Chmurná vyhlídka nových Dukovan. Mohou skončit jako call centrum

O rozšíření Dukovan o další jaderné bloky jsem již psal mnohokrát, tentokrát ale zkusme pohled trochu jiný, finanční. Upřímně řečeno, ten zajímá spotřebitele elektřiny nejvíce.

Aby bylo vše srozumitelné, vezmeme to z úhlu pana Nováka z Vysoké Lhoty. Když se probírá účtem za elektřinu, je mu celkem jedno, kolik kontejnmentů který reaktor má (ochranných schránek spojujících funkci hermetického prostoru pro ochranu před únikem nebezpečných látek do vnějšího prostředí a mechanické ochrany proti vnějším vlivům, pozn. red.) či odkud se koupil plyn nebo uhlí do tepelné elektrárny produkující CO₂.

Pan Novák chce jen levný proud a chce ho dostávat spolehlivě.

Technika a politika stranou

Dnes rozhodně nepůjde o pohled technický či technologický. Z mých dřívějších příspěvků je jasné, že postavit velký jaderný blok dnes umějí všechny jaderné mocnosti.

I letos Čechy z chystaného tendru vyloučená Čína doma staví 12 nových bloků, nejvíce na světě. Tedy dojem, že Čína postavit reaktory „nezvládne technologicky“, může jen politik z Opavy, který nikdy žádný reaktor neviděl (viz video).

Zdroj: youtube.com

Nezabere ale ani pohled politický, kdy nechám na laskavém čtenáři, čím je dnes Čína „z kola ven“ pro Česko lepší, respektive horší než nevyloučené Rusko.

Buď jak buď, nakonec při výběru vítězí peníze. Vzpomínáte si ještě? Před dvěma lety vláda vyhlásila v Dukovanech, že chce v Česku stavět malé modulární reaktory. Už po roce prozřela, když jediné dva takové jsou dnes v provozu na ledoborcích na ruské Čukotce, kde na ceně nezáleží.

Zpět pohledem peněz: malé reaktory jsou na komerční provoz, tedy i pro pana Nováka, drahé. Rozhodně dražší než ty velké.

Zde pro příklad udávám na grafu závislost ceny tepla pro různé velké reaktory, tzv. teplátory uvažované pro teplárny. Čím je reaktor větší, tím levněji teplo/elektřinu produkuje.

GRAF: Vývoj poměru ceny tepla a výkonu reaktoru (teplátoru)
Na ose X je výkon reaktoru v MWt, na ose Y pak cena tepla v korunách za gigajoule (Kč/Gj).

Zdroj: výpočty autora

Mimochodem, při spalování zemního plynu se pod cenu 200 korun za gigajoul nedostanete…

Hlouběji do peněženky

Stejně klesající bude i cena elektřiny (tedy levnější) pro velké elektrické bloky (o výkonu 1 450 – 1 650 MWe) oproti středním blokům (1 000 – 1 200 MWe).

Zde nelogičnost volby Dukovan (kam se nevejde ani jeden velký blok, ale ani dva střední) oproti Temelínu vynikne o to více. A vysvětlení pro pana Nováka: za elektřinu bude platit více.

Účelovost volby Dukovan je vidět i z faktu, že dnes nejlepší parogenerátory technologie CE se do Dukovan dopravují hůře než do Temelína. A dva tyto parogenerátory mají právě reaktory, které by u nás товарищи neviděli rádi…

Dočká se pan Novák?

Ještě loni na jaře vláda chtěla stavět s dceřinou firmou soukromého ČEZu se státní podporou 70 procent. Při podrobnějším studiu této „finanční transakce“, však vyšlo najevo, že jediný, kdo by na tom tratil, by byl opět vzorový pan Novák.

Vláda by si sice půjčila za dvě procenta, ale ČEZ by na zbylých 30 procent dostal „superúrok“ hodně přes 15 procent. Ve výsledku jsou to stovky korun za MWh měsíčně navíc z kapsy pana Nováka (a dalších daňových poplatníků).

Konečně se tedy začíná hovořit o tom, že by celý projekt byl financován stoprocentně 
státem s nejnižší možnou úrokovou sazbou a pan Novák by ročně ušetřil tisíce korun.

Pohledem úrokové míry

Ano, zdá se, že česká vláda nakonec udělá vše správně. Poté, co pečlivě vyzkouší veškeré ostatní možnosti. Bohužel ale čas kvapí…

Hlavní parametr pro výstavbu jaderných bloků je míra inflace a s ní spojené úrokové míry na trhu. Pravidlo je jasné: nízké úrokové míry – vyplatí se zdroje s malými palivovými náklady, tedy pro Česko jádro. Naopak vysoké úrokové míry – vyplatí se zdroje s malými investičními náklady, tedy u nás plyn.

Odstrašujícím příkladem může být jaderná výstavba v USA v osmdesátých letech minulého století. Tehdy za vlády prezidenta Cartera stouply úrokové sazby tak vysoko, že desítky rozestavěných jaderných elektráren se nevyplatilo dostavět.

Jako titulní jsem vybral obrázek dvou téměř dokončených reaktorů Satsop ve Washingtonu. Dnes je lokalita využívána jako průmyslová zóna, v níž sídlí mimo jiné i call centrum. Myslím, že to je dost děsivá představa, kterou rozhodně v Dukovanech nechceme.

Při nynější (nejen) covidové bonanze, kdy peníze „jsou“ (tedy se tisknou) skoro na vše, je jen otázka času, kdy úrokové míry vystřelí vzhůru. Pokud se nezačne jaderný zdroj stavět do doby, než úroky vystoupí nad pět procent, pak šance na jeho dostavění a spuštění jsou minimální.