Mohlo by vás také zajímat
Proč je v Chorvatsku tak draze? Klíčovou roli hraje euro, potvrzují akademické studie
Lukáš Kovanda 8. července 2026Pověst Chorvatska jako relativně levné destinace pro strávení dovolené už dávno neplatí. Ve srovnání s předchozím rokem tam výrazně vzrostly…
Schodek státní kasy se prohloubil. Za pololetí stát hospodařil hůře
Dominik Rusinko 2. července 2026Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun. Letošní červnový deficit byl…
Česko jako jedna z pilotních zemí pro kampaň EU #EnergiePodKontrolou
Libor Akrman 29. června 2026Evropská komise spustila v půli června iniciativu, která má pomoci lidem a domácnostem porozumět spotřebitelským právům v oblasti energií a…
- KOMENTÁŘ
Šok, který se (zatím) nečekal: inflace je nejvýše za 13 let, růst sazeb je neodvratný
Aktuální údaje o srpnové inflaci překvapily. Zároveň podle odborníků zvyšují pravděpodobnost, že bankovní rada ČNB na měnovém zasedání na konci září zvýší základní úrokovou sazbu razantněji, tedy o půl procentního bodu na 1,25 procenta.
Meziroční růst spotřebitelských cen by v závěru roku 2021 mohl atakovat hranici pěti procent. (Ilustrační foto) Zdroj: Pixabay
Srpnová inflace zrychlila, a to vůbec ne málo. Opět překvapila většinu trhu včetně ČNB a vyskočila na 4,1 procenta – nejvyšší úroveň od roku 2008.
GRAF: Vývoj inflace v Česku
Za posledních 20 let, v procentech
Zdroj: tradingeconomics.com
Zdá se, že na vině je opět ve větší míře jádrová inflace. Tu žene vzhůru na jednom z předních míst imputované nájemné tažené rostoucími cenami nemovitostí. A také cenami ve stavebnictví (ty se do imputovaného nájemného v CPI přímo promítají). Rychle rostoucí ceny stavebních materiálů se také promítají do rychlého zdražování oprav a vybavení bytů a domů.
Dalším tahounem inflace zůstávají ceny potravin (zejména máslo a vejce) a v oddíle doprava ceny pohonných hmot (+19 procent meziročně).
V průběhu podzimu může sice lehce odeznívat vliv dražších pohonných hmot, na druhé straně se teprve začne naplno projevovat dražší elektrická energie. Ta dnes meziročně zlevňuje o zhruba tři procenta (zemní plyn ještě více), to se však brzy změní.
To pravděpodobně vytáhne českou inflaci ke konci roku do blízkosti pěti procent. Kombinace vysoké aktuální inflace a napjatého trhu práce přitom bude jedním ze zásadních argumentů, proč bude ČNB do konce roku pokračovat v pravidelném zvyšování úrokových sazeb.
GRAF: Vývoj inflace v ČR v kontextu vývoje cen energií a imputovaného nájemného
Od roku 2008 do současnosti, v procentech
Zdroj: ČSÚ/Patria
ECB zasahuje (ale neustupuje)
Ke kosmetickému útlumu měnové expanze již sáhla i Evropská centrální banka (ECB). Lepší finanční podmínky a pravděpodobně i o něco vyšší inflační prognóza vedly ECB k lehkému zmírnění nákupů v rámci pandemického programu PEPP, které by měly být podle ECB nižší než v předešlých dvou kvartálech.
To ECB nakupovala v průměru tempem okolo 80 miliard eur za měsíc. Pokud se nyní vrátí k tempu z počátku roku, mohlo by to znamenat nákupy tempem okolo 60 miliard eur měsíčně.
Důležité však je, že ECB nechápe takový krok jako ústup od měnové expanze („tapering“, který bude brzy zvažovat Fed), ale slovy hlavního ekonoma Philipa Lana jako operativní změnu v měnové politice (tempo nákupů může kdykoliv flexibilně opět zvýšit). Christine Lagardeová na tiskové konferenci zase hovořila pouze o „rekalibraci“ programu a vyslala jasný signál, že trvalý útlum pandemického programu je zatím předčasná otázka.