Mohlo by vás také zajímat
Česko mezi inflačními premianty. Máme pátou nejnižší inflaci v EU
Petr Dufek 19. ledna 2026Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v prosinci zpomalil na 2,3 procenta. V České republice míra inflace zůstala na…
Hádky kolem výše rozpočtového schodku? Věřím jenom statistice, kterou si sám zfalšuji
Lukáš Kovanda 9. ledna 2026Ekonom Lukáš Kovanda se zamýšlí nad tím, jak byla veřejnost v uplynulých letech manipulována ve věci prezentace výsledků státního rozpočtu.
Proč je víra v levnější benzín kvůli „americké Venezuele“ falešná?
Dominik Rusinko 6. ledna 2026Pokud by se na globální trh celkem dostal jeden či dva miliony barelů venezuelské ropy denně, znamenalo by to tlak…
- KOMENTÁŘ
Může fotbalové Euro pomoci německé ekonomice?
Stabilní, bohatá a relativně drahá ekonomika je dnešní Německo, které se ale potýká s dílčím hospodářským útlumem. Ekonom Jan Bureš se zamýšlí nad tím, jak německou ekonomiku ovlivní současné pořadatelství evropského šampionátu ve fotbale.
V půli června 2024 odstartovalo mistrovství Evropy ve fotbale, které pořádá Německo. Zdroj: UEFA
Německá ekonomika dostává v posledních měsících často nálepku “nemocného muže” Evropy. I když toto přirovnání není vždy férové.
Nebere totiž v potaz vyšší cykličnost německého hospodářství a zejména o poznání utaženější rozpočtovou politiku. Podle odhadů MMF v roce 2023 hospodařilo Německo s deficitem 2,3 procenta HDP, zatímco eurozóna s deficitem okolo 3,5 procenta HDP. Spojené státy pak dokonce s deficitem přes 8 procent HDP.
I tak má Německo, při pohledu na pomalé tempo růstu produktivity v klíčových exportních odvětvích a slabé útraty spotřebitelů, problém. Zvládne na tom něco změnit startující mistrovství Evropy ve fotbale? Pravděpodobně ne.
Investice nebyly potřeba
Minulé zkušenosti naznačují, že investiční boom spojený s pořádáním velkých sportovních akcí musí být dostatečně velký, dobře načasovaný a správně zaměřený.
V případě Německa bohužel neplatí ani jedna z podmínek. Němci investovali v přípravě na mistrovství Evropy relativně málo (podle Deutsche Bank 250 milionů eur – tedy zhruba 0,01 procenta HDP), a to do obnovy stávajících stadionů.
Pro porovnání Polsko před pořádáním mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2012 zvládlo proinvestovat jen do veřejné infrastruktury kolem 10 miliard euro (dopady na turistický ruch jsou zpravidla u čistě evropských akcí relativně marginální).
Navíc Polsko se připravovalo na ME ve velmi “vhodnou” chvíli (správné načasování). Zbytek Evropy se totiž potýkal s finanční krizí a silné domácí investice pomohly Polákům vykompenzovat slabou zahraniční poptávku danou úspornými rozpočtovými opatřeními napříč celou Evropou. Dnešní “inflační prostředí” je při srovnání s tehdejší “deflační krizí” značně rozdílné.
A za třetí, pořadatelství sportovních akcí má výraznější pozitivní přesahy do zbytku ekonomiky, pokud jsou investice podobně jako v Polsku orientovány na základní infrastrukturu (dálnice, železnice). To je zpravidla možné v méně rozvinutých a “levných” ekonomikách, které jsou uprostřed procesu konvergence (“dohánění” úrovně produktivity) a právě výraznější “základní investice” pak dokáží tempo “dohánění” urychlit.
Optimismus jen při výhře?
Německo je ve zcela jiné pozici. Je to stabilní, bohatá a relativně drahá ekonomika. Základní investice by k růstu produktivity nepomohly, a to i kdyby se Německo rozhodlo na Euro 2024 připravit ve “velkém stylu”.
Cesta k německému růstu musí vést jinudy – skrze inovace v klíčových odvětvích s vysokou přidanou hodnotou (high tech, mid tech). To se v posledních letech nedaří.
Německo navíc kvůli dražším energiím a globálním obchodním střetům vyklízí pole v některých tradičních odvětvích (automotive). A na tom ani pořadatelství mistrovství Evropy nic nezmůže. Snad jen v případě “domácího vítězství” může nalít do krve trochu potřebného optimismu.