Výběr reaktoru Dukovan začíná. Analýza pro jednání politiků ale vodí národ za nos a porovnává nesrovnatelné

Před dalšími odloženými jednáními na téma, jak co nejdéle vybírat vybrané a nic nevybrat,
která proběhnou tento týden, je na světě další „odborný podklad“. Jak píší Hospodářské noviny, objednal si ho na prosincovém jednání jaderného výboru (aniž by v zápise na webu Ministerstva průmyslu a obchodu o tom byla zmínka) premiér Andrej Babiš.

Zmíněná analýza, kterou mají HN k dispozici a kterou podle listu „dělal polostátní ČEZ“, ukazuje, jak si nový jaderný reaktor pro Česko rozhodně nevolit. Recept je jasný, jednoduchý, rychlý a srozumitelný. Bohužel však naprosto nesprávný:

Porovnávají se nepřipojený čínský reaktor v Pákistánu (uvedená cena 3 500 EUR/kW)
s jedním nedokončeným francouzským ve Finsku (5 500 EUR/kW) či dvěma reaktory
stavěnými také EdF (přes 7 000 EUR/kW). K tomu se přidává jeden ze čtyř korejských reaktorů dokončených v Abú Zabí (3 400 EUR/kW).

A také jeden ruský, co možná bude stát v Turecku (4 800 EUR/kW) nebo už je v provozu v Leningradu II (2 200 EUR/kW), a k tomu jeden americký, kde stavitelská firma napálila všechny kolem (10 400 EUR/kW).

GRAFIKA: Srovnání nákladů na výstavbu jaderných zdrojů ve světě (Hospodářské noviny 25. 1. 2021)

Zdroj: HN

Jen není jasné, podle čeho a jak lidé z ČEZu výběr reaktorů pro odborný podklad vybírali.

Reaktory stavěné „doma“ srovnáme s těmi za hranicemi… Ale jen s některými. Výběr je totiž neúplný, zjevně tak nedošlo k odvedení úplné práce (nebo ano?). Nemluvě o tom, že uvedené ceny také nejsou tak úplně akurátní.

Navíc nedávno spuštěná ruská elektrárna v Bělorusku chybí, dvě americké v Číně též, stejně jako tamní francouzská a další tamní ruská. Zjevně se nehodily do krámu.

Vodí nás za nos?

Co nám tato čísla říkají? Že je dali dohromady lidé, kteří záměrně vodí národ za nos,
protože jim musí být jasné, že takto porovnávat nelze.

Nelze porovnávat dvě různé lokality mezi sebou. To je jako porovnávat vilu na Ořechovce s panelákem v Chánově. Například jen rozdílné chlazení reaktorů vodou z řeky, vodou z moře nebo chladicí věží může dělat z pohledu nákladů rozdíl desítek miliard korun.

Níže na obrázcích jsou dva rozestavěné reaktory v Pákistánu a jeden hotový a druhý před dokončením u Petrohradu. Dále jeden hotový, ale ještě nepřipojený ve Finsku. A nakonec dva v Emirátech, jeden už připojený.

OBRÁZKY: Ukázky rozestavěných reaktorů

Karachi (Pákistán) Rozestavěné dvě čínské jednotky v Pákistánu u Indického oceánu	Olkiluoto (Finsko) Hotový reaktor 1650MW ve finském Olkiluotu na břehu Botnického zálivu
Leningrad (Rusko) Na snímku je Leningrad II, jeden 1200MW reaktor v provozu (a jeho dvě chladicí věže), jeden 1200MW dostavovaný (jedna velká chladicí věž)	Barakah (SAE) Zde jsou vidět dva ze čtyř 1400MW reaktorů ve Spojených arabských emirátech, všechny u moře, jeden v provozu

Zdroj: Google Maps

Jak je patrné, například Leningrad II má obrovské chladicí věže, které budou jistě dražší než chlazení do chladného Baltského moře ve Finsku. A to bude jistě levnější než chlazení do sluncem prohřátých vod Perského zálivu.

Tam ale asi autoři této „studie“ nebyli ani přes Google Maps, protože jinak by si všimli.

Čas spuštění: další jablka s hruškami

Též licencování je v každé zemi jinak drahé. A tyto „vybrané“ reaktory nejsou a nebudou spuštěny ve stejnou dobu.

Na jednu stranu dokážu pochopit, že autoři analýzy nechtěli a dost možná ani nemohli kvůli covidu-19 cestovat, ale přístup na internet jim odepřen snad nebyl.

Kromě toho, že jsem tyto elektrárny osobně navštívil, jejich aktuální stav je k nalezení na stránkách Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAAE) o jaderných reaktorech (a už jen pohled na zmíněné Google Maps napoví).

VÍCE K TÉMATU:

Zaváhání zkušených aneb co stojí za Babišovou otočkou ve věci jaderného tendru

Blíží se tendr na nové Dukovany. Jak moc máme dbát na bezpečnost, tedy na úkor Ruska a Číny

Radek Škoda: Je vidět intenzivní boj o to, kdo si urve kus koláče z energetického mixu Česka

Co je tedy správně? Správné porovnání je jen u ukončených tendrů na stejném místě, tedy například v Emirátech byly korejské reaktory o 30 procent levnější než konkurence, proto vyhrály.

Též máme srovnání z hotového tendru v Temelíně (a proto ho nemusíme opakovat).

Lstivou volbou Dukovan můžeme zapomenout na velké (nad 1 200 MW) reaktory ve Francii, Británii i Finsku (Dukovany byly oproti Temelínu záměrně vybrány, aby se tam tyto nevešly, což jsem psal již dříve).

Jak podotýkají HN ve svém textu s odvoláním na zdroj z jaderného výboru (který si nepřál být jmenován): „Je to zahlcení čísly, vypovídací schopnost nula.“

Opakování matka moudrosti

Co je z celé současné (i když spíše nekonečné) české jaderné anabáze jedině jasné, že jsme mohli mít (a stále můžeme) za 4 300 EUR/kW dva reaktory v Temelíně 3 a 4, které už byly v roce 2013 vybrány.

Jenže to by se teď nerozdělovaly další a další miliardy korun na „studie“ a „analýzy“ pro nový, „lepší“ dukovanský zdroj na jeden menší reaktor.

Nemluvě o tom, jak asi bude probíhat rozhodování a jednání napříč celým politickým spektrem.

Tento článek je privátním názorem autora a NEREPREZENTUJE postoj institucí, ve kterých autor působí či s nimi spolupracuje (např. CIIRC ČVUT či FEL ZČU), ani s těmito institucemi nebyl předem konzultován.