Rusko-ČEZské jádro: Rusové vstupenku k informacím o dostavbě Dukovan už dávno mají

Ve světle aktuálního dění v česko-ruských vztazích se často skloňuje i dostavba jaderné elektrárny Dukovany. Zatímco ještě donedávna vláda vymýšlela scénáře, jak by se mohli Rusové tendru zúčastnit, po víkendu je vše jinak.

Jak ale ukazují informace serveru Finsider.cz, Rusové českou jadernou energetiku už dávno zcela zásadně ovlivňují.

Spoluvlastněná ÚJV Řež

Státem ovládaná a veřejně obchodovaná utilita – skupina ČEZ – zahrnuje obrovské množství firem. Jednou z firem, které spadají do jejího portfolia, je ÚJV Řež, která hraje velice významnou roli v rámci jaderné energetiky v Česku.

Kdo vlastní ÚJV Řež

Zdroj: výroční zpráva ÚJV Řež 2019

Podle přepočtu z účasti na poslední valné hromadě (proběhla v prosinci 2020, pozn. red.) vlastní ČEZ v této společnosti obchodní podíl 52,46 procenta. Druhým nejvýznamnějším vlastníkem jsou Slovenské elektrárne, které mají obchodní podíl 30,15 procenta. Zbývající podíl pak vlastní korporace Škoda JS z Plzně.

A právě plzeňský podíl je zajímavý. Majitelem této skupiny, kterou dříve vlastnila známá investiční skupina Appian Group, je již od konce roku 2004 holandská entita OMZ B.V.

OMZ je zkratka Objedinennye Mashinostroitelnye Zavody, v zahraničí vystupující pod značkou United Heavy Machinery. Jedná se o ruský průmyslový holding, která má roční obrat řádově 560 milionů amerických dolarů.

Právě Škoda JS hraje v jeho byznysu  velmi výraznou roli. Vlastníci této ruské společnosti jsou velice netransparentní. Akcie totiž vlastní dva fondy pro kvalifikované investory od Gazprombank:

• Gazprombank – Průmyslové investice, reg. číslo 1471-94139299;
• Gazprombank – Strojírenství, reg. číslo 1634-94163228.

Necelých 20 procent obchodního podílu v ÚJV Řež tak nepřímo vlastní ruská firma s neznámými vlastníky prostřednictvím české firmy.

Nedostupná technická dokumentace?

ÚJV Řež pro ČEZ zajišťuje velice odpovědnou činnost. Ve zprávě o vztazích z výročních zpráv jak ÚJV Řež, tak i plzeňské Škoda JS za rok 2019 se ukazuje, že je to obrovské množství činností. Mezi stovkami činností zaujme například „Aktualizace provozní bezpečnostní zprávy jaderné elektrárny Dukovany“ z 12. 3. 2019.

ÚJV Řež pracuje rovněž přímo pro společnosti Elektrárna Dukovany II a.s. a Elektrárna Temelín II a.s., které spadají pro ČEZ. Pro ty zajišťuje podle zprávy o vztazích celou řadu vysoce odborných činností včetně projekčních prací. Je tak naprosto jasné, že ÚJV Řež ví o českých jaderných elektrárnách obrovské množství technických informací.

A v této firmě mají Rusové nepřímo obchodní podíl. To působí opravdu směšně ve světle výroků na téma obav z toho, aby se Rusové nedostali k technické dokumentaci Dukovan při tendru na jejich dostavbu. Rusové jsou totiž spolumajitelé firmy, která tyto dokumentace tvoří.

Zajímavé také je, že v ÚJV Řež se nachází velká část veškerých vývojových nákladů celého ČEZu. Celý ČEZ vynaložil v roce 2019 1,1 miliardy korun na výzkum a vývoj, z toho v ÚJV Řež a v její dceřiné společnosti Centrum výzkumu Řež skončilo asi 835 milionů korun. Jedná se tedy o jakýsi technologický mozek celé skupiny ČEZ. Ale to zdaleka není všechno.

Ruská vstupenka k jádru

Vraťme se ale ještě do Plzně, kde pro ČEZ pracuje tamní Škoda JS. Firma s tradičním českým názvem, kterou ovládají již přes 16 let anonymní ruští vlastníci, pracovala pro ČEZ ještě před změnou vlastníka. Nákupem této firmy si Rusové koupili obrovský přístup k českému jádru.

Jak sama společnost Škoda JS uvádí:

Zdroj: výroční zpráva Škoda JS 2019 

Tyto činnosti Škoda JS také v Česku vykonává, přičemž za poslední dva roky jí z nich plynuly nemalé výnosy:

Zdroj: výroční zpráva Škoda JS 2019

Jen v Česku vykonala v roce 2019 servisní činnost pro jaderné elektrárny za 760 milionů korun, provozovatelem jaderných elektráren přitom není nikdo jiný než ČEZ. Je tedy jasné, že tyto peníze pocházejí právě od ČEZu. Navíc získané zakázky od polostátního gigantu lze doložit z veřejného registru veřejných zakázek.

Dalších skoro 120 milionů korun byla činnost skladování vyhořelého jaderného paliva. Společnost ČEZ tak posílá této firmě ročně řádově jednu miliardu korun ročně za její práce. Přitom v podstatě nikdo neví, komu tato firma patří. Víme jen, že patří ruským fondům pro kvalifikované investory.

Přímý ruský vliv

A tato firma má nepochybně rovněž obrovskou znalost o českých jaderných elektrárnách. Pokud u ÚJV Řež hovoříme o nepřímém vlivu ruského kapitálu na znalost českého jádra, tak v případě Škoda JS jde ruský vliv ještě dál.

Máme naprosto jasný důkaz o tom, že zde mají Rusové přímou kontrolu nad společností, která se podílí na českém jaderném provozu.

V dozorčí radě Škoda JS se točí extrémní množství osob z Ruské federace. Za posledních 13 let to bylo více než 40 členů. Někteří z těchto lidí působí tak, že vůbec nemohli zahájit činnost člena dozorčí rady.

Členové dozorčí rady Škoda JS, kteří se v ní příliš dlouho neohřáli:

Yuri Arkhipov – člen dozorčí rady tři měsíce;
Oleg Yukhtenko – člen dozorčí rady čtyři měsíce;
Vladimir Schhenderov – člen dozorčí rady čtyři měsíce;
Alexander Sharapov – člen dozorčí rady čtyři měsíce;
Vladimir Grushevskyi – člen dozorčí rady čtyři měsíce;
Dmitryj Zavers – člen dozorčí rady osm dní – naprosto neuvěřitelné v korporátním světě;
Vadim Machov – člen dozorčí rady 29 dní;
Jurij Utočkin – člen dozorčí rady 29 dní;
Dmitrij Zauers – člen dozorčí rady 21 dní.

Jízdenka do Česka

Proč by měli členové dozorčí rady působit ve funkci jen po tak krátkou dobu? Logicky se nabízí odpověď, že to byla jízdenka k tomu, jak dostat tyto osoby do České republiky a Evropské unie.

O tom, že by byl někdo schopen se za několik málo měsíců, či dokonce dní seznámit řádně s činností firmy, která má roční obrat 4,5 miliardy korun a která podniká v jádru, nemůže být řeč ani v žertu.

Funkce členů dozorčí rady v této firmě je navíc v podstatě neplacená, takže se rozhodně nejedná o standardní povolání. Zatímco české představenstvo si v roce 2019 rozdělilo přes 34 milionů korun, členové dozorčí rady dostali jen asi 155 tisíc korun ve stejném roce.

A mimochodem, když se navíc podíváme na trvalé bydliště řady osob z Ruska, které se vystřídaly v dozorčí radě Škoda JS, vidíme osoby bydlící v ruských panelácích při pohledu na Google Maps.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Česko má zákon na hlídání rizikových investorů. Tendru na Dukovany se to ale netýká

Výběr reaktoru Dukovan začíná. Analýza pro jednání politiků ale vodí národ za nos a porovnává nesrovnatelné

Blíží se tendr na nové Dukovany. Jak moc máme dbát na bezpečnost, tedy na úkor Ruska a Číny

Chmurná vyhlídka nových Dukovan. Mohou skončit jako call centrum

Ruský jaderný materiál

Palivové články pro jadernou energetiku jsou velmi důležitým exportním artiklem Ruska do České republiky. Po ropě, zemním plynu a železných polotovarech je to čtvrtý nejvýznamnější soubor zboží, které Česko z Ruska dováží.

Objem dovozu jaderného paliva z Ruska za rok 2020 činil více než 2,67 miliardy korun. Veškerý tento materiál dovezený do Česka navíc pocházel z Ruska. Navíc nejde o jednorázovou položku, jen v letech 1999 až 2020 k nám Rusko vyvezlo jaderné palivo v celkové hodnotě 56,13 miliardy korun.

I zde můžeme chápat, proč se Rusové tak výrazně angažují v českém jádru. Jedná se totiž o dlouhodobý významný byznys. Rusové ho v Česku realizují zejména prostřednictvím firmy TVEL, kterou vlastní Rosatom.

Nutno podotknout, že dovozům z Ruska konkurovaly i dovozy paliva z USA. V letech 1999 až 2020 se amerického jaderného paliva do Česka dovezlo v objemu 12,04 miliardy korun. Naposledy ovšem nakupoval jaderné palivo ČEZ z USA v roce 2010. Od roku 2011 nakoupil ČEZ jaderné palivo výhradně z Ruska za 33,28 miliardy korun.

V područí ruského vlivu

Neexistuje hrozba, že by Rusové mohli českou jadernou energetiku ovládnout. Oni už ji totiž dávno zcela zásadně ovlivňují. Otázka je, jestli si to největší akcionář ČEZu s 69,8% podílem – tedy český stát, za který akcionářské zájmy v tomto směru hájí Ministerstvo financí – vůbec uvědomuje.

A také je otázka, do jaké míry si to uvědomuje a řeší to samotný management ČEZu. Zcela jiný rozměr dostává při pohledu na výše uvedené informace i to, že šéf ČEZu Daniel Beneš patří mezi významné podporovatele Miloše Zemana a přátele Martina Nejedlého. (Tomu byl mimo jiné přát na 50. narozeninách v Letohrádku královny Anny v červnu 2016 na Pražském hradě, pozn. red.)

Jak je možné, že management ČEZu a několik posledních vlád dovolily, aby ruský vliv na českou jadernou energetiku byl tak velký?

Článek, který byl redakčně upraven, původně vyšel na serveru Finsider.cz, kde byl jeho spoluautorem Jan Kohout.