Po odklonu od ruského plynu zachránily Evropu při výrobě elektřiny vítr a slunce

Obavy, že odklon od ruského plynu povede ke zvýšení spalování uhlí, se tak nenaplnily. Výroba elektřiny z uhlí sice o sedm procent stoupla, ale klíčovou roli sehrály obnovitelné zdroje, tedy hlavně fotovoltaické a větrné elektrárny. Ty v loňském roce dohromady pokryly 22 procent elektřiny v EU.

Poprvé předčily plynové zdroje s podílem 20 procent i uhelné elektrárny s 16 procenty. Vyplývá to z nové studie European Electricity Review energetického think tanku Ember, kterou má redakce Peak.cz k dispozici.

Ačkoliv evropské země importovaly o 22 milionů tun uhlí navíc, dvě třetiny tohoto množství leží stále nevyužité a uhelná energetika poslední čtyři zimní měsíce poklesla meziročně o šest procent.

GRAF: Vývoj podílu výrobních zdrojů na celkové výrobě elektřiny v EU
Od roku 2000 do roku 2022, v procentech na celkové výrobě.

Zdroj: Ember (European Electricity Review)

Evropský energetický přechod

Think tank Ember navíc odhaduje, že by v letošním roce mohla poptávka po energii z fosilních paliv meziročně klesnout o 20 procent, což by znamenalo dvojnásobné překonání předchozího rekordu z roku 2020.

„Zpráva organizace Ember prokazuje, že růst produkce čisté energie přímo vede k poklesu spotřeby fosilních paliv. Ta musí Evropa draze dovážet a ruská invaze na Ukrajinu poukázala i na bezpečnostní rizika, která plynou ze závislosti evropské energetiky na nevyzpytatelných režimech,“ uvedl programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Výroba elektřiny z uhlí klesala od začátku loňské zimy. Přechod ve výrobě elektřiny od fosilních paliv — zejména plynu — k obnovitelným zdrojům bude podle Ember také „příběhem roku 2023“. V důsledku politické odpovědi evropských států na ruskou agresi vůči Ukrajině tak došlo k urychlení přechodu na zelenější zdroje.

„Nejenže jsou evropské země stále odhodlány postupně ukončit využívání uhlí, ale nyní také usilují o postupné ukončení využívání plynu. Energetická krize nepochybně urychlila přechod Evropy na čistou elektřinu a čistou elektrifikovanou ekonomiku, což se naplno projeví v roce 2023. Změny přicházejí rychle a každý se na ně musí připravit,“ podotýká Dave Jones, šéf analytiků Ember.

VÍCE K TÉMATU:

Ochránci klimatu bědují: Evropa „pálí“ miliardy eur za LNG terminály a zvyšuje uhlíkovou stopu

Paradox českých zásob s plynem: místo úbytku zásoby rostou. Další vývoj cen je ale nejistý

Proč je americký LNG pro Evropu čtyřikrát dražší? Ptejte se obchodníků

Solární boom zasáhl i Česko. Do roku 2030 má mít slunce sílu Temelína

PODCAST – Radek Škoda: Česko má elektřiny nadbytek a není důvod pro to, aby byla dražší. Stačí ji nevyvážet

Problémové sucho a jádro

Odklon od fosilních zdrojů navíc ještě komplikovaly dva faktory. Tím prvním bylo nejhorší sucho za posledních 500 let. Kvůli tomu vyrobily evropské hydroelektrárny nejméně elektřiny za posledních 20 let.

Druhým negativním faktorem byly neočekávané výpadky francouzských jaderných elektráren, což v kombinaci s pokračováním uzavírání německých jaderných zdrojů přineslo velký výpadek. Dohromady chybělo na trhu 185 terawatthodin energie, což je sedm procent evropské poptávky v roce 2022.

Tyto dva faktory dokonce vedly k tomu, že Francie přišla o titul tradičního exportéra elektřiny. Poprvé za více než 20 let musela elektřinu dovážet, především z Německa, Španělska a Velké Británie.

GRAF: Srovnání vývoje produkce jaderných elektráren ve Francii, Německu a zbytku EU
Od roku 2000 do roku 2022, v terawatthodinách (TWh)

Zdroj: Ember

Hlavně šetřit

„Výpadek však hlavně vyvážil pokles poptávky po elektřině v důsledku energetických úspor a právě zvýšený podíl větrných a solárních zdrojů na celkové výrobě elektřiny. A částečně i mírně vyšší podíl výroby elektřiny v uhelných elektrárnách,“ stojí ve zprávě think tanku.

Ve čtvrtém čtvrtletí 2022 vykázal pokles poptávky oproti stejnému období o rok dříve 7,6 procenta. Tím se přiblížil podobnému poklesu, který nastal ve druhém čtvrtletí 2020, kdy ve většině Evropy došlo kvůli covidu k lockdownu. Tehdy poklesla poptávka skoro o desetinu (9,6 procenta). Do jisté míry může za pokles teplé počasí, ale hlavním důvodem jsou úsporná opatření.

„Velký dík patří všem občanům, kteří se rozhodli snížit svou spotřebu energií, začali hledat úspory ve svých domácnostech i v běžném životě, vrhli se na renovace a zateplování nebo si pořídili úsporné spotřebiče. Díky nim se podařilo podstatně snížit potřebu výroby energie zejména z drahého fosilního plynu. Svou roli sehrála i řada informačních kampaní,“ dodává k tomu Martin Sedlák.

GRAF: Srovnání vývoje poptávky po elektřině 
Vývoj po měsících v letech 2019 až 2022, v terawatthodinách.

Pozn.: Na grafu je patrný výrazný propad poptávky od března do srpna v roce 2020 v důsledku covidového lockdownu a také loňský propad v podzimních měsících způsobený teplým počasím.

Zdroj: Ember

Solární Česko

V Česku se u obnovitelných zdrojů projevil hlavně boom solárních elektráren. Celoevropský trend zatím následujeme jen v rozvoji malé domácí fotovoltaiky. Stavba velkých pozemních elektráren stále nedosahuje svého potenciálu a velmi neuspokojivá je situace ve výstavbě větrných elektráren.

„Češi dokázali na krizi zareagovat masovým zájmem o výstavbu domácích fotovoltaických elektráren. Poptávka po jejich výstavbě na rodinných domech loni vyrostla o více než 50 tisíc. Další důležité pilíře moderní energetiky, nové větrné elektrárny a bioplynové stanice ale zatím vyhlížíme marně,“ upozorňuje Sedlák.

Nové větrné elektrárny v posledních letech v Česku prakticky nevznikaly. Navíc jejich povolování trvá i deset let, což neúměrně prodražuje jejich výstavbu. Smutným faktem také je, že do aukcí na podporu větrné energetiky se právě kvůli komplikované výstavbě nepřihlásil jediný zájemce.

„Podobně bezútěšný je i rozvoj bioplynových kapacit, které přitom mají potenciál nahradit část dodávek zemního plynu. Česko v tomto ohledu ale už dva roky čeká na evropskou notifikaci bioplynové kapitoly zákona o podporovaných zdrojích energie,“ dodává Martin Abel, koordinátor Klubu agrivoltaiky Aliance pro energetickou soběstačnost.

Fosilní paliva už ne

Podle Emberu se letošní rok bude od toho loňského lišit. Think tank věří, že větším dílem než loni přispějí vodní elektrárny a stejně tak francouzské jaderné bloky. Navíc bude pokračovat výstavba dalších větrných parků a fotovoltaických zdrojů.

Zároveň Ember očekává, že poptávka po elektřině bude v nadcházejících měsících pravděpodobně nadále klesat. „V roce 2023 bude Evropa svědkem obrovského poklesu využívání fosilních paliv. Nejen uhlí, ale zejména zemního plynu,“ stojí ve zprávě.

GRAF: Prognóza evropského přechodu na čistou energii do roku 2035
Podíly jednotlivých energetických zdrojů od roku 2020 do roku 2035 (prognóza), v terawatthodinách.

Zdroj: New Generation, Ember 2022

„Rozvoj zelené energetiky napříč Evropou tak potvrzuje, že energetická krize neznamená konec iniciativy Green Deal, ale naopak její akceleraci,“ podotýká k závěrům studie think tanku Martin Abel.