Zrušení superhrubé mzdy: zbytečně drahý krok s celou řadou zádrhelů

Zrušení superhrubé mzdy a zavedení nové daňové sazby 15 procent (ponechána bude sazba 23 procent pro příjmy nad 139 tisíc korun) povedou ke značnému snížení daňové zátěže prakticky pro všechny zaměstnance.

Je to však relativně málo promyšlený krok, který má řadu zádrhelů. V tuto chvíli by vláda mohla peníze použít rozumněji.

Příliš velká díra v rozpočtu

Roční výpadek v rozpočtu bude tak velký, že podniky a domácnosti jednoduše nebudou věřit, že stát nakonec nebude lepit díru v lodi novými daněmi.

Celkové náklady mohou dosáhnout ročně až 90 miliard korun. To možná není hodně optikou masivního rozpočtového deficitu roku 2020. V normálnějších časech však bude taková „díra“ v rozpočtu těžko udržitelná.

Pokud podobného názoru budou i domácnosti a podniky, mohou „dočasný dárek“ raději uspořit na horší časy.

Pozdní stimul

Jestliže nižší daně dokážou vybudit vyšší poptávku, plánovaná stimulace přichází relativně pozdě (až v roce 2021).

Ekonomika však potřebuje chytré (jednorázové) stimuly na podporu poptávky především dnes. V Německu (které samozřejmě nemusí být ve všem vzorem) stimulují spotřebu nižšími daněmi v roce 2020, zatímco v roce 2021 daně opět plánují zvýšit.

V neposlední řadě pravděpodobně existují efektivnější způsoby, jak poptávku stimulovat.

VÍCE K TÉMATU:

Konec superhrubé mzdy a „stresovné“ pro důchodce jsou další zaseklou „sekerou“ do rozpočtu

Babišův návrh na zrušení superhrubé mzdy je dobrý, přesto k němu mají odborníci výhrady

Žádné papírování je hlavní lákadlo paušální daně. Otázka je, na koho zabere

Dárek pro bohaté

Plánovaná daňová změna přidá prakticky všem. Nejvíce peněz ale paradoxně pošle příjmovým skupinám s nadprůměrnými příjmy.

Lidem s příjmem okolo 30 tisíc korun přijde na účet navíc „jen“ zhruba 1 500 korun. Oproti tomu lidem s příjmy 100 tisíc korun přibude okolo pěti tisíc korun.

Značná část daňového stimulu tak skončí v kapsách bohatších domácností, které mají nižší sklon ke spotřebě, a hospodářství tak v těžké chvíli příliš nepomohou (viz graf níže).

GRAF: Srovnání různých příjmových skupin s efektem daňových změn a sklonu ke spotřebě

Zdroj: ČSÚ, Patria

A to ponecháváme stranou, že by bylo výhodnější podpořit ekonomiku více skrze investice, které jejím „krevním oběhem“ jen tak neprotečou, ale může po nich zůstat zaděláno na vyšší hospodářský růst v budoucnu.

Vyplatilo by se například urychlit státem financovanou výstavbu dopravní infrastruktury nebo oživit systém investičních pobídek tak, aby podniky zbytečně neodkládaly perspektivní investice, které chtěly realizovat v tomto roce.

Taková opatření by ve finále mohla přinést za méně peněz více muziky.