Mohlo by vás také zajímat
RePlanet. Ekologické hnutí, které bojuje proti Greenpeace a podporuje jádro
František Novák 18. září 2023Tradiční zelená ekologická hnutí a politické strany s nimi spojené celé dekády vystupují také proti využívání jaderné energie. To se…
Firmy rekordně vydělávají, ale zvyšovat mzdy příliš nechtějí
Lukáš Kovanda 5. září 2023Mzdy Česku stále padají jedním z nejvýraznějších temp historie. Zvláště dramaticky si pohoršují pracovníci ve školství, zdravotnictví či sociální péči,…
Daň za přešlapování. Výstavba jaderných elektráren se násobně prodraží
Jan Strouhal 30. srpna 2023Ne 160, ani 250, ale více než 400 miliard korun. Tolik by měla podle prosakujících zpráv a odhadů stát výstavba…
- ČLÁNEK
Trapně zpackaný temelínský tendr 2009-2014: poučení z krizového vývoje
SERIÁL 2. díl: Jihočeský Temelín byl už za socialismu vybrán jako lokalita pro několik velkých reaktorů. V období zhruba před 10 lety se tento scénář měl částečně realizovat, ale...

Vizualizace nových bloků JE Temelín. Zdroj: ČEZ
Letní seriál navazující na přijetí jádra do taxonomie EU v kontextu české energetiky pokračuje druhým dílem. Podíváme se na zpackaný tendr na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín.
Nutno podotknout, že tato lokalita byla vybrána již v době socialismu v minulém století jako vhodná pro několik velkých reaktorů. Viz obrázek plánovačů z roku 1988:

Plán z roku 1988 na československé jaderné elektrárny z dílny týmu ultrakomunisty, ale i ultraenergetika a ministra ing. Vlastimila Ehrenbergera.
Nešlo o utopický plán, protože nových 3400 MWe (další 2 bloky) by se tam klidně vešlo. Bylo by je též možné z Vltavy uchladit a po řece se také dobře vozí těžké díly velké elektrárny. Inu, i komunisté tam chtěli mít velké reaktory a malé spíše v hůře přístupných Dukovanech. Z tohoto pohledu správná volba.
Načasováni výstavby dalších bloků na rok 2013 bylo též dobré, jen české zákony a instituce dostavbu reaktorů neskutečně protahují. (A dodnes po novém Atomovém zákoně z roku 2016 na tom nejsme lépe, není vůle lenivých státních úředníků). To, co by reálně šlo postavit za 5 let, pro Temelín 3 a 4 bylo plánováno na let 12.
Vábivá myšlenka tendru
Jedna varianta výběru byla přímá mezivládní dohoda s výrobcem (ta správná), druhá varianta tendr (dnes víme, že špatná, ale přesto zvolená). Kdo chce postavit, vybere a staví. Kdo chce nekonečně vybírat, zvolí tendr a výběrovou komisi.
Když v roce 2009, tedy více než před deseti lety, začal tendr na dva nové reaktory do Temelína, myšlenka byla jednoduchá, vábivá, leč velmi naivní. „Uděláme v průběhu pravicové Nečasovy vlády “soutěž” na dva reaktory do Temelína. Kritéria nastavíme nekontrolovatelně a neměřitelně (např. naprosto subjektivní body za licencovatelnost či obchodní podmínky), budeme hlídat rozdávání bodů a „férově“ necháme vyhrát Američany.“
SERIÁL: České jádro v kontextu přijetí jaderných zdrojů do taxonomie EU |
1. DÍL: EU podpořilo atom jako zelenou investici – otevírá se pro Čechy zlatá jaderná horečka? |
V „soutěži“ tehdy byli tři zájemci: Rusové (Rosatom), Francouzi (Areva) a Američané (Westinghouse).
Tuto vládní myšlenku vítěze ale nepodporoval polostátní ČEZ, pro jehož vedení je jakýkoliv nový projekt ohrožení Status Quo jistých bonusů na konci roku. A nakloněny jí nebyly ani opoziční strany (proruské ČSSD, KSČM a později i hnutí ANO) a ani prezident Zeman, který je s ředitelem ČEZu Danielem Benešem jedna ruka.
„Soutěž“ oproti přímé dohodě jim skýtala mnoho možností, jak věci mařit, k čemuž taky později došlo.
Za údivu BIS a dalších
Samozřejmě neAmeričanům se to celé také nelíbilo a v Praze se postupně objevilo tolik agentů, že se o tom naší kontrarozvědce BIS, tehdy pod vedením ředitele Jiřího Langa, nikdy ani ve snu nezdálo. Nemluvě o tom, že na to ani nebyla personálně a odborně připravena – byly to roky, kdy česká BIS dostávala pěkně na frak na české půdě.
První situaci správně vyhodnotili Francouzi a elegantně tendr opustili. Ještě před zpravodajským intermezzem – Rusové s Američany si totiž pak u nás potrénovali diplomatické hmaty a chvaty; za letargie a údivu BIS i vlády.
Chvíli to vypadalo lépe pro Rusy (nechvalně známá cesta v roce 2013 premiéra Nečase za prezidentem Putinem do Soči). Chvíli zase pro Američany (kdo si dnes vzpomene na letní stojedničku Mirky Němcové?).
Pak se do toho vložil prezident Zeman s úřednickou vládou a po příchodu další vlády Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše bylo po tendru. Prý na Temelín nejsou peníze, aby na nové Dukovany, za další Babišovy vlády, byly. Nechodíte-li do kostela, věřte!
Teorie, že někdo v Česku bude vytvářet „tabulku vítězů,“ aby pak Nicolas Sarkozy, Barack Obama či Vladimir Putin přijeli podle ní podepsat kontrakt za 250 miliard Kč, vzala podle očekávání za své.
Účastníci tendru a polostátní ČEZ utratili zhruba 10 miliard korun a promarnili 5 let. Prezident i vedení ČEZ zůstalo, vláda to nepřežila.
Dva bloky poblíž chladicí věže
Tolik tedy geopolitické i politické pozadí. Pojďme se blíže podívat na samotný projekt rozšíření Temelína na čtyři bloky očima roku 2009.
Rozumná úvaha z tohoto roku na výstavbu nových reaktorů v Temelíně měla být podpořena také odvahou a přímým podpisem s dodavatelem, bez trapné soutěže.
Jedna věc je technologie (když ministři tehdy tak chtěli, tak proč ne americká?), druhá je výstavba (tam by se daly najít společnosti s lepší historií než Westighouse), kterou nemusí dělat stejná firma. Třetí věcí je provoz, ten by u nás měl být určitě český.
Abychom našli i klady tohoto tendru – vybrání vládního zmocněnce pro dostavbu, který přímo radil premiérovi Nečasovi, byla správná volba. Náměstci, poradci ministrů a ani ministři nemají na takový úkol správný „výtlak“ a v případě „dukovanského“ tendru jsme jich už viděli pár „zašlapaných do země.“
Teplo pro Budějovice
Mimochodem – ještě jedna věc v Temelíně za posledních 10 let zaslouží pochvalu – nápad ředitele budějovické teplárny ing. Václava Krále propojit městské zásobování teplem se stávající temelínskou elektrárnou. Účinnost elektrárny se tím sice sníží, ale není ekologičtější způsob dálkového vytápění.
Bohužel jsme v Česku: ČEZ zvolil takový výběr dodavatele teplovodu, že dokončení projektu je zatím v nedohlednu…
Hledáme znovu (v tendru)
Česko nové reaktory vybrané stále nemá a opět „hledá“ dodavatele za bujarého pálení ruského drahého plynu (kterého je a bude méně a méně).
Teď tedy hledáme jen jeden reaktor pro Dukovany. Volíme opět „tendr”, opět jsme měli zpravodajské intermezzo (Vrbětice 2007 – 2021) a opět na to máme skupinu ČEZ dělající „tabulku vítězů.“ Nepřežili to (zatím) dva „jaderní“ zmocněnci (funkčně), ministry nepočítejme.
Chybovat je lidské, ale toto opakování stejných chyb vypadá na závažnou nedbalost.
V dalším díle se proto podíváme, jak na výběr reaktoru jít ZNOVU a LÉPE.
Tento článek je privátním názorem autora a NEREPREZENTUJE postoj institucí, na kterých autor působí či s nimi spolupracuje (např. CIIRC ČVUT či FEL ZČU) a ani s těmito institucemi nebyl předem konzultován.

každý pátek ve vašem e-mailu.