ČEZ po valné hromadě? Smutná vizitka českého akciového trhu

Událostí posledního týdne na českém kapitálovém trhu byla valná hromada společnosti ČEZ. Na ní došlo k určitému střetu na ose majoritní vlastník – stát zastoupený Ministerstvem financí, management a drobní akcionáři, často naštvaní, za které mluvil hlavně investor Michal Šnobr.

Ten, jako nejviditelnější z minoritních akcionářů, dával veřejně najevo značné znechucení z průběhu valné hromady. A především z chování ze strany managementu a státu k minoritním akcionářům.

Hlavní problém je, že management necítí příliš velkou potřebu se s minoritními akcionáři bavit, protože léta platí, že mu stačí vycházet s politiky. Aby ne, stát drží 69,78procentní podíl ve společnosti.

Politické rozhodnutí o dividendě

Hlavní téma valné hromady byla výplata dividendy. Ta byla schválena ve výši 48 korun na akcii. V době valné hromady byla cena akcií na úrovni 1107 korun, ovšem pár dní před valnou hromadou klesla skoro a úroveň 1000 korun.

GRAF: Vývoj ceny akcií společnosti ČEZ
Za měsíc červen 2022, v Kč.

Zdroj: InFront

Výše dividendy u ČEZu je výsostně politické rozhodnutí. Stát od něj chce peníze, protože pro něj představují nezanedbatelný výnos státního rozpočtu, na který si zvykl.

Na druhou stranu ČEZ potřebuje zisk nikoliv rozdělovat, ale především reinvestovat do svého dalšího rozvoje. Společnosti na jedné straně pomáhají rostoucí ceny energií, které může přenášet na své zákazníky.

Článek původně vyšel na serveru Finsider.cz

Na straně druhé mu ovšem rostou i náklady. Ať už je to náklad na nakupované energie, které prodává, ale především jsou to pak emisní povolenky, které musí nakupovat pro své uhelné elektrárny.

Za poslední roky ČEZ vyplatil na dividendě kolem 58 miliard korun. A to je vzhledem k velikosti vlastního kapitálu 168 miliard korun hodně. Firma měla přes 1000 miliard korun dluhů a řekněme si otevřeně, že si bude muset další dluhy v čase dělat, aby dokázala dlouhodobě své podnikání držet.

GRAF: Vývoj vyplácené dividendy skupinou ČEZ
Od roku 2004 do současnosti, v Kč.

Zdroj: ČEZ

Nezávislost na Rusku

Uhelné elektrárny bude potřeba postupně nahrazovat, musí investovat do rozvoje své jaderné energetiky a zbavovat své závislosti na ruských firmách.

Ruská stopa v ČEZu je přitom velmi výrazná. Za společníka v ÚJV Řež má společnost Škoda JS, kterou Martin Roman prodal jakýmsi Gazprombank fondům. Sama firma je na sankčních seznamech OFAC.

Ta samá Škoda JS je významným dodavatelem prací pro „čezské“ jaderné elektrárny, ačkoliv se s ní ČEZ soudí o miliardy kvůli škodě, která jí činností této firmy měla vzniknout. A pak tady máme dodavatele ruského jaderného paliva společnost TVEL patřící pod Rosatom.

VÍCE K TÉMATU:

Co by přineslo rozdělení ČEZu na státní a soukromou část?

Rusko-ČEZské jádro: Rusové vstupenku k informacím o dostavbě Dukovan už dávno mají

Klement Gottwald by tleskal. Sektorová daň Česko obrací k populismu a socialismu

Kamarádství s politiky

Management je žába na prameni, která se snaží za všech okolností být na přátelské úrovni s top politiky. Tato firma prakticky nepatří nikomu, takže si tam každý dělá, co chce.

ČEZ je všechno, jenom ne efektivní korporace, kterou by někdo systematicky řídil. A léta řízení pod vedením Martina Romana, který se v prvé řadě postaral o to, aby byznys s ČEZ dělali ti, kteří ho dělat měli, jsou ve skupině  stále propsaná.

Zvláště pokud Daniel Beneš představuje v podstatě jen pokračování této éry. Jakkoliv má energetika před sebou dobré časy v následujících letech, tak v případě ČEZu být optimistický je spíše znakem naivity.

Stabilita cen akcií

Během valné hromady se obměnila i dozorčí rada a výbor pro audit společnosti. Novými členy dozorčí rady se stali Roman Binder, Radim Jirout, Jiří Kadrnka, Vít Doležálek a Eva Hanáková. Předsedou dozorčí rady pak Radim Jirout. Novým členem výboru pro audit pak Petr Šobotník, přičemž šéfem výboru pro audit zůstává Otakar Hora.

Nicméně minoritním akcionářům, jako je Šnobr, se zásadně nelíbí, že dozorčí rada nekonfrontuje vedení ČEZu s otázkami týkajícími se jeho rozhodnutí.

Ke stabilitě cen akcií ČEZ příliš nepřispívají poslední dobou ani výroky předsedy vlády Petra Fialy. Ten hovoří o tom, že by se měli energetické firmy podílet na solidaritě s občany kvůli nárůstu cen energií.

Objevují se také hlasy o sektorové dani či jiných formách podpory, která by vedla ke zmírnění dopadů vývoje cen energií na občany.

Akcionáři se budou divit

ČEZ se aktuálně obchoduje zhruba za 22násobek svého zisku, 3,55násobek hodnoty vlastního kapitálu a s dividendovým výnosem kolem 4,8 procent. Prakticky ve všech ukazatelích výrazně dráže, než jsou průměrné hodnoty odvětví, ve kterém působí.

Určitě existuje pozitivní výhled výsledků hospodaření pro nadcházející měsíce a asi i nejbližší roky, ale ČEZ bude potřeba zásadně přeměnit novými investicemi do jeho infrastruktury. A tak postupné odčerpávání vlastního kapitálu přes dividendy může být celkem problém.

Ještě pár let takové politiky a možná se všichni akcionáři budou hodně divit. Za nás určitě ČEZ není akcie, kterou by měl mít v portfoliu český investor. Netransparentní, s naprosto šíleným managementem, podinvestovaná společnost, která je celým svým zaměřením hodně zpátečnická dojná kráva nejenom pro svého akcionáře.

Článek, jehož autorem je Ondřej Záruba, původně vyšel na serveru Finsider.cz.