České ekonomice by tvrdý lockdown zřejmě prospěl, tvrdí v anketě část odborníků

ANKETA PEAK VOICE

Měla by česká vláda sáhnout po tvrdém lockdownu, aby epidemii koronaviru dostala pod kontrolu?

Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady

Tvrdý lockdown s dočasným uzavřením všech ekonomických aktivit vyjma kritické infrastruktury a samozřejmě činností (práce) s možností home officu je krajním řešením se značnými dopady.

Dlouho jsem si to nemyslela, ale pokud by se měla epidemiologická situace dál vyvíjet tempem posledních týdnů, dospěli bychom k němu nejspíše tak jako tak. S ohledem na nedávno přijatá přísnější opatření dává smysl ještě několik dní počkat. Pokud by se ale během příštího týdne ukázalo, že ani tyto restrikce nezabraly, nebylo by zřejmě na co dál čekat.

Hlavní slovo však musejí mít epidemiologové spolupracující s vládou. Pokud neshledají výraznější zlepšení, bylo by lepší provést lockdown raději co nejdříve, aby se ulevilo přetíženým nemocnicím a jejich personálu a obnovila se přesnost trasování. Také ekonomika by se pak mohla dříve nadechnout a začít znovu postupně fungovat.

Dny, po které by ekonomika stála, by pak ovšem bylo nutné využít na vypracování jasného plánu, jak postupovat dál. V opačném případě by se mohlo stát, že podobnou situaci budeme řešit brzy znovu. Ekonomické škody by pak byly o to větší, nehledě na to, že by se pak lidem těžko vysvětlovalo, proč se znovu musí jít cestou krajního řešení.

Jan Bureš, hlavní ekonom Patria.cz

Pokud neuvidíme viditelnější zpomalení nárůstu nových případů, má zdravotní systém velký problém a vládě pravděpodobně nezbude nic jiného než přijmout tvrdší opatření.

Na druhou stranu, i pokud pandemie začne postupně polevovat, je otázka, zda by nakonec čistě z ekonomických důvodů nevyšel levněji tvrdý, ale kratší lockdown à la Izrael.

Jak ukazuje naše jednoduchá simulace, rychlé sražení reprodukčního čísla na 0,6 by mohlo umožnit rozumné rozvolnění opatření již po 14 dnech. Při stávající politice naopak počítáme s tím, že by do 14 dnů reprodukční číslo kleslo na 0,9 a následně bychom ho tam museli udržet.

V takovém případě však budeme muset stávající, rovněž nákladná opatření držet v platnosti až tři měsíce. V obou dvou případech počítáme s tím, že k uvolnění opatření dojde ve chvíli, kdy denní přírůstky klesnou pod tisíc nově nakažených denně. Na této úrovni pro jednoduchost předpokládáme zastavení komunitního šíření na většině území a obnovení funkčního trasování nakažených.

Vláda ujišťuje řadu postižených odvětví, že chce ekonomiku otevřít co nejrychleji, ať už se jedná o hoteliéry, restaurace, nebo obchodníky těšící se na předvánoční sezonu. Pokud to však myslí vážně, neobejde se pravděpodobně načas bez ještě tvrdších opatření. V opačném případě si na první uvolnění stávajících opatření můžeme počkat klidně i několik měsíců. Uvidíme ostatně podle čísel z tohoto týdne, která napovědí, jak byla současná strategie vlády úspěšná.

VÍCE K TÉMATU:

O pomíjivosti některých statistik. Česko ve vleku Německa hlásí rychlý “letní” růst, ale už nastal podzim

Lockdown je na spadnutí. Otázka zní, co to bude znamenat pro ekonomiku

Ekonomické oživení se v Česku odkládá. Otázkou je, jak velkou škodu napáchají nová ochranná opatření

Egor Khlebnikov, ředitel společnosti Getberg

V současnosti takovéto řešení nedovoluje ekonomická situace. Větší lockdown by ochromil ekonomiku, a lidé by navíc ve starosti o své živobytí hledali cesty, jak nařízení obejít. Celková bezpečnostní situace by se také zhoršila.

Tvrdšímu lockdownu by musela být dlouhodobě přizpůsobena celková komunikace tak, aby lidé věděli, co je čeká.