Fed už zase začne nakupovat aktiva

Americká centrální banka tento měsíc ukončila program snižování své bilance, tzv. kvantitativní utahování (QT). Tento program značně přispěl k poklesu objemu rezerv v bankovním systému, který se následně projevil občasným růstem sazeb krátkodobého financování.

V některých případech až nad hodnoty, které centrální banka nechce vidět. Bude-li se tato situace opakovat, což očekáváme, Fed začne opět nakupovat aktiva.

Od přebytku rezerv k jejich dostatku

Tlaky na americkém trhu krátkodobého financování aktuálně polevily, rozhodně však nezmizely. Tato situace s námi pravděpodobně zůstane delší dobu. Je očividné, že jsme se z režimu přebytku rezerv v bankovním systému dostali do režimu pouhého dostatku rezerv.

To zvyšuje riziko, že se krátkodobé sazby dostanou mimo cílené úrokové pásmo Fedu, jako tomu bylo naposledy na konci listopadu. Tehdy se vybrané krátkodobé sazby, například ta, jež využívají primárně dealeři a správci aktiv, dostaly nad hranici 4 procent, tedy aktuální horní hranici úrokového pásma.

Za tlaky stála kombinace do konce minulého měsíce běžícího kvantitativního utahování, zvýšených emisí pokladničních poukázek i uzavírky federálních úřadů, která omezila některé vládní výdaje.

Shutdown už skončil a QT skončilo na začátku prosince. Navíc emise pokladničních poukázek je v závěru roku slabší, zejména u čtyř a osmitýdenních instrumentů. To vše by mohlo situaci ulehčit. Sezónnímu efektu konce kvartálu a roku, kdy krátkodobé úroky obvykle rostou, se ale nevyhneme.

Využití trvalé repo facility jako hlavního nástroje, prostřednictvím něhož centrální banka dodává likviditu a snaží se udržet krátkodobé sazby v cíleném pásmu, bude s velkou pravděpodobností častější. A to i přesto, že někteří potenciální uživatelé mají vůči tomuto nástroji výhrady.

Čeká se obnovení QE

Zaměříme-li se na dosavadní komentáře z Fedu, opakovaně zaznívají názory, že centrální banka v určitém bodě bude muset obnovit nákupy aktiv, aby efektivně řídila objem rezerv podle potřeb trhu.

Půjde o dočasné operace na volném trhu nebo o operace určené k řízení rezerv – název může být jakýkoli. Cílem nástroje bude dodat likviditu, jakmile bude potřeba. To doplní již aktivní nástroje, jako zmíněná trvalá repo facilita či diskontní okno.

Otázkou bude zaměření. S velkou pravděpodobností by se mohlo jednat o cenné papíry s nízkou durací, tedy o pokladniční poukázky. To by znamenalo, že by nástroj doplnil reinvestice prostředků plynoucích z hypotékou krytých cenných papírů, které má centrální banka ve své bilanci.

Právě u nich došlo ke změně po ukončení kvantitativního utahování, kdy Fed reinvestice přesměruje na trh pokladničních poukázek. Reinvestice ze státních dluhopisů pak zůstanou v dluhopisech.

Je to QE?

V případech, kdy Fed nakupuje, se objevuje klasická otázka, zda jde o kvantitativní uvolňování (QE) nebo nějakou jeho skrytou formu, cokoli člověka napadne.

Ekonom Ricardo Reis ve své práci rozlišil tři typy nákupů aktiv ze strany centrálních bank s ohledem na jejich cíl. První spočívá v dodávce likvidity, druhý v uvolnění podmínek financování a třetí v udržení finanční stability.

QE jakožto záchranný nástroj v době krize, kdy centrální banka snížila sazby na nulu, ale chce dosáhnout více, splňuje všechny tři cíle. V případě, který řešíme, stejně jako v případě, o němž hovoří ti nejzasvěcenější z Fedu, včetně šéfa newyorské pobočky Fedu Johna Williamse, šéfa oddělení operací na volném trhu Roberta Perliho nebo Lorie Loganové, která patří mezi přední odbornice na trh krátkodobého financování, by se mělo jednat především o první cíl – dodávku likvidity, která nemusí být – s ohledem na mandát cenové stability a plné zaměstnanosti – žádným záchranným krokem.

Zaměření na pokladniční poukázky je příhodné. Fed totéž udělal v září 2019 po repo krizi, stejně tak to zapadá do výhledů řady centrálních bankéřů, kteří zmiňují přesun od delších instrumentů ke kratším. Kratší durace bilance centrální banky jí umožní mnohem snazší manipulaci než v současném režimu.

Akcie čekají na jednání Fedu

Z výše popsané povahy nákupů centrální banky nepředpokládáme, že by tento krok měl zásadní dopad například na akciový trh. Pro akcie je klíčový vývoj a výhled úrokového pásma nastavovaného Fedem.

To by na prosincovém zasedání mělo opět klesnout o čtvrt procentního bodu. Dopad na akcie bude záviset na tom, jaký výhled centrální banka představí v oblasti ekonomiky a úrokových sazeb. Prognóza jejich dalšího poklesu při stále relativně robustním růstu ekonomiky by pro akcie mohla být pozitivní.