Česko má zákon na hlídání rizikových investorů. Tendru na Dukovany se to ale netýká

Česko chce ochránit klíčové tuzemské firmy před „nežádoucím převzetím ze strany rizikových zahraničních investorů“. Po zhruba dvou letech příprav začal platit nový zákon o prověřování zahraničních investic.

Největší tuzemské plánované investice – jaderné elektrárny Dukovany – se ale týkat nebude.

Když před pěti lety koupil čínský koncern Midea tradiční německou strojírenskou společnost Kuka, bylo z toho na politické scéně pozdvižení. Proti prodeji lobbovaly i USA, jimž vadilo, že roboti této firmy mj. montují i americké stíhačky F35, a panovaly obavy z jejich možného zneužití ke špionáži.

Německá vláda na to tehdy podle Deníku reagovala přípravou opatření, které jí mělo umožnit, aby mohla zastavit obchody, kdy investor pocházející ze zemí EU kupuje již 15 procent akcií. Do té doby mohla spolková vláda dát stopku těm obchodům, při nichž investor hodlal koupit více než 25procentní podíl v jakékoliv německé firmě.

„Chceme mít větší dohled nad firmami ve zbrojním průmyslu a infrastruktuře. Jde nám ale i o oblast technologií a kyberbezpečnost,“ citoval list německý ministr hospodářství Peter Altmaier s odvoláním na Die Welt.

Právě tahle zahraniční investice pak pomohla odstartovat přípravu evropské legislativy, aby si členské země mohly hlídat zahraniční investory z třetích zemí. A jejich vlády tak dostaly i zpětně možnost zakázat investice, které by mohly představovat bezpečnostní hrozbu.

Nařízení začalo v EU platit už 10. dubna 2019 (účinné od října 2020). V Česku ho máme až nyní, když ho 22. ledna podepsal prezident Miloš Zeman, a bude účinný od 1. května.

Důležité sektory

Větší ostražitost se předpokládá například u investic do oblastí, jako je umělá inteligence, robotika, energetika, obranný průmysl, telekomunikace, bankovnictví a finanční infrastruktura.

Okruh oborů, jichž se má nařízení týkat, je otevřený, protože se technologie stále vyvíjejí a strategické oblasti se v čase mění a rozvíjejí. Obecně má jít o sektory „důležité pro bezpečnost, veřejný či vnitřní pořádek České republiky“.

Zmíněny nejsou ani konkrétní země, jakkoli bylo už z kontextu příprav nařízení na evropské úrovni zjevné, že jde především o investory z Číny, případně z Ruska.

Obecně jde ale o jakékoli investory mimo Evropskou unii a akvizice, v nichž by získali manažerskou kontrolu či nejméně desetiprocentní podíl na hlasovacích právech.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Česko hledá řešení své energetické bezpečnosti, bez ruského plynu se ale neobejde

Blíží se tendr na nové Dukovany. Jak moc máme dbát na bezpečnost, tedy na úkor Ruska a Číny

Kdo skutečně zaplatí nové jaderné reaktory v Dukovanech?

Možnost chirurgického řezu

Pokud jde ale o současnou českou energetickou bezpečnost, chystaného tendru na nový blok jaderné elektrárny Dukovany se nový zákon nijak nedotkne. Právě proto, že jde o veřejnou zakázku, a ne investici či kapitálový vstup ze zahraničí. Investorem stavby má být Česká republika.

Podobně se tento zákon nebude vztahovat třeba na zakázku na vybudování 5G sítí. „Screening investic není samospásný. Asi neovlivní třeba krádeže patentů nebo zneužívání akademické spolupráce. Opatření má fungovat jako chirurgický řez v případě nějakého konkrétního rizika, konkrétní investice,“ komentoval to už v době příprav zákona Ota Šimák, který měl na MPO celou věc na starosti.

Podle ministerstva má screeningový mechanismus fungovat i preventivně. „Pro firmu je zákaz investice velké reputační riziko. Ve světě se stává, že pokud to směřuje k zamítnutí, firma sama se včas stáhne,“ vysvětloval Šimák.

Poslední slovo vlády

Z finální podoby zákona plyne, že pokud firma podniká v oblasti výroby vojenského materiálu, vybraného zboží dvojího užití či patří do kritické nebo kritické informační infrastruktury, bude muset investor požádat o souhlas s kapitálovým vstupem ještě před jeho uskutečněním.

Ostatní investice bude možné ze strany státu prověřit, povinnému povolení ale podléhat nebudou. MPO zároveň nabízí všem potenciálním investorům z třetích zemí možnost konzultací.

Za prověřování investora bude zodpovědné právě Havlíčkovo ministerstvo. Spolupracovat na tom ale má s ministerstvy vnitra, obrany a zahraničních věcí, policií a zpravodajskými službami, případně s dalšími institucemi, jako je ČNB nebo NÚKIB.

„Bezpečnostní informační služba věří, že zákon přispěje ke zmenšení rizik, na která dlouhodobě upozorňujeme ve výročních zprávách. Jedná se zejména o situace, kdy pro některé státy jsou investice cestou, jak ovlivnit jiné země, a naplnit tak vlastní bezpečnostní a strategické cíle. Tomu se budeme snažit zabránit,“ říká mluvčí BIS Ladislav Šticha.

Žádné riziko nehrozí

Pokud během prověřování bude identifikováno bezpečnostní riziko, tématem se bude zabývat vláda, která bude mít pravomoc konkrétní investici zakázat.

Jak ale ujišťuje ministerstvo průmyslu, „naprostá většina zahraničních investorů v Česku žádné riziko nepředstavuje a jejich investice nejsou z bezpečnostního hlediska problematické“.

„Zákon státu poskytne potřebný nástroj v obraně před rizikovými investory ze třetích zemí, kteří by mohli ohrozit bezpečnost nebo vnitřní pořádek země,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček.

Slovenský příklad

To, že se takový zákon může „hodit“, ukazuje nedávný příklad ze Slovenska. Tamní vláda se snaží zabránit tomu, aby ruská banka Sberbank mohla ovládnout energetickou společnost Slovenské elektrárny, která je největším výrobcem elektřiny v zemi.

Vláda proto v rychlosti připravila zákon, který by takový vstup ruské společnosti do strategické firmy znemožnil. Návrh zákona z pera ministra hospodářství Richarda Sulíka (SaS) počítá právě s tím, že by odkup podílu ve společnostech spadajících do kritické infrastruktury podléhal souhlasu vlády.

„Tento zákon je pojistka, že když bude přijat, tak se nebude dít vůbec nic, ale všichni zúčastnění budou vědět, že kdyby náhodou mělo dojít k nějakým aktivitám, které by mohly být proti zájmům Slovenska, tak máme v ruce takový nástroj a můžeme jednat, umíme zamezit věcem, které by mohly uškodit zemi,“ citoval Sulíkovo zdůvodnění slovenský server Denník N.

Slovenský kabinet například navrhoval, aby předem dával souhlas s každou změnou přímého či nepřímého vlastníka alespoň s pětiprocentním podílem bez ohledu na to, kdo tyto firmy vlastní. Finální znění tuto hranici posunulo na deset procent.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr