Mohlo by vás také zajímat
Konsolidační balíček prošel i na Hradě; Kofola expanduje do piva a rošády kolem vedení OpenAI aneb souhrn ekonomických událostí 47. týdne 2023
Libor Akrman, František Novák 24. listopadu 2023Další plyn z LNG terminálu přiteče časem z Německa; jaké mají firmy očekávání, sleduje ČSOB; resorty se handrkují o přijetí…
Konec plánů na zestátnění ČEZ? Přijetí návrhu tzv. lex ČEZ se oddaluje, úpravám se nevyhne
Lukáš Kovanda 22. listopadu 2023Sněmovní ústavně-právní výbor přerušil potřetí projednávání sporného vládního návrhu na snížení podílu hlasů akcionářů, který je nutný pro přeměny obchodních…
Jiří Gavor (ENA): Spotřebitelé se naučili s energií šetřit a tento trend bude pokračovat
Libor Akrman 21. listopadu 2023Odborník na energetiku Jiří Gavor očekává spíše mírnější zimu, což by mohlo přinést v letošní topné sezoně relativní klid na…
- KOMENTÁŘ
Kdo skutečně zaplatí nové jaderné reaktory v Dukovanech?
Stát a energetická společnost ČEZ uzavřely smlouvy k plánovanému novému bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Podle ministra Karla Havlíčka by se nový blok elektrárny měl začít stavět v roce 2029. Podle Jana Palaščáka ale podpis ukazuje také to, že náklady ponese hlavně spotřebitel.
Celkový pohled na Jadernou elektrárnu Dukovany v Dukovanech, okr. Třebíč. Zdroj: wikipedia.org/ Jiří Sedláček
Vláda tento týden schválila „lex Dukovany“, tedy takzvaný bezemisní zákon. Ten garantuje investorovi do nových jaderných bloků, že víceméně jakékoliv náklady projektu budou uhrazeny koncovými spotřebiteli v nové platbě za jistič, respektive rezervovaný příkon.
Zákon umožňuje, aby dopad na spotřebitele kompenzoval stát přímo ze státního rozpočtu. Vyjma přednostního výpočtu poplatku přes hodnotu jističů se tedy jedná o stejné schéma podpory, které představuje zákon o podporovaných zdrojích energie (POZE).
| Další podpis |
| Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš podepsali vedle zastřešující dohody také smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby a stanovuje termíny výběru dodavatele stavby. Beneš řekl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by firma ráda měla na konci roku 2022, tendr chce vypsat letos v prosinci. |
Jak sami autoři přiznávají, správně jádro mělo být přiřazeno právě do zákona POZE, politicky by to však nebylo výhodné.
Tajné, či přístupné?
Nyní ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček podepsal za stát dvě smlouvy s ČEZ. Uvidíme, jak velkou část těchto smluv si budeme moci přečíst v registru smluv a jak velká část bude některou ze smluvních stran začerněna.
V každém případě lze očekávat, že práva ČEZ jsou ve smlouvách ochráněna dobře. Nelze proto označit za důvěryhodné tvrzení ministra Havlíčka, že „veškerá rizika zdražení a zpoždění projektu ponese společnost ČEZ“.
Ostatně pokud by tomu trh důvěřoval, musely by akcie ČEZ zaznamenat výrazně prudší pokles než ostatní akcie na pražské burze.
GRAF: Vývoj akcií společnosti ČEZ na pražské burze
Od začátku letošního roku do současnosti, v Kč
Zdroj: VWD Group
Odnese to spotřebitel?
Naopak „lex Dukovany“ jednoznačně otevírá prostor pro přenesení vícenákladů na spotřebitele elektřiny, respektive státní rozpočet.
Pan ministr tedy chtěl patrně říci, že vícenáklady projektu již nebudou financovány vládním úvěrem vůči společnosti ČEZ s levným, zhruba dvouprocentním úrokem, ale že vícenáklady již ponese společnost ČEZ se svými vyššími náklady financování. To koncové ceny elektřiny nebo náklady státního rozpočtu jen dále navýší, a nikoliv eliminuje.
Stát v tuto chvíli společnosti ČEZ poskytuje v mezinárodním srovnání (Velká Británie, Maďarsko) nadstandardní trojí veřejnou podporu: garantovanou cenu elektřiny dle bezemisního zákona, státní úvěr a put opci, která dává ČEZ možnosti jaderný projekt státu vrátit.
VÍCE K TÉMATU:
Vybrat, či „vybírat“ nový jaderný zdroj? Hlavně že miliony korun už tečou…
Pravda o novém jaderném bloku: místo přípravy projektu spíš vládní sabotáž
Co na to Brusel?
Z veřejně dostupných zdrojů není známo, že by stát měl pro vyjednávání o notifikaci v Bruselu připravenou odpovídající analýzu této veřejné podpory jako celku.
Zatím známe pouze Regulation Impact Analysis k bezemisnímu zákonu, která však neobsahuje žádnou analýzu ani výpočty dopadů na trh, spotřebitele a veřejné rozpočty. Tento dokument pouze překopíroval některé údaje z materiálů z roku 2015 (zejména z již neaktuální Státní energetické koncepce).
Pokud vláda chce ve vyjednávání s Evropskou komisí uspět, musí celý rámec zásadně přepracovat a podložit kvalitními analýzami.
A kde jsou „nízkouhlíkoviny“?
Ze všeho nejvíce Česká republika postrádá ucelenou strategii přechodu na nízkouhlíkovou energetiku a ekonomiku.
Takovou strategii by kupříkladu mohla namísto jeho podkopávání postavit na systému emisních povolenek. V něm lze evropský systém, podobně jako v Německu, doplnit i propojeným národním systémem povolenek s minimální cenou a s širším okruhem zahrnutých producentů CO2.
Výnosy z emisních povolenek by pak bylo možné použít k financování veškerých nízkoemisních technologií. V případě národních povolenek (tzv. uhlíkové daně) pak i k financování jádra.
No, pan Palaščák s tím má zkušenosti ze svého bussines, kdy Amper Market už dotovanou elektřinu od solárníků za hubičku vykupuje, a náklady solárníků platí spotřebitel v platbách OZE.
Takže u tohoto pána nic nového, kope aby mu zbylo více!