Hrozba prezidentské volby: nezanedbatelná pravděpodobnost Jaroslava Bašty

O čem jiném může být debata tento týden než o prvním kole prezidentských voleb?

V pondělí 9. ledna navíc zazněl osvobozující rozsudek soudce Šotta ve věci obvinění Andreje Babiše z dotačního podvodu. Timing je to až hollywoodský.

Ve hře byla otázka, jako kdo bude do voleb vstupovat Andrej Babiš? Jako odsouzený s podmínkou? Či jako odsouzený s nepodmíněným trestem? Nebo jako odsouzený s nepodmíněným trestem a záhy omilostněný Milošem Zemanem? Popřípadě jako omilostněný Milošem Zemanem, který ale byl odcházejícím prezidentem donucen vzdát se dalších politických ambicí? Nebo jako nevinný muž, kterého soud očistil?

Od Babiše k Baštovi

Nakonec je správně až poslední varianta. Každopádně každá z možných variant představuje určitou formu velké energie, která těsně před prvním kolem voleb může znamenat velké změny v postojích voličů.

Článek původně vyšel na serveru Finsider.cz

V posledních dnech to vypadalo, že významná část voličů, kteří jsou cílovou skupinou Andreje Babiše, migruje k Jaroslavu Baštovi. Jeho síla tkví v tom, že autenticky reprezentuje postoje těch, kteří mají antisystémový postoj nejen vůči vládě, ale i vůči mezinárodním strukturám typu NATO či EU.

A je víceméně jediným kandidátem, který představuje esenci čistého antisystému. Kdyby byli k volbám připuštěni kandidáti Karel Janeček a Tomáš Březina, nepochybně by se část hlasů kritických k charakteru politického režimu, který zde máme, rozmělnila i k nim.

Bašta by vedle nich nemohl být tak silný. Josef Středula je z pohledu antisystémového voliče součástí konvenčního režimu, protože v zásadě žádnou revoluci nehlásá. Jen prosazuje levicovou politiku. Navíc po debatě v České televizi z prezidentského klání odstoupil a podpořil Danuši Nerudovou.

Ale zpět k antisystému, který je všechno jiné jen ne levice. Další kandidát Karel Diviš je příliš neznámý a málo kontroverzní, aby tuto skupinu zaujal. Tomáš Zima je součástí systému jako rektor Univerzity Karlovy. Navíc nehlásá žádnou revoluci. Marek Hilšer i Pavel Fischer jsou zcela opačnou stranou toho, co bychom mohli nazvat antisystémem.

Petr Pavel, který byl šéfem vojenského výboru NATO? Ten je pro tento typ lidí arcikníže z pekla nejhoršího kalibru. A Danuše Nerudová? Se svými liberálními postoji? Rovněž můžeme zapomenout na to, že by o ní tato skupina obyvatel vůbec uvažovala.

Antisystémový Babiš

Tím pádem zbývá Andrej Babiš. Opravdu si myslíme, že velká část lidí se silně antisystémovým pohledem na věci veřejné ho bude podporovat?

Toho Babiše, který se chlubí tím, že byl v Bílém domě (nutno podotknout, že u Donalda Trumpa)? Babiše, který se chlubí tím, že měl blízký kontakt s Angelou Merkelovou či Emmanuelem Macronem?

Babiše, který historicky přijal obrovské množství evropských dotací? Člověka, který špatně platí své zaměstnance ve fabrikách, jež vlastní? Miliardáře, jehož žena se na internetu chlubí luxusním životním stylem? Muže, který připustil existenci nebezpečí covidu a aktivně se zapojoval do proticovidových opatření včetně očkování, které řada antisystémově smýšlejících lidí dodnes nepřekousla?

Řada lidí volila Babiše a jeho ANO čistě pragmaticky a cynicky. Navíc do funkce, která byla jiná. Když aspiroval na to, být ve vládě či přímo premiérem, mohl řadě lidí slibovat, že jim zvedne životní úroveň, protože měl vliv na fiskální politiku.

Jenomže Babišova pozice na Hradě by byla úplně jiná, ačkoliv by se mohl pokusit o nějaký přerod k prezidentskému režimu, kdyby ANO vyhrálo parlamentní volby. Já si myslím, že Babišův výsledek v prezidentské volbě bude slabý. Rozhodně slabší, než se čeká.

Na Hrad spíše ne

Babišovo ANO volilo v posledních parlamentních volbách asi 1,46 milionu lidí. Myslím si, že Babiše samotného ale v současné konstelaci bude volit méně lidí.

Jednak je zde efekt, kdy se Babiš vymezil proti Rusku, které mezitím společnost polarizovalo. A jeho postoj do roku 2022 nebyl tak radikální, ačkoliv to byla jeho vláda, kdo vyhostil ruské „diplomaty“. Ale to velká část lidí nevidí.

Babiš se sice vymezoval proti podpoře Ukrajinců v loňském roce, ale žádné jasné ne směrem k politice, jakou zaujalo Česko, EU a NATO v konfliktu na Ukrajině, z jeho úst nezaznělo.

Tím žádné nové příznivce nezískal, spíš to byla z jeho strany „damage control“, aby minimalizoval ztráty. Pak vezměme v potaz, že část hlasů ANO přitáhly i jiné politické figury tohoto uskupení. Ne nějak zásadní, ale jistou roli to hrát bude.

Potom musíme vzít v úvahu, že část voličů ANO by si přála Babiše ve Strakově akademii, a nikoliv na Hradě. A v neposlední řadě vezměme v potaz, že kdyby se Babiš prezidentem nestal, v očích voličů ANO se nic tak hrozného nestane. Jiný prezident než Babiš přece nemůže voličům ANO svou politikou zhoršit život zásadněji, než to v jejich očích dělá Fialova vláda. Takže není důvod k nějaké radikální mobilizaci.

Druhé kolo jisté?

V neposlední řadě hraje roli také fakt, že hodně voličů si řekne, že Babiš má druhé kolo jisté. Přesto se asi šéf ANO může spolehnout na to, že získá nějaký ten milion hlasů v prvním kole.

Kdyby k volbám přišlo řádově 5,2 milionu voličů jako v posledních prezidentských volbách, Babišovi by to mohlo stačit na výsledek okolo 20 procent. Jenomže se může stát, že ve vyhrocené atmosféře přijde voličů víc. Namísto posledních 62 procent to klidně může být 70procentní volební účast. A pak se bavíme o tom, že k volbám může reálně přijít 5,9 milionu lidí. A to by pro Babiše mohlo znamenat i 17procentní výsledek.

Dejme tomu, že drtivou část hlasů stran Spolu, Pirátů, STAN, ČSSD a Zelených by si měli rozdělit kandidáti Petr Pavel, Danuše Nerudová, Pavel Fischer a Marek Hilšer. Něco málo z hlasů možná ukrojí Karel Diviš nebo Tomáš Zima.

Reálné počty

Je dobré si říct, jak velká základna těchto voličů by to byla. Je to 2,6 milionu voličů. A to není zas tak moc. Kdyby se Petru Pavlovi a Danuši Nerudové podařilo získat řádově 80 procent těchto hlasů, tak se bavíme o dvou milionech voličů pro oba dohromady.

Kdyby jeden z těchto dvou uspěl výrazně více, může mít řádově 1,2–1,3 milionu voličů. Tedy řádově 20–25 procent hlasů a ten druhý řádově 12–15 procent.

Může se nicméně stát, že část hlasů, které volily ANO, skončí také u těchto kandidátů. To může být těch řádově 200 tisíc voličů, což je 3–3,5 procenta hlasů. Takže tady v tomto táboře máme možná 2,8, velmi optimisticky až tři miliony voličů, o které se bojuje. Ale víc pravděpodobně ne.

Při malé volební účasti se bavíme o 57 procentech hlasů pro tyto kandidáty dohromady. U větší volební účasti to bude spíše v součtu kolem 50–53 procent. Ale tyto hlasy se dělí mezi dva favorizované a dalších pět outsiderů volby.

Hlasy pro Baštu

A teď si pojďme zaspekulovat, kolik hlasů může dostat Bašta. V posledních parlamentních volbách SPD měla 0,5 milionu hlasů. Komunisté 200 tisíc hlasů. Volný blok 70 tisíc. Babišovo ANO může sebrat minimálně 200 tisíc. Trikolora měla 150 tisíc voličů. Šlachtova Přísaha 250 tisíc. Ostatní silně antisystémové drobné strany okolo 100 tisíc.

To máme dohromady základnu cca 1,47 milionu voličů z posledních voleb. A to v situaci, kdy volilo 5,4 milionu lidí. Kdyby přišlo méně než 5,4 milionu lidí, tak je tato základna menší.

Při volební účasti prvního kola posledních prezidentských voleb to může být maximálně 1,3 milionu osob. Kdyby ale přišlo až okolo 5,9 milionu voličů, pak základna, která bude uvažovat o Baštovi, může být řádově o 300 tisíc voličů větší. Tedy o Baštovi by mohlo uvažovat velmi jasně nějakých 1,8 milionu lidí.

Jasně že tyto hlasy neposbírá všechny. Ale nemá přímého konkurenta. A kdyby sebral 80 procent těchto hlasů, jeho potenciální výsledek by byl jeden milion až 1,44 milionu hlasů. To se bavíme o tom, že Bašta má potenciál mezi 19 a 24 procenty hlasů.

Jasně že průzkumy ukazují něco zásadně jiného. Ale je to tak nelogické? V posledních parlamentních volbách v roce 2021 získala SPD 9,56 procenta, Trikolora 2,76 procenta, Přísaha 4,68 procenta, KSČM 3,6 procenta, Volný blok 1,33 procenta…

Plus ty antisystémové strany, které dopadly ještě hůř, a plus ta hromada voličů, která nešla k volbám, a plus odpadlíci z ANO, ČSSD…

Potenciál milionu hlasů

Je potřeba si připustit, že něco takového se stát může. Bašta samozřejmě nemusí naplnit svůj potenciál a může skončit daleko hůř, pokud nepředvede v posledním týdnu kvalitní výkon. Možná začal pozdě. Těžko říct. Ale to, že může nasbírat jeden milion hlasů, je naprosto reálný scénář.

Baštu tedy neradno podceňovat. A vy všichni, kteří uvažujete o tom, že budete volit kandidáty, jako jsou Fischer, Hilšer, Diviš, Zima a nelze vyloučit ani Nerudovou, budete možná překvapení, pokud zjistíte, že Bašta přeskočil v prvním kole nejen vašeho kandidáta.

Druhé kolo Babiš s Baštou by bylo vskutku pikantní, byť si jen obtížně dokážu představit, že by neuspěl Petr Pavel. Ale mám obavu, že to nebude pohodový průnik do druhého kola…

Článek, jehož autorem je Ondřej Záruba a který byl redakčně upraven, původně vyšel na serveru Finsider.cz.