebo předstírají, že tak činí v zájmu obyvatelstva, o jehož skutečných problémech nemají povětšinou ani tušení. Tuto situaci věrně dokumentuje fakt, že v čele evropské ECB i amerického Fedu poprvé v jejich historii nestojí ekonomové, ale právníci.
Pandemie v toxickém prostředí
Právě právnička, šéfka ECB Christine Lagardeová, letos v březnu projevila vrcholnou míru arogance i neúcty k lidské pracovitosti: „Finanční trhy nás mohou testovat, jak chtějí, máme mandát a cíl a ten splníme,“ nechala se slyšet. Trhy centrální banky ale v žádném případě netestují. Trhy stanovují férovou cenu peněz v čase – a centrální banky jim v tom ze všech sil ke škodě všech zuby nehty brání.
Právě do tohoto toxického prostředí udeřila celosvětová pandemie. Státy spustily bezbřehé a nesmyslné zadlužování, centrální banky roztočily ještě více rotačky na peníze a naprosto devastující mix dluhů, vytištěných peněz a inflace byl na světě.
Drasticky to ukazuje tato dvojice grafů, jež vysvětluji níže:
Levý graf ilustruje růst bilancí Fedu a ECB, tedy objem vytištěných peněz. Je to děsivé, ale osmdesát procent všech dolarů, které jsou v oběhu, bylo vytvořeno po roce 2008.
Pravý graf pak znázorňuje cenu amerických akcií (index S&P 500) vyjádřenou ve zlatě. Je z něj patrné, že za jednu unci zlata si dnes koupíte stejné množství akcií jako před krizí 2008.
Jinak řečeno, veškerý růst akciových indexů je zapříčiněn znehodnocováním peněz.
Autorem textu, který původně vyšel na serveru HlídacíPes.org, je investor Pavel Bodlák, který působil na manažerských pozicích v Komerční bance, pojišťovně AIG či v PPF Asset Management. Od roku 2009 se věnuje nezávislé správě aktiv individuálních klientů, je šéfem společnosti Carduus Asset Management.
Dobrý den,
Prosím, věnujte čas pro analýzy
..a to je text napsany hodne slusne. Sam bych se rozepsal do takovych rozmeru, ze by to bylo nepublikovatelne ani po 22 hodine.
Dostali jsme se do faze, kdy je problem mit aktiva jakehokoli charakteru, protoze to zdaneni se v nasledujicich letech jeste zvysi. Jak bezne dane, tak i ty kapitalove i nemevitostni.
V bance drzet jen minimum penez, protoze realna inflace je jeste vyssi. A az zas neco praskne, nechci se dozit reckeho scenare, ze se ke svym financim nedostanu.
Ostatne kdo zna historii penez za poslednich 2000 let, kdy se neustale opakoval jeden jediny scenar stale dokola, kde nase moderni doba s chamtivosti a nenazranosti tento problem jen brutalne znasobila, musi byt jasne, ze tento scenar jiz nemuze mit dlouheho trvani.
A bankeri tomu jen pozehnali..
No dobře, ale tady se píše o světových trzích, kterých se účastní několik málo procent lidí ale kteří ovlivňují celkovou ekonomickou realitu. Co si z toho má vzít člověk, který má problém si pořídit rozumné bydlení/zaplatit nájem?
Podle grafu Sleepy Joe jede extraligu. 🙁
Máte pravda na 1000%. Jen mě děsí to, že národ v 95% je finančně negramotný, protože je pohodlný a dál věří bankám a státu a nevidí tu inflaci, která sem přilítne a dál drží prach y v bance nebo jinak nakupují nemovitosti za levný úvěr, který jim banka za pár týdnů zvedne o 0,2% a co psali v ČNB tak to udělají do roka 5 x a ti co mají hyplu 5 000 000 se musí už klepat ..
Problem je celkova zdluzenost lidi a ne zvyseni uroku o 1%,ja pamatuji v 80tych letech v Kanade uroky na koupi auta kolem 21% a hypoteky kolem 18% a nekdy v pripade druhych hypotek az 21% a lide taky zili.i kdy mnozi prichazeli o real estate….
Postačí jednoduché počítání. Česká ekonomika roste od 90. roku pravidelně o 2,5 ‚/,
Za 30 let tedy ekonomika vzrostla o 120 ‚/,
Je to asi tak reálné, jako vykakat si o čtvrtinu víc
Stát vytvoří dluh a vydá dluhopisy. Za 3 roky ve výši 1,4 bilionu.
ČNB vytiskne nové peníze a koupí tyto dluhopisy. ČNB takto financuje státní dluh.
Tyto nově vytištěné peníze způsobí inflaci. Rostou ceny akcii, nemovitostí, ale i všech komodit. Ceny komodit se přelijí do průmyslu a následně se dostanou až k lidem. Současná inflace je již určitě okolo 10%.
ČNB teď bude inflací nucena přestat tisknout peníze a zároveň bude nucena zvýšit úrokové sazby a to drsně. To povede ke zdražení úvěrů.
Úroky u hypoték vylétnou k 6%. To bude znamenat, že dlužníci kteří dnes splácí 15.000 Kč najednou budou muset splácet 25.000 Kč.
To bude mít za následek, že klesne počet poskytnutých hypoték a zároveň přibudou hypotéky, které lidi nebudou schopni splácet.
To bude mít za následek že předražené byty nikdo nebude kupovat a v důsledku toho začnou padat ceny nemovitostí.
To bude mít za následek, že banky najednou nebudou mít zajištěné své 90% hypotéky. LTV najednou bude 120%.
To bude mít za následek, že hypotéční zástavní listy, které jsou zajištěné hypotékami budou najednou nezajištěné a věřitelé se jich v panice budou chtít zbavit.
To bude mít za následek, že banky nebudou mít peníze na financování hypoték. To povede k bankrotům bank.
To bude mít za následek, že spousta lidí a firem příjde o peníze.
To bude mít za následek bankroty, nezaměstnanost.
A to bude náš trest za to, že jsme dali vládě Andreje Babiše právo nás takto nezodpovědně zadlužit.