Mohlo by vás také zajímat
Hádky kolem výše rozpočtového schodku? Věřím jenom statistice, kterou si sám zfalšuji
Lukáš Kovanda 9. ledna 2026Ekonom Lukáš Kovanda se zamýšlí nad tím, jak byla veřejnost v uplynulých letech manipulována ve věci prezentace výsledků státního rozpočtu.
Z louže do bláta. Podnikatelské prostředí se v Česku zlepšilo jen mírně. V rámci EU jsme na spodních příčkách
Libor Akrman 21. října 2025České podnikatelské prostředí si dle Indexu prosperity a finančního zdraví mírně polepšilo. Zatímco loni nám připadla 22. příčka z celkových…
Fed agresivně srazil sazby, bojí se nezaměstnanosti
Jan Čermák 19. září 2024Americká centrální banka (Fed) po dvoudenním zasedání svého měnového výboru snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do rozpětí…
- KOMENTÁŘ
Proč nižší DPH a zpětné uplatnění daňové ztráty? Vládní daňový balíček míří mimo cíl
Vládní pomoc v podobě změny daní ekonomice nepomůže, trvalejší následky mohou nést úplně jiná, strategičtější odvětví než hoteliéři. „Nižší DPH navíc nijak pozitivně neovlivňuje zachování pracovních míst,“ připomíná v komentáři Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. Problematická může podle něj být také možnost uplatnění daňové ztráty i zpětně (tzv. loss carryback).
Vláda přijala daňový balíček, který má bohužel řadu mezer. Pomoc v první fázi krize by měla být dočasná, měla by současně řešit výpadky hotovosti ve firmách a stimulovat udržení zaměstnanosti.
A to nejlépe skrze všeobecně dostupné nástroje – krize postihuje podniky napříč celou ekonomikou. Správným přístupem jsou například všeobecně dostupné překlenovací úvěry z programu COVID 3, program na podporu zaměstnanosti Antivirus nebo odklady plateb sociálního a zdravotního pojištění.
Proč nižší DPH?
Naopak plánované snížení daně z přidané hodnoty (DPH) na ubytovací služby a na kulturní akce je problematické, a to především trvalost této pomoci.
Hotely a sportoviště možná čelí největším výpadkům hotovosti v druhém a třetím kvartále, proč ale pomáhat trvalým snížením DPH? Trvalejší následky mohou nést nakonec úplně jiná, strategičtější odvětví.
Nižší DPH navíc nijak pozitivně neovlivňuje zachování pracovních míst (podobné výtky lze uplatnit u vůči plánovanému snížení silniční daně).
VÍCE K TÉMATU:
Proč Česko čeká větší ekonomický propad než Německo?
Také se bojíte propouštění? Důvěra v českou ekonomiku rekordně propadá
Problematický „loss carryback“
Největší problém se ale skrývá v opatření umožňujícím firmám odepsat letošní ztrátu ze zisků v letech 2018 a 2019 a získat zpět zaplacenou daň (tzv. loss carryback).
Opatření by v neregulované formě mohlo být extrémně drahé a s vysokou pravděpodobností selektivně podpoří velké firmy (s lepším přístupem k hotovosti), aniž by je nutilo udržovat zaměstnanost a úroveň mezd.
Navíc může nadnárodní společnosti (pokud nebude systém omezen) motivovat k přesouvání daňových ztrát do Česka a my se tak nechtěně staneme „smetištěm“ ztrát z celé Evropy.
Je pravda, že systém v některých evropských zemích funguje, ale vždy v omezené formě – s jasným limitem na odepsatelné ztráty. Zavedení takového limitu by mohlo omezit některá rizika včetně převodu ztrát do Česka.
Utrácet miliardy lépe
Vláda tak mohla firmám pomoci například prostřednictvím štědřejších a lépe dostupných programů na podporu zaměstnanosti Antivirus.
Zájem z podnikové oblasti ostatně potvrdila i anketa mezi převážně středně velkými podniky na dubnové „Ranní kávě“ (viz graf).
Rozhodně je třeba si přiznat, že dnes existují lepší způsoby, jak utratit desítky miliard korun na podporu ekonomiky.