Mohlo by vás také zajímat
„Dívej, jak mi to tam přetéká.“ Solár na každém balkoně nás nezachrání
Vladimír Brůna 26. září 2023Investor Vladimír Brůna se zamýšlí nad budoucností českého energetického mixu a budoucích zdrojů elektřiny v České republice.
Daň za přešlapování. Výstavba jaderných elektráren se násobně prodraží
Jan Strouhal 30. srpna 2023Ne 160, ani 250, ale více než 400 miliard korun. Tolik by měla podle prosakujících zpráv a odhadů stát výstavba…
Ze stavby nových reaktorů v Dukovanech mohou těžit i okolní obce
Libor Akrman 23. srpna 2023Co přinese regionu kolem Dukovan výstavba nových jaderných reaktorů? Kromě komplikací souvisejících s několik let trvající stavbou to mohou být i…
- ČLÁNEK
EU podpořila atom jako zelenou investici – otevírá se pro Čechy zlatá jaderná horečka?
SERIÁL 1. díl: Zahrnutí jaderných zdrojů do taxonomie Evropské unie (tedy možnost použít zvýhodněné finanční zdroje na stavbu jaderných zdrojů, stejné jako na např. solární či větrné) uzavřelo na konci června francouzské a odstartovalo české předsednictví EU. Je šance, že toto urychlí český rozvoj jádra v energetice?
Úderem půlnoci 1. července 2022 převzalo Česko od Francie podruhé předsednictví v Radě Evropské unie. (Ilustrační foto z červnové návštěvy premiéra Petra Fialy v Paříží, kdy se setkal se vým protějškem Emanuelem Macronem) Zdroj: Vláda ČR
Začátkem července poslanci Evropského parlamentu podpořili dočasné zařazení jádra a plynu mezi zelené investice. Na plénu odmítli námitku proti tzv. taxonomii prosazovanou zvláště levicovými frakcemi.
| Jaderný prázdninový seriál |
| Zahrnutí jaderných zdrojů do taxonomie Evropské unie (tedy možnost použít zvýhodněné finanční zdroje na stavbu jaderných zdrojů, stejné jako na například solární či větrné) uzavřelo francouzské a odstartovalo české předsednictví EU. Je šance, že toto urychlí český rozvoj jádra v energetice? – to se pokusíme rozebrat v letním jaderném seriálu. |
V prvé řadě je dobré říci, že taxonomie pouze umožňuje financování těchto investic z některých veřejných zdrojů a některých institucí.
Tedy pokud by si stát chtěl postavit jeden 1650 MWe jaderný reaktor přes veřejnou firmu a použít úvěry evropských bank a podporu evropských fondů, potřebuje tuto taxonomii. (Pokud by stát měl třeba 200 miliard svých korun a klidně tak může i bez taxonomie).
Unijní hantýrkou: “Unijní taxonomie se týká v prvé řadě aktérů na finančních trzích, jimž usnadní reportování o environmentálních cílech, ke kterým svými investicemi přispívají, a o podílu investic, které jsou s taxonomií v souladu. Dále se týká podniků, na něž se již nyní vztahuje povinnost nefinančního reportování (dosažené výsledky v environmentální nebo sociální oblasti), a EU a členských států, pro které může být užitečným vodítkem při stanovování standardů pro environmentálně udržitelné finanční produkty.”
Energetický problém?
Český energetický problém nespočívá ale v závislosti na této taxonomii. Český problém je v tom, že se z vývozce elektřiny máme brzy stát dovozcem (a otázka je od koho, když naši sousedi nemají nazbyt) této klíčové strategické komodity.
Podle různých odhadů potřebujeme zapojit 9 000 MWe nových elektrických zdrojů. Reálně to – s růstem elektromobility a tepelných čerpadel – spíše představuje až 15 000 MWe nových zdrojů, a to v následujících patnácti letech.
Tzn., že náš energetický problém neřeší ani jeden plánovaný nový jaderný reaktor v Dukovanech. Neřkuli dříve plánované rozšíření Temelína. Tamní tehdejší tendr před 10 lety počítal s maximálním novým výkonem v objemu 3 300 MWe. Dnešní dukovanský počítá maximálně s 1 200 MWe. Což je reálně desetkrát méně, než potřebujeme.
Nejen elektřina
A český energetický problém nepředstavuje jen nedostatek elektřiny. Přes milión domácností bere teplo z centrálních tepláren či výtopen, které jsou teď zasaženy astronomickými cenami zemního plynu. A zde se jedná o více než 4 500 MWt tepla pro domácnosti, které je potřeba levně a bezpečně vyrobit.
Taxonomie netaxonomie: Česko bude potřebovat 15 GWe levné a spolehlivé elektřiny a 4,5 GWt levného a spolehlivého tepla. Nejlépe bez oxidu uhličitého, oxidů síry, dusíku, rtuti a popílků. A zde je dnes šance pro jádro v Česku.
Samozřejmě, ne všichni mají tento cíl, bohulibý pro obyvatele. Zejména prodejci zemního plynu, ať už jde o „kremelské mozky“ či „německé keťasy,“ kteří od Rusa levně přes Nordstream plyn koupili a pak nám „tržně“ drahý plyn chtějí prodat.
Tito mají zájem jediný = plyn a žádné jádro v Česku, anebo jen to ruské. Druhá část této věty teď pomalu ztrácí na významu – po vrbětické kauze a prodeji ruské ŠKODY Jaderného Strojírenství do českých rukou, už jde Kremlu jen o zemní plyn. A vůči Česku je, přes různé nastrčené spolky, striktně protijaderný.
Minulost – náš vzor
Podobné problémy se už objevily ve světě mnohokrát, můžeme se podívat na úspěšná řešení třeba do zahraničí (např. Francie v roce 1974), ale i doma jsme se s touto výzvou v minulosti už popasovali.
Ať už si myslíme o socialismu co chceme, tehdejší federální Ministerstvo paliv a energetiky mělo řešení obdobného elektrického problému pro celé Československo:
Plán z roku 1988 na československé jaderné elektrárny z dílny týmu ultrakomunisty, ale i ultraenergetika a ministra ing. Vlastimila Ehrenbergera.
A stejně tak i centrální plánovači měli řešení pro české teplárenství:
Vizualizace jaderné teplárny v Holešovicích na levém břehu Vltavy – u Trójského mostu, časopis Architektura ČSR, XXX. ročník, číslo 7 – 1971
Tedy není třeba objevovat Ameriku, stačí nechat kompetentní energetiky jednat. Otázkou je, zda nějaké máme?
V dalším díle se podíváme na poučení z chyb tendru temelínského, který před 10 lety stál účastníky zhruba 10 miliard korun a vedl tam, kam nikdo nechtěl.
