Babišův návrh na zrušení superhrubé mzdy je dobrý, přesto k němu mají odborníci výhrady

ANKETA PEAK VOICE

Premiér Andrej Babiš navrhuje zrušit superhrubou mzdu a současně snížit daňovou sazbu. Je to krok dobrým směrem?

Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank

Prvotní návrhy často narazí na politickou realitu a finální verze se tak může nakonec výrazně lišit od původních plánů.

V konečném důsledku bude vždy záležet na tom, jak se nastaví všechny parametry kolem a jaký bude celkový daňový dopad. Superhrubá mzda je patvar, ale nakonec vždy závisí na tom, jaké má parametry. I se superhrubou mzdou by se daly jednoduše snížit daně z příjmu nižší daňovou sazbou.

Obecně je zdanění práce v české ekonomice nadprůměrné a určitě platí, že by si zasloužilo změnu. Druhá věc je, kde stát bude chtít příjmy, které tímto rozhodnutím ztratí, zase získat. Zdali nezatíží spotřebitele na jiných daních, případně nezvýší daně v jiných sektorech.

Nakonec se sice může rozhodnout pracovat s menšími příjmy, nicméně výpadek devadesáti miliard je poměrně významný, takže bych předpokládal, že přijde snaha ztracené příjmy z velké části získat jinde. Nakonec bude záviset na celkovém daňovém mixu, který bude se změnou superhrubé mzdy představen.

Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady (NRR)

Fiskální dopady opuštění konceptu zdaňování superhrubé mzdy jsou závislé na úpravě dalších parametrů, kterými jsou zejména daňové sazby, výše slev a případná odčitatelnost zaplaceného pojistného od základu daně.

Výpočty NRR ukazují, že pokud by byl daňový základ u zaměstnanců redukován na hrubou mzdu a ostatní parametry by zůstaly zachovány ve stávající podobě, přímý výpadek na straně příjmů veřejných rozpočtů by se pohyboval kolem 92 miliard korun. Z toho by dvě třetiny připadaly na státní rozpočet a zbytek na rozpočty místních samospráv.

Pokud by bylo možné od základu daně odečíst i zaplacené pojistné (jako tomu bylo před rokem 2008), pak by se celkový přímý fiskální dopad vyšplhal na přibližně 125 miliard korun.

Podstatně nižší fiskální náklady by naopak byly spojené s realizací původního návrhu Ministerstva financí z února 2018. Ten počítal se sazbou daně z příjmů fyzických osob na úrovni 19 procent a s nahrazením takzvaného solidárního zvýšení daně druhou sazbou ve výši 23 procent pro příjmy na úrovních vyšších, než je čtyřnásobek průměrné mzdy.

Tato úprava měla svou nepopiratelnou logiku. Výpadek veřejných příjmů by se dle výpočtů NRR v takovém případě pohyboval kolem 20 miliard korun. Jinak by byl dopad na veřejné finance příliš velký, což by ohrozilo jejich střednědobou a dlouhodobou udržitelnost.

Petr Kymlička, partner Moore Czech Republic

Zrušení superhrubé mzdy a současné snížení daňové sazby je v zásadě správné opatření, přichází však ve velmi nevhodnou dobu.

Otevření tohoto tématu je evidentně dáno spíše snahou o získání voličů než ekonomickou realitou a její kvalifikovanou analýzou. Další výpadek příjmů státního rozpočtu, který může dosahovat desítek miliard korun, si aktuálně můžeme jen stěží dovolit.

Velmi sporné přitom budou pozitivní dopady na ekonomiku, neboť ve skutečnosti cenu práce mnohem více zatěžují odvody na sociální a zdravotní pojištění. Bez celkové reformy sociálního systému by proto rychlé zrušení superhrubé mzdy přineslo více problémů než užitku.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Proč nižší DPH a zpětné uplatnění daňové ztráty? Vládní daňový balíček míří mimo cíl

Stav české ekonomiky uprostřed léta? Bližší pohled nabízí odraz dvou tváří

Stát už chystá další ekonomickou strategii, nyní do roku 2030. Jaká jsou její úskalí?

Michal Jelínek, daňový expert a partner V4 Group

Více než pět milionů zaměstnanců nad návrhem zrušení superhrubé mzdy jistě jásá. Klesne jim totiž daň z příjmu, a tím pádem se zvýší jejich čistý výdělek. Navíc dojde k celkovému snížení daňové zátěže v Česku a ke zjednodušení daňového systému.

Jenže státní rozpočet tím utrpí citelnou ztrátu, a to necelých sto miliard ročně. Otázka je, čím takovou díru zalepit. Druhou stranou mince může být zvýšení nějaké jiné daně, kterou lidé pocítí ve svých rodinných rozpočtech.

Podle našich výpočtů se zrušením superhrubé mzdy u zaměstnanců s průměrnou mzdou státní sníží rozpočet o deset miliard korun měsíčně, tedy o 120 miliard ročně. V praxi nicméně mnoho zaměstnanců využívá další slevy na dani, takže ztráta státního rozpočtu bude o několik miliard nižší.

V České republice je totiž zhruba 5,4 milionu zaměstnanců a ztráta daňového výnosu na jednoho zaměstnance s průměrnou mzdou činí 1 770 korun měsíčně. Efektivní zdanění práce je dnes kolem 46 procent. Z celkového nákladu zaměstnavatele si stát bere
46 procent na odvodech za sociální a zdravotní pojištění a na dani. Zaměstnanci tedy zůstává 54 procent. Pokud by se superhrubá mzda zrušila, klesne zdanění na 42 procent.