Mohlo by vás také zajímat
Elektrický Elroq na scéně; Kellnerová v čele českých boháčů a Brusel může zavést cla na čínská elektromobily aneb souhrn ekonomických událostí 40. týdne 2024
Libor Akrman 4. října 2024Vláda si plácla s odbory; dálniční známka zdraží; povodňový schodek prošel; O2 může převzít Nordic Telekom; Rozpočtové radě se nezdá…
Inflace v eurozóně spadla pod dvojku, což dává ECB munici na snížení sazeb
Dominik Rusinko 2. října 2024Poprvé od poloviny roku 2021 se inflace v eurozóně dostala pod inflační cíl Evropské centrální banky. Meziroční růst spotřebitelských cen…
Češi spoří jako o život. Není divu, že ekonomika stojí
Lukáš Kovanda 1. října 2024Podle aktuálně zveřejněných zpřesněných údajů vzrostl HDP ve druhém čtvrtletí mezikvartálně o 0,4 % (původně to bylo o 0,3 %).…
- KOMENTÁŘ
Proč centrální banka ještě neřekla poslední slovo?
Nejnovější růst sazeb přináší jasné poselství ČNB o tom, že „bankovní rada je připravena pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb v souladu s podzimní prognózou“, tak aktuální (byť velmi razantní) zvýšení sazeb nebylo rozhodně posledním, domnívá se hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Česká národní banka zvýšila úrokové sazby. Foto: Jklamo / Creative Commons / CC BY-SA 3.0 CZ
Na svém posledním zasedání se bankovní rada ČNB rozhodla zvýšit hlavní úrokovou sazbu – dvoutýdenní repo – o 125 bodů na úroveň 2,75 procenta.
Dala tím velmi jasný a silný signál, že není ochotna tolerovat vysokou inflaci. Respektive inflační očekávání a že je odhodlaná vrátit inflaci zpět k cílové hodnotě. Z hlediska razance jsme takový zásah neviděli od útoku na korunu v roce 1997.
GRAF: Vývoj základní úrokové sazby ČNB
Od ledna 1996 do listopadu 2021, v procentech.
Zdroj: tradingeconomics.com
Svým čerstvým rozhodnutím ČNB vrátila svoji hlavní sazbu na úroveň, na které byla naposledy v roce 2008.
Sedmiprocentní inflace
Své rozhodnutí bankovní rada opřela o novou prognózu. Ta předpokládá že se inflace na začátku příštího roku může přiblížit až k sedmi procentům. To samozřejmě nelze s ohledem na zprávy přicházející zejména z energetiky vůbec vyloučit.
Vedle toho však můžeme očekávat na přelomu roku i úpravu ceníků i u dalších služeb a zboží, které se v inflaci rovněž negativně podepíšou. Aktuální rizika jsou tak jasně vychýlená proinflačně.
Sama bankovní rada vidí jen jedno protiinflační riziko, kterým je „konsolidace veřejných rozpočtů novou vládou“. Když však vezmeme v úvahu stávající manévrovací prostor této ještě ani nevzniklé vlády, tak je to riziko spíše střednědobé.
Vodítko naznačuje
Od posledního zasedání se však nečekal pouze růst sazeb, ale i vodítko kam až by ČNB svoji hlavní sazbu chtěla v tomto cyklu navýšit. Už dříve někteří centrální bankéři hovořili o „cílové“ neutrální sazbě ve výši 2,5-3,0 procenta. Avšak z nejnovější prognózy je patrné, že by centrální banka měla zajít ještě dále.
Tříměsíční PRIBOR v průměrné výši 3,63 procenta v prvním kvartálu příštího roku totiž implikuje repo sazbu na úrovni 3,25-3,50 procenta.
Když k tomu vezmeme i zcela jasné poselství o tom, že „bankovní rada je připravena pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb v souladu s podzimní prognózou“, tak aktuální (byť velmi razantní) zvýšení sazeb nebylo rozhodně posledním.
Jasné odhodlání deklarované po posledním zasedání dává tušit, že už v únoru by opravdu repo sazba mohla skutečně dosáhnout 3,50 %. Zvlášť když dal guvernér jasně najevo, že ČNB jde v první řadě jen o inflaci.