Mohlo by vás také zajímat
Síkela eurokomisařem „proti Číně“; Fed výrazně srazil sazby a ČEZ chce jít na malé reaktory s Brity aneb souhrn ekonomických událostí 38. týdne 2024
Libor Akrman 20. září 2024Povodně se podepíší na změně rozpočtu, část škod půjde uhradit z fondů EU; pojišťovna zatím hlásí škody kolem 20 mld.…
Proč se objevují „klacky“ pod korejskými nohami v jaderném tendru?
Radek Škoda 2. září 2024Zhruba před měsícem Česko vyhlásilo, že tendr na nové reaktory vyhráli Korejci, když nabídka korejské společnosti KHNP předčila nabídku francouzské…
GLOBSEC Forum 2024: EU zařadí jádro mezi udržitelné zdroje
Veronika Kudrnová 2. září 2024Na konferenci GLOBSEC Forum 2024 v Praze zdůrazňovala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová nutnost diverzifikace energetických zdrojů. I…
- ČLÁNEK
Vybrat, či „vybírat“ nový jaderný zdroj? Hlavně že miliony korun už tečou…
Současná situace ohledně budoucnosti jádra v české energetice vypadá tak, že chceme utrácet státní peníze za poradce, všemožné studie, ale hlavně nestavět.
Rok se s rokem sešel a situace v novém českém jádru není lepší než vloni. Ani o píď. Slib (kolikátý už?), že do konce roku 2019 stát uzavře rámcovou smlouvu se společností ČEZ o dostavbě Jaderné elektrárny Dukovany, je opět nesplněn. Desítky miliónů služeb za „proces vybírání“ však jsou nasmlouvány včas.
Situace je podobná k českým dálnicím – také v Česku v praxi nechceme stavět nové dálnice, ale chceme opravovat a projektovat již postavené (rozumějme draze opravovat, špatně opravovat, a znovu dokola opravovat ty stejné). Hlavně ať peníze firmám tečou, o nový výsledek nejde.
Zde u jádra to též vypadá, že chceme vybírat, utrácet státní peníze za všemožné studie, ale hlavně nestavět… Na stole leží přes 160 miliónů Kč „výběrného“, jen si je rozdělit.
Vláda míní, zmocněnci se mění
Opakování je matkou moudrosti, takže si to shrňme. Co se za poslední rok stalo?
V lednu 2019 byl premiérem odstaven odbornou komisí vybraný „jaderný“ zmocněnec Ján Štuller (který bezpochyby měl odborné předpoklady, ale nedodával premiérem požadované výstupy).
Jána Štullera vybrala odborná komise z několika kandidátů, na jeho místo od 1. února 2019 nastoupil zmocněnec Jaroslav Míl (který odbornou erudici v jaderné energetice sice nezískal, ale jasné zadání a sebedůvěru má).
Zmocněnec Štuller, jemuž smlouva zaručovala odměnu 4 miliony korun za 4 roky (resp. 70 tisíc Kč měsíčně bez DPH, pozn. red.), srovnával parametry jaderných projektů a připravoval potřebné studie. Nebyl jaderným energetikům pro smích a nedělal ve světě ostudu.
Není, kdo by odborně usměrňoval
To více než dvakrát dražší zmocněnec Míl (180 tisíc Kč měsíčně) čas nemarnil a neváhal: na všechny jaderné otázky má jasné, krátké, jednoduché, srozumitelné, bohužel však většinou naprosto nesprávné odpovědi.
Zmocněnce Štullera kontroloval vládní výbor, ve kterém se občas objevovali jaderní odborníci. Mohli mu poradit.
| Členové Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů (SVVNJZ) |
| Předseda: Ing. Andrej Babiš, předseda vlády ČR Místopředseda: Doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA, ministr průmyslu a obchodu Výkonný místopředseda: Ing. Jaroslav Míl, MBA, vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Řadoví členové: Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra; Mgr. Richard Brabec, ministr životního prostředí; Ing. Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj; Mgr. Tomáš Petříček, M.A., Ph.D., ministr zahraničních věcí; JUDr. Alena Schillerová, Ph.D., ministryně financí; MVDr. Pavel Bělobrádek, poslanec (KDU-ČSL); Ing. Radim Fiala, poslanec (SPD); Ing. Pavel Kováčik, poslanec (KSČM); Mgr. Helena Langšádlová, poslankyně (TOP 09); Ing. Zbyněk Stanjura, poslanec (ODS); Ing. Petr Třešňák, poslanec (Piráti); Ing. Dana Drábová, Ph.D., předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost; Mgr. Milena Hrdinková, státní tajemnice pro evropské záležitosti a náměstkyně pro řízení Sekce pro evropské záležitosti, Úřad vlády ČR; Mgr. Ondřej Landa, náměstek sekce právní a majetku státu, ministerstvo financí; Ing. et. Ing René Neděla, náměstek pro řízení sekce energetiky, MPO; Ing. Otakar Hora, CSc., předseda dozorčí rady ČEZ, a.s.; Ing. Daniel Beneš, MBA, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, a.s.; Ing. Jaroslav Ungerman, CSc., Oddělení poradců a analýz, Úřad vlády. |
Oproti tomu zmocněnce Míla „kontroluje“ nový výbor (jde o Stálý výbor pro výstavbu nových jaderných zdrojů, pozn. red.), kde odborníci na provoz a výstavbu jaderných reaktorů rozhodně chybí.
Jsou tam sice lidé chytří i vzdělaní, ovšem vesměs jsou to politici bez jaderné erudice (viz box vpravo).
Není nikdo, kdo by mohl nového zmocněnce usměrnit. A podle toho Mílova činnost vypadá. Slovy Divokého západu: nejdříve se střílí, pak přemýšlí.
Cestou malých „modulárů“
Co nový zmocněnec za rok ve funkci dokázal? Nejprve premiéra přesvědčil (k úžasu všech jaderných mocností), že pro Čechy, jako jedinou zemi v Evropě, jsou správnou cestou SMR (tzv. malé modulární jaderné reaktory, pozn. red.).
Pak se rozhodl najmout právníky, aby vymysleli pro jiné právníky tendr na tendr na model financování a smlouvu se státem. To vše mělo být hotovo do konce roku 2019.
K tomu prosazuje jako novou jadernou lokalitu (pro více než jeden nový reaktor) nevhodné suché Dukovany oproti logickému, ale nedostavěnému Temelínu.
A v létě 2019 si vytvořil svůj poradní tým z pěti „podzmocněnců“ – patří do něj Jan Vacík, Josef Michalec, Jaromír Novák, Vladivoj Řezník a Jana Siegerová – většinou jde o lidi s letitou praxí v energetice – kteří se také začali činit.
Shrnuto fotbalovou terminologií: na postup do ligy stavějících to nevypadá, ale posily jsme koupili.
Omyl malých modulárních reaktorů
Vezmeme si to postupně: projekt SMR pro Česko. Citujme Vladivoje Řezníka, odborníka z týmu zmocněnce Míla, ten na konferenci o SMR loni v říjnu prohlásil, že „SMR jsou jako paní Columbová, nikdo je nikdy neviděl“ (a sál mu hlasitě oponoval).
Zmatečnost tohoto kroku podporuje fakt, že Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) – kde fyzicky zmocněnec Míl sedí – skrze Technologickou agenturu České republiky (TAČR) teprve na podzim 2019 vypsalo tendr na vypracování projektu o studiu vhodnosti SMR pro Česko.
Tento projekt nezačne dříve než v červnu 2020 a předběžné výsledky budou známy nejdříve v roce 2021. To ale nebránilo zmocněnci Mílovi už na jaře 2019 SMR na mezinárodní scéně propagovat…
Hodně zbrklé rady
Zajímavé je, že Vojtěch Michalec z ČEZ – jediný MPO neplacený rádce, který se do Mílova týmu dostal od spolupracovníků Jána Štullera – tuto blamáž nezastavil.
Právníci, které si Míl za státní peníze objednal (doufejme, že to nejsou ti stejní, kteří mu před 10 lety dojednali jeho solární elektrárnu v éře solárních baronů; ano, jde o ty obnovitelné zdroje, za které my Češi doplácíme 47 miliard korun ročně) už mají své 2 milióny Kč jisté. Model financování a smlouva státu s ČEZem dnes stále není.
Termín netermín
Dojednané podmínky státní podpory s Evropskou komisí též nejsou, teprve 20. listopadu 2019 začala jednání s EU. Tento úkol tady přitom visí už od roku 2016.
Pod „levnějším“ zmocněncem Štullerem měl toto zařídit Jan Blecha, náměstek pro řízení sekce veřejného investování na ministerstvu pro místní rozvoj a Petr Pavelek z ministerstva financí. Teď pod dražším zmocněncem máme stejný výsledek, o pár let později, jen bohužel za mnohem více státních peněz.
Odborníci budou!
Rozhazování peněz nekončí jen u právníků. Byl jsem očitý svědek jednání, kdy dva děkani vysokých škol si týmu pana Míla řekli o 10 miliónů korun na přípravu jaderných odborníků.
Aniž by se řešily detaily. Jako třeba kolik by odborníků mělo být? Pro jaké nové elektrárny: jednu velkou nebo rovnou tři velké? Nebo pro sto dvacet malých SMR?
To je jedno, že to nikdo neví, hlavně ať peníze tečou. Není divu, Jaromír Novák tedy odborník Mílova poradního sboru Míla k tomu měl k tomu na stole podklady z minulého století…
A tak to jde s „experty“ zmocněnce dál a dál, nepřekvapí, že vždy za 2 940 000 Kč. Výstupy dalších odborníků Mílova týmu jsem neviděl, takže je nemohu hodnotit.
Jen zarazí, že jediná žena týmu si přijde „pouze“ na 2 100 000 Kč. Nu, asi genderová politika stejných platů mužů a žen na MPO či k Mílovi ještě nedorazila.
Termíny slovníku veřejných zakázek, služby za více než 2 miliony = jedná se o veřejné zakázky podlimitní. MPO tak mělo pro tyto čtyři experty zavést zjednodušené podlimitní řízení. Také jste tato řízení přehlédli? Kdo asi rozhodl o těchto sumách?
Déjà vu?
Sedm let uteklo jako voda. Na jaře roku 2013 mělo Česko zhodnoceny tři nabídky projektů pro 2+(1) – dva nové jaderné reaktory pro Temelín + (Dukovany).
Pak v lednu 2014 přišla nová vláda s Andrejem Babišem – tehdy ještě jako ministrem financí a tento výběr byl zrušen. Po čtyřech letech ticha v roce 2018 je to právě premiér Babiš, který zahajuje nový výběr reaktorů.
Aby vláda nevypadala před odmítnutými zájemci trapně, teď se začalo vybírat nejprve pro Dukovany, snad možná pak pro Temelín.
V Dukovanech je stavět nový jaderný reaktor ale objektivně méně výhodné než v nedostavěném Temelíně, není tam prostě dost vody. Když na toto byl zmocněnec Míl na fóru v Plzni na jaře 2019 adresně tázán, tématu se vyhnul.
Může mu to být jedno, má totiž smlouvu konce ledna 2023. Je tedy jasné, že se spuštění nových reaktorů (podle odborných odhadů by to bylo možné nejdříve v roce 2036, ale spíše později) nedočká.
Kolik „rychlých“ rozhodnutí ale stihne ještě za tři roky udělat? Kolik veřejných peněz při „vybírání“ ve své funkci za další tři roky stihne utratit?
Dodatek
à propos: je zde i jedna nadlimitní veřejná zakázka na služby, o které veřejnost neví.
Pokud jde o samotného zmocněnce Míla, ten má s Ministerstvem uzavřenou smlouvu na 9,6 milionu korun. (dle smlouvy jde o 180 tisíc korun měsíčně bez DPH, pozn. red.) K platu pak ještě pobírá 20 tisíc měsíčně na auto a jsou mu hrazeny cestovní a ubytovací náklady (jde-li o cestu „v rámci plnění funkce vládního zmocněnce“).
Vládní jmenování o žádném platu nemluvilo, nadlimitní veřejná zakázka neproběhla, kdo panu Mílovi „dal“ s DPH přes deset miliónů korun daňových poplatníků? Proč mu nedal třeba „jen“ 4 milióny jako jeho předchůdci (který jádru rozuměl)?
Anebo proč ne třeba 40 miliónů? Či rovnou 401 miliónů jako na IT systém dálničních známek? V případě J. Míla ale o mimořádnou sumu nejde, jemu námi (tedy českými občany) dotovaná 2,1 MWe solární elektrárna z éry solárních baronů za ta léta vynesla více než dostává teď.
Abych předešel spekulacím – přeji oněm pánům (a paní) jejich peníze. Jen při sebeusilovnějším pátrání nevidím, co dobrého za ně pro nás, daňové poplatníky doposud vytvořili.
Po roce zmocněnce Míla ve funkci tak jen vidím na platy „rozdaných“ více než 20 miliónů korun, ale změnu stavu výstavby nových jaderných zdrojů nevidím. A nejsem sám.
Tento článek je privátním názorem autora a NEREPREZENTUJE postoj institucí, na kterých autor působí či s nimi spolupracuje (např. CIIRC ČVUT či FEL ZČU) a ani s těmito institucemi nebyl předem konzultován.
Hmm, dotované fotovoltaiky jedou: v roce 2017 měla Mílova FV elektrárna Číčenice 36 miliónů korun tržeb a provozní zisk 30 MEGA. Není divu, že na takové doplácíme ročně přes 40 miliard korun.
https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=59050721&subjektId=683204&spis=427092
Solární baron jsem já, mě každý premiér zná!
dobrá práce, díky!
To, ze j. Mil dostavil tezce dotovanou fv elektrarnu tesne pred terminem, aby mohl cerpat desitky milionu z nasich dani, ukazuje, ze je chytry, az vychytraly, jeden by snad rekl vyXurany. Takze bude vedet, ze to cele smr, tendr na tendr a dukovany je blbost na Ntou. Proc ji ale hlasa? Ci spise: jak si na tom chce zase nasyslit jako na tech solarech?
Tak hlavně ve Výboru není už nikdo od nás z BIS, co tam dřív za Stullera byl.
Takže se můžou ruští agenti (Mil a jeho tým, Kovacik, Zeman, Babiš, Beneš) opět nerušeně poprat s americkými (Drábová, Belobradek, Istvan, Bradacova, Vondra), kdo ten jeden reakturek v Dukovanech postaví (proto Ne Temelín= do Dokovan se Francouzi ani Korejci nevejdou).
Solární skraloup Mila je klasická pojistka, tou udržují Mila v poslušnosti. Stejná jako byla Nagyova pojistka na Necase v 2013, aby vybral správně. Budeš blbnout= praskne to. Takže asi Mil moc nejposlouchal, když se o tom tady pise.
Ntvl sorry jako: řídim stát jako firmu=dam mu z cizího (státního) 10 milionu plat. A konšelům 3, sekretářce 2. Ze státního krev neteče.
Nevylívejme dítě i s vaničkou
S jaderným reaktorem se to má tak, jako třeba s výstavbou nového domu nebo školy, když stará budova dosluhuje a hrozí riziko, že už ji nebudeme moci dále užívat. Návrh nové budovy něco stojí, obvykle jednotky procent ceny stavby. Tak je tomu i v případě elektrárny. Když nám ale budovu zbourají nebo zavřou, je riziko, že budeme bydlet pod mostem, daleko horší, než si zaplatit architekta. Je možné, že v roce 2035 už budou jiné zdroje energie. Zatím je však pro Českou republiku nemáme, jednou z alternativ je prolomení těžebních limitů, druhou dovoz zemního plynu z Ruska. To je i důvodem, proč se musíme výstavbou nového reaktoru vážně zabývat. Jde o to, čím budeme topit, svítit a pohánět průmysl, až budou staré bloky v Dukovanech uzavřeny. Nejvíce proti křičí ti, kteří vyrábějí přebytečnou energii z uhlí na export, tento zdroj neekologické obživy jim však Evropská Unie dříve nebo později zavře.
Když se nebude v Dukovanech pouštět pára do vzduchu a s přebytečným teplem budeme topit v Brně, bude té vody potřeba méně, protože se prostě nevypaří a není jí tolik potřeba. Je to komplexní projekt, elektřina a teplo jsou dvě energie, které potřebujeme.
Nebo se budeme raději zabývat problémem, že se nám třeba zrovna tenhle manažer nepozdává, tak budeme raději lacino vyvážet spálené uhlí do Německa a místo toho si pak vozit drahý plyn z Ruska? Pokud bychom si měli po roce 2022, až v Německu zavřou jaderné elektrárny, nakupovat elektřinu za dvojnásobek současné ceny, zaplatí každý z nás včetně novorozenců a seniorů za elektřinu o 5 až 10 tisíc korun ročně více, a to nejen na faktuře za proud, ale i v nižším mzdovém nárůstu a dražším zboží. Osobně bych tedy raději počkal, jaké návrhy nám pan Jaroslav Míl za vložené prostředky přinese. Stěží u něj ale lze očekávat, že bude předkládat návrhy nerealizovatelné a podporovat tím fosilní energetiku při dovozu zemního plynu a vývozu elektřiny z uhlí. Veřejná kontrola i zájem, zda a jak si u toho počíná, je určitě na místě.
Dále pár poznámek a vysvětlujícího postřehů:
1) Platové úrovně, které se v článku uvádí, jsou v těchto funcích běžné, ředitel banky, která tu vybírá poplatky, bere o dost víc. Námitkou by mohlo být jedině, zda je J. Míl dostatečně fundovaný, nicméně ještě předtím, než byl GŘ ČEZu, byl tam ředitelem sekce „Nákup a palivové cykly“. Jistý odborný background je u něj tedy nezpochybnitelný a nejde o figuru politicky dosazenou.
2) Zda velké nebo malé modulární reaktory je otázka, kterou se v současnosti zabýváme. Nicméně síť malých modulárních reaktorů v roce 2035, kdy budou mít Dukovany padesátiny, jsem stěží schopni postavit, protože takový produkt je ve vývoji a nikoli volně na trhu, abychom si mohli vybrat, zda chceme ten velký reaktor nebo několik malých.
3) Lokalita: je to tam zavedené z hlediska potřebné infrastruktury i personálně, kdyby se CELÁ elektrárna v roce 2035 zavřela budeme stejně muset řadu let část odborníků zaměstnávat na její odstavování a část jinde na provoz nové elektrárny, ani jaderný blok neodstavíte den ze dne (dokonce ani uhelný).
4) Má-li jít o hodnocení, J. Míla bych hodnotil především z hlediska toho, zda je schopen dotlačit výstavbu jaderného reaktoru do příslušného rozhodnutí, na to byl koneckonců vládou najatý a jmenovaný. Konkrétní argumenty, proč by toho měl být neschopen a například jeho mzda a auto pro Českou republiku vyhozené peníze, jsem v tomto článku nenalezl. Hodnotil bych ho především podle výsledků a konkrétních kroků a záměrů, které by k tomu měly vést.
5) Autora článku považuji za kolegu a odborníka, kterého si vážím. S některými uvedenými názory a jejich způsobem prezentace se zcela ztotožnit nemohu. V představeném článku vnímám jistou nerovnováhu argumentů odborných, a populistických, které bychom jako odborníci měli užívat s úvahou a s mírou. Podstatné je, že Česká republika v dané situaci pokračování jaderné energetiky potřebuje, v tom se s R. Škodou shodujeme a si i shodovat budeme, a to je to podstatné.
6) Prosím tedy laskavé čtenáře, abychom jim takovouto diskusí tu jadernou energetiku neznechutili anebo je neuvedli na scestí, že se odborníci nedokážou dohodnout. Technologie za nic nemůže, podobně za to nemohla ani v případě zmiňovaných „solárních baronů. Hospodářský tunel se dá udělat jak s energetikou fosilní, tak i obnovitelnou, a také i poplatky za „chytré“ sítě kam monopolní společnosti nerady pouštějí jiného.
7) Mírové užití jaderné energie umí pouze omezené množství národů ve světě. Pojďme se tedy k nimi řadit nadále technickou vyspělostí i kulturou slova, ale především také jasným plánem, jak v této disciplíně budeme pokračovat, dokud nezjistíme, že máme nějakou lepší než ty zde zmiňované.
Budu tedy rád, když nám energetici a jaderní obchodníci představí jasnou a srozumitelnou variantu, jak bude jejich odvětví pokračovat a jakými cestami se bude ubírat, a tu bych i v dané chvíli očekával. Pánové Jaroslav Míl, Radek Škoda, ale určitě i mnozí jiní jsou jistě odborně fundované osobnosti, které nám mohou takovou představu společným úsilím přiblížit. Jde v takovém případě o lokalitu, použitou technologii a také výkon, který uplatníme (například reaktor 1600 MW je pro naši soustavu v daném pojetí příliš velký, i když nejlépe vychází v poměru cena / výkon).
Hynku, díky za reakci. Tak hlavně akce páně Míla nás ženou do staveb plynovek.
A dopadne to stejně jako se soláry z roku 2009. Pár lidí si (opět) namastí kapsu a celý zbytek národa to zaplatí v nějakém „poplatku“ za elektřinu. Vidím, že bude třeba napsat další osvětový článek…
Už se jednu přece za výběr reaktorů platilo: v letech 2009-2013 jak pro Dukovany tak pro Temelín. A vybralo se. Proč máme vybírat znovu? Proč to platit znovu?? A proč právě solárnímu baronovi???
Petra dole neznám, tak se na něm neptám.
Nevím, proč se schováváte za cizí jméno? Pro ty co mne znají není toto můj komentář, s pozdravem Petr Závodský