Mohlo by vás také zajímat
Konec uhlí v Česku, nový stadion pro Baník i zlevnění energií aneb souhrn ekonomických událostí 45. týdne 2025
Jan Strouhal 9. listopadu 2025Sazby zůstaly beze změny; obliba kryptoměn u Čechů roste; Česko končí s těžbou černého uhlí; ČEZ chystá další zlevnění energií;…
Povolební analýza: Novou vládu čeká šest klíčových rizik a výzev
Libor Akrman 3. listopadu 2025Výsledek říjnových voleb ovlivní politické i ekonomické vztahy se zahraničními partnery. Podle analytiků společnosti Coface lze očekávat, že se výrazné…
Auta rozdělují Evropu: Má přijít rychlá elektrifikace, nebo mírnější zákaz spalovacích motorů?
Libor Akrman 15. října 2025Ambiciózní plány na elektrifikaci evropských silnic během příštího desetiletí dostávají reálné trhliny. Evropské automobilky se zasazují o zmírnění jízdního řádu…
- ČLÁNEK
Nejen sankce na ropu. Fungují i na ruská letadla, Kreml si stěžuje
Z hlediska ekonomické podpory má v Rusku jasnou prioritu vojenský průmysl. To se negativně projevuje v dalších oblastech hospodářství, navíc do hry vstupují i západní protiruské sankce. S výraznými problémy se potýká i letecký průmysl a letecká doprava.
Ruské letecké společnosti včetně státního Aeroflotu rozebírají letadla, aby si zajistily náhradní díly, které nemohou kvůli západním sankcím koupit od zahraničních dodavatelů. (Ilustrační foto) Zdroj: PxHere
Sankce Rusku znemožňují opravy dopravních letadel Airbus a Boeing, náhradní díly pro údržbu letadel jsou nedostatkové zboží. To, že je problém vážný, dokazuje žádost Kremlu, aby se do věci vložila Mezinárodní organizace pro civilní letectví.
Sankční postup je prý „v rozporu s celosvětovými pravidly letectví“. Jde o nezvykle otevřené přiznání, že sankce – aspoň tyto – mají na Rusko značný dopad.
Běloruská větev
Když nedávno americký prezident Donald Trump rozhodl, že ruší sankce uvalené na běloruskou leteckou společnost Belavia, radost tím způsobil i v Rusku. Roste tím naděje, že právě přes Bělorusko se teď budou moct do země dostávat nezbytné náhradní díly pro v Rusku sloužící Airbusy a Boeingy.
Právě běloruská Belavia byla už dříve pro ruské letecké společnosti důležitá spojka.
Jak popsala agentura Reuters, Bělorusové nejprve v africké Gambii od tamních Magic Air koupili tři olétané Airbusy a obratem je poslali do Ruska.
Samo Rusko vlivem sankcí nemůže od února 2022 oficiálně kupovat ani letadla, ani náhradní díly vyráběné na Západě.
Zkusíme to vyrobit…
Dosud to řeší hlavně kanibalizací – tedy tím, že náhradní díly z jednoho letadla používala do jiných strojů, ale do nekonečna to takto dělat nelze.
„Kontroly vývozu donutily Rusko rozebírat letecké součástky a další vybavení, ke kterému se již nemohou dostat ze zahraničí,“ popisuje dopad sankcí i české ministerstvo zahraničí.
Jen samotný ruský Aeroflot měl donedávna flotilu více než sedmi set dopravních letadel Airbus a Boeing. Odhaduje se, že ke konci letošního roku by mohla být rozebrána až třetina letadel.
„Podle pesimistické prognózy počítáme do roku 2030 společně s leteckými společnostmi se ztrátou zhruba 339 letadel. Jedná se o 230 domácích letadel, včetně letadel starých 40, 50, 60 let a 109 zahraničních. Kromě toho plánujeme vyřadit 200 vrtulníků. Jedná se o 190 domácích vrtulníků a 10 zahraničních,“ konstatoval nedávno ředitel Federálního úřadu pro leteckou dopravu (Rosaviacija) Dmitrij Jadrov.
Rusové se snaží sankce obcházet prostřednictvím černých dovozů. Využívají třetí země jako jsou Spojené arabské emiráty, Turecko, Čína, Indie či některé africké země. Shání tak kde co – od motorů po sedadla; díly jsou ale násobně dražší a jejich kvalita není zaručena. Ani to ale nepokryje všechny potřeby.
Pád ruského leteckého průmyslu
Rusko se proto podle expertů v oboru pokouší vyvíjet vlastní náhradní díly. I to ale rizika poruch a havárií zvyšuje. Podle dat z roku 2024 došlo v Rusku k více než dvojnásobnému nárůstu poruch motorů právě u Boeingů a Airbusů.
GRAF: Průměrné stáří letadel u leteckých společností dle regionů a projekce do roku 2030

Pozn.: jedná se o prognózu z roku 2020
Zdroj: Statista.com
I když samo Rusko má dlouhou tradici ve výrobě vlastních letadel, navzdory slibům a závazkům se jejich výroba nedaří ani zdaleka tak, jak by si Moskva přála.
Oficiální ruské zdroje či třeba vicepremiér Denis Manturov sice tvrdí, že Rusko je „jedinou zemí, která produkuje všechny komponenty“. V letecké dopravě prý je také údajně „blízko k plné soběstačnosti“, realita ukazuje opak.
Vynikne to ve srovnání se západními stroji. Zatímco v srpnu 2025 Boeing dodal na trh 385 letadel, Airbus 434, Rusko dokončilo jen jediný letoun.
V červnu 2022 přitom zástupci ruské vlády slavnostně slibovali ruským aerolinkám i pasažérům, že mohou počítat nejméně s tisícovkou nových letadel.
Ruská letadla čelí poruchám
Kupříkladu o zamýšlenou konkurenci Boeingů a Airbusů, ryze ruský Il-96-400M není zájem už ani v samotném Rusku. Podle textu v zářijovém čísle časopisu Letectví a kosmonautika „projekt přestaly podporovat i ruské vládnoucí kruhy“. Dosud proto vznikl pouze jediný kus.
| Ruská flotila letadel |
* údaje k srpnu 2020
Zdroj: Wikipedia.com |
„Časy, kdy sovětský letecký průmysl vyráběl prakticky veškerá dopravní letadla – a ještě jimi zásoboval země socialistické soustavy a k tomu i některé letecké společnosti třetího světa – jsou nenávratně pryč,“ popsal současnou ruskou realitu komentátor a znalec Ruska Libor Dvořák.
Původní sovětská letadla navíc zastarávají a mají své problémy. Jen v roce 2024 bylo zaznamenáno 208 leteckých incidentů, což je nárůst o 25 procent oproti roku 2023.
Kupříkladu letos koncem července se na Dálném východě zřítil ruský Antonov An-24 z roku 1976 sibiřských aerolinek Angara. Při nehodě zemřelo všech 48 lidí na palubě. I v Rusku se pak začalo mluvit o bídném technickém stavu některých letadel.
Zákaz EU trvá
Rusku vadí i to, že EU odepřela přístup na svá letiště i všem ruským dopravcům a zakázala jim přelety svým vzdušným prostorem. I na to si nyní Kreml u Mezinárodní organizace pro civilní letectví stěžuje. Ovšem marně.
Nadále platí, že letadla registrovaná v Rusku i soukromá letadla, která jsou třeba jen pronajata ruským občanům či subjektům, nemohou přistávat na letištích EU ani létat nad územím EU.
Článek, jehož autorem je Robert Břešťan, původně vyšel na serveru Hlídací pes.org.
