Hrozí v Německu konec průmyslu? Ekonomové nejsou jednotní v názoru, zda jde nutně o katastrofu

Hospodářská a průmyslová velmoc posledních dekád trpí ekonomickou recesí. O Německu se hovoří jako o nemocném muži Evropy, kterému hrozí zásadní snižování průmyslové výroby, takzvaná deindustrializace.

Velké německé koncerny i další firmy investují a přesouvají výrobu do třetích zemí – například do Spojených států, Číny nebo Polska. Německo je ale stále čtvrtou největší ekonomikou světa a největší evropskou ekonomikou.

Hrozí až dosud bohaté zemi skutečně ztráta průmyslové výroby a jaké to bude mít dopady na její ekonomiku a blahobyt obyvatel?

Komentář konzervativního deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) se snaží rozšifrovat, co by pro německou ekonomiku znamenal scénář snížení průmyslové výroby. Ani ekonomové se neshodnou, jak případnou deindustrializaci německé ekonomiky měřit a hodnotit.

„Zjistit, že v Německu už probíhá deindustrializace, není jednoduché,“ zdůraznil ekonom Stefan Kooths z Institutu pro světovou ekonomiku v Kielu.

Vláda uvažuje o snížení daní pro firmy

A jak připomíná i deník FAZ, vláda uznává, že je třeba hospodářskou politiku země změnit.

Jednou z variant je snížení daní pro firmy, aby se podařilo zvýšit jejich konkurenceschopnost. I kabinet Olafa Scholze si uvědomuje, že vysoké ceny energií, které platí firmy v Německu, výrazně omezují rozvoj podnikání.

Celou situaci zhoršuje výkon autoprůmyslu, který byl vždy tradičním tahounem německé ekonomiky. S přechodem na elektromobilitu ale ztrácí konkurenční výhodu nad ostatními producenty elektrických vozů, jako je americká Tesla nebo celá řada čínských značek.

I proto ministr hospodářství Robert Habeck hovoří o snížení daní a ministr financí Christian Lindner tento nápad nezavrhuje.

Mezinárodní srovnání je pro Německo zatím dobré

Navzdory kritice a obavám z budoucnosti si v mezinárodním srovnání Německo zatím v objemu průmyslové výroby vůbec nevede špatně. Ukazatel podílu průmyslové výroby na tvorbě HDP dosahuje v Německu 18 procent, v Česku to bylo 21 procent. Ale například ve Francii to je deset procent, ve Spojených státech, Nizozemsku i Španělsku 11 procent. V Británii osm procent.

I podle Koothse si Německo v kontextu výše uvedených statistik v porovnání s dalšími zeměmi nevede špatně. Právě Spojené státy, Británie nebo Francie si už deindustrializací ekonomiky prošly po roce 2000 a nemusí to nutně znamenat špatnou zprávu pro jejich ekonomický rozvoj.

V Americe je HDP na hlavu podle parity kupní síly vyšší než ve většině zemí EU (výjimkou je Lucembursko a Irsko). Ekonom z Kielu tím argument, že průmyslová produkce je nezbytná pro ekonomický rozvoj, vyvrací.

GRAF: Jaký je podíl průmyslové výroby na tvorbě HDP ve vybraných zemích
Údaje za rok 2022, v procentech.

Zdroj: Světová banka

Německé firmy už nechtějí doma investovat

Současný trend je ale nebezpečný v tom, že se situace může velmi rychle změnit k horšímu. Znepokojující je hlavně to, že německé firmy neplánují v zemi dále investovat. A týká se to jak výroby, tak i výzkumu a vývoje.

Kromě vysokých cen energií německé manažery trápí právě i vysoké daně. Stěžují si i na přílišnou byrokracii a nekonzistentní politiku vlády barev semaforu (červená – SPD, žlutá – FDP, zelená – Zelení). Jednotlivé koaliční strany mají protichůdné názory téměř na vše, včetně hospodářské politiky.

Respektovaný německý ekonom a prezident mnichovského institutu Ifo Clemens Fuest připomíná materiál ministra průmyslu a hospodářství Roberta Habecka ze Zelených. Ten dokonce uvádí, že by německá ekonomika neměla příliš růst, protože trpí nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil.

Podle Koothse je ale zásadní, aby si německé firmy uchovaly svoje know-how a aby výzkum a vývoj nepřesouvaly mimo Německo. Pokud přesunou pouze výrobu, nemusí to mít větší dopad na ekonomickou prosperitu země.

Snižuje se i objem zahraničních investic

Dalším znepokojujícím faktorem pro německou ekonomiku je snižující se objem přímých zahraničních investic.

To také ukazuje, že ani pro zahraniční firmy není Německo atraktivní zemí. Od roku 2019 přímé zahraniční investice výrazně klesají. V roce 2022 do zahraničí odteklo o 125 miliard eur více, než přiteklo.

Je pravda, že ve většině německých průmyslových sektorů dochází k poklesu produkce od vrcholu v letech 2017 až 2018. Chemický průmysl poklesl o 20 procent, automobilový o 14 procent, kovoprůmysl ztratil 13 procent, strojírenství deset procent.

Agentura Bloomberg popisuje hospodářský vývoj v Německu mnohem pesimističtěji. Dny Německa jako průmyslové velmoci jsou podle ní už nenávratně sečteny a chýlí se ke konci.

„Základy německé průmyslové mašinerie padají jako domino. Spojené státy se Evropě vzdalují a snaží se soupeřit se svými transatlantickými spojenci o investice do klimatu. Čína se stává větším konkurentem a přestává být nenasytným odběratelem německého zboží. Poslední ranou pro některé výrobce byl konec dodávek levného zemního plynu z Ruska,“ napsala agentura.