Zbytečně drahý a málo efektivní fiskální impuls je na světě. Po třinácti letech pravděpodobně skončí zdaňování práce skrze superhrubou mzdu. Místo toho se má od příštího roku zdaňovat pouze hrubá mzda sazbou 15 procent. A u lidí se mzdou asi nad 140 tisíc korun měsíčně a část příjmů nad tuto hranici sazbou 23 procent…,
To vše ale kvůli vysokým nákladům pravděpodobně potrvá jen dva roky. Kde je problém?
Pomoc bohatým
Za prvé, reforma pomůže především bohatým, kterým půjde “do kapsy” naprostá většina daňových úspor.
Třetina nejbohatších dostane ve finále zhruba dvě třetiny celkově odpuštěných daní. To je pro pandemický restart ekonomiky značně neefektivní. Bohatší část populace peníze z větší části uspoří, zatímco chudší, která je pandemií nejvíce postižena, dostane málo nebo nic.
Peníze poslané státem do peněženek domácností se tak nemusí do ekonomiky vracet a poskytnout žádoucí vzpruhu.
Vyhozené miliardy
Za druhé, reforma je drahá. Podle našich odhadů může stát ročně přes 80 miliard korun, se kterými zatím vláda nepočítá v návrhu rozpočtu na příští rok.
Problém ovšem není samotný vysoký deficit veřejných financí, ale spíše nízká efektivnost vládních výdajů. Za hodně peněz dostaneme “málo muziky”.
Za třetí, reforma neřeší ani žádný systémový problém. Zdali počítáme daně z hrubé nebo superhrubé mzdy, je technická otázka, která nehraje velkou roli. Jestli něco podnikatele a domácnosti zatěžuje, jsou to spíše časté změny daňového systému.
Je pravda, že zdanění práce je v Česku vysoké a bylo by správné ho snížit. Pak ale nedává smysl dočasné snížení na dva roky, ale promyšlená reforma, která začne racionalizací výdajů…
VÍCE K TÉMATU:
Zrušení superhrubé mzdy: zbytečně drahý krok s celou řadou zádrhelů
Konec superhrubé mzdy a“stresovné“ pro důchodce jsou další zaseklou „sekerou“ do rozpočtu
Překvapení v návrhu rozpočtu: daň z příjmů se bude nadále počítat ze superhrubé mzdy
Vládní neefektivita
A v neposlední řadě je třeba upozornit, že vláda věnuje značnou energii zrušení superhrubé mzdy ve chvíli, kdy o budoucnosti české ekonomiky rozhodnou zcela jiné faktory.
Jako například kvalitní strategie pro nasazení vakcíny (na které například v Británii pracují poslední čtyři měsíce) nebo kvalitní investiční strategie postavené na kredibilním “plánu obnovy”.
Ten jsme sice poslali do Bruselu jako jedni z prvních, ale asi ho také rychle budeme muset přepracovat.
Teď by se mělo pomáhat těm nejslabším, tedy zvýšit slevu na poplatníka, rušení superhrubé mzdy nepomáhá, jen zvýhodňuje ty, kteří podporu nepotřebují. Ovšem pak si ale pár tisíc nepřidají ti co o tom rozhodují. Tak schválně, jde o lidi nebo o platy?