Překvapení v návrhu rozpočtu: daň z příjmů se bude nadále počítat ze superhrubé mzdy

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila v prvním čtení základní údaje (zejména objem příjmů, objem výdajů a z nich vyplývající výši salda) státního rozpočtu pro příští rok.

Je trochu s podivem, že se ve veřejném prostoru prozatím neobjevila úvaha, že tím pádem je ukončena debata o případné změně základny pro výpočet daně z příjmů ze superhrubé mzdy na hrubou (stručně, byť nesprávně: debata o „zrušení superhrubé mzdy“).

K této změně podle představ premiéra Andreje Babiše (nižší sazba daně 15 %, pokles příjmů veřejných rozpočtů kolem 90 miliard korun) tedy nedojde. A ani podle představ vicepremiéra Hamáčka (nižší sazba 19 %, pokles příjmů zhruba šestinový).

Konec debaty?

Tedy přesněji řečeno: tato debata by tím měla být ukončena. Plyne to z § 102 odst. 4 jednacího řádu sněmovny: „Schválí-li Sněmovna základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu, nelze je během jeho dalšího projednávání měnit.“

Vládním kreativcům se ovšem nabízejí přinejmenším dvě únikové cesty:

(a) prosadit tento návrh později, třeba hned během druhého čtení. To ale bude možné už jen za cenu odpovídajícího zvýšení daňových příjmů někde jinde (což by zejména u Babišova návrhu byl skutečně husarský kousek);

(b) jednoduše odhlasovat změnu zákona č. 90/1995, o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Odhlasovat si během zápasu změnu jeho pravidel by sice bylo docela chucpe, ale – jak by řekla klasička moderní české literatury – zoufalí poslanci dělají zoufalé věci.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Před schvalováním rozpočtu: na rozpočtovou pohodičku předchozích let může vláda už jen vzpomínat

Na boj s obřími deficity ČNB pro českou vládu peníze nemá a jen tak mít nebude

České ekonomice by tvrdý lockdown zřejmě prospěl, tvrdí v anketě část odborníků

Podivně tajná strategie

Po dlouhých měsících volání ze strany analytické obce i politické opozice pak vznikla strategie k vylepšení českých veřejných financí, ale…

Strategie, kterou dalo dohromady Ministerstvo financí, trochu podrobněji popisuje výhled návratu zpět k vyrovnaným rozpočtům a klesajícímu zadlužení.

Materiál byl pod názvem „Konsolidační strategie veřejných financí ČR“ poslán poslancům. Nebyl však zveřejněn, takže jsme zatím odkázáni jen na kusé informace z dílny ČTK (kurzivou jsou přípodoteky autora):

– Strategie (stejně jako makroekonomická prognóza MF ze září) předpokládá meziroční vývoj HDP letos a v dalších třech letech takto: –6,6 %, +3,9 %, +2,2 % a 2,1 % (MF dlouhodobě pracuje s předpokladem, že česká ekonomika poroste v ustáleném stavu tempem kolem 2 %).

– Schodek českých veřejných financí by měl klesnout z 6,4 % HDP letos (cca 360 miliard korun) na 3,6 % HDP (cca 230 miliard korun) v roce 2023.
Pokud budeme předpokládat, že ekonomika (a tedy i únosné daňové inkaso a adekvátní rozpočtové výdaje) se vrátí k normálu koncem roku 2022, pak není jasné, proč by v už normálním roce 2023 měl státní rozpočet stále ještě vykazovat schodek dramaticky horší, než tomu bylo v minulých letech. Autoři strategie to v ní možná vysvětlují (a třeba i nějak rozumně), ale toto vysvětlení je nám zatím odepřeno.

– Vládní dluh by měl stoupnout z letos plánovaných 39,4 % HDP na 47,4 % HDP v roce 2023 (loni dosáhl úrovně 30,2 % HDP; viz graf níže, pozn. red.).
To už je vcelku mechanický důsledek vývoje schodků a předpokladu o vývoji úrokových sazeb. Je velmi pravděpodobné, že i oněch skoro 50 % bude v evropském srovnání poměrně málo. Ale neznamená to, že není třeba se velmi důkladně ptát, zda je takový nárůst dluhu (resp. do něj ústící vývoj schodků) opodstatněný.

GRAF: Vývoj vládního dluhu
Za posledních deset let, v procentech HDP

Zdroj: ČSÚ, tradingeconomics.cz

– Vláda v konsolidační strategii také počítá s tím, že nebude zvyšovat provozní výdaje státu. Takže v reálném vyjádření budou klesat. Mimo jiného chce vláda zmrazit platy úředníků a státních zaměstnanců.
Nezbývá než doufat, že
(a) toto zmrazení se nebude týkat platů učitelů (kde je pořád ještě co dohánět);
(b) u úředníků půjde spíš o zmrazení objemu všech platů než platů za jednotlivá místa. Takže bude možný (třeba i rychlý) růst platů vyplácených menšímu počtu úředníků lépe kvalifikovaných a produktivnějších díky modernizaci státní správy.

Klíčový, ale tajný

Strategie (z mně ne zcela pochopitelných důvodů) nebyla zatím zveřejněna. Jde přitom o zcela klíčový dokument.

Nejen poslancům, ale celému světu (doslova – zhruba třetinu českých státních dluhopisů drží cizinci) konečně naznačí, jak si naše Ministerstvo financí představuje cestu z nynějších rychle rostoucích dluhů zpátky k udržitelnému hospodaření.

Pokud ministerstvo realistickou cestu vidí, je s podivem, že se s ní nepochlubí veřejně. Nebo – nedej bůh – je strategie natolik nerealistická, že ji MF raději předložilo jen poslancům. V naději, že v tom schvalovacím fofru prvního čtení nestihnou její nerealističnost odhalit.