Kravaty mizí z byznysového prostředí. Už je nevyžadují ani německé banky

Stále větší volnost pravidel oblékání u velkých německých firem vede k tomu, že v největší evropské ekonomice „mizí kravaty“, napsal německý ekonomický týdeník Wirtschaftswoche. Už dlouho se jedná pouze o módní doplněk, který ztratil svou původní funkci z barokní doby, kdy tato část oděvu měla chránit krk.

Uvolnění pravidel pro oblékání ve firemním sektoru vedlo k tomu, že se obor výroby a prodeje kravat prakticky zhroutil. Během deseti let – mezi roky 2014 až 2023 – se dovoz kravat do Německa snížil o dvě třetiny, uvedlo módní sdružení Germanfashion.

Ještě v roce 2014 se do Německa dovezlo 14,4 milionu kravat a motýlků, v roce 2023 to bylo už pouze 4,8 milionu. Obdobně se vedlo i německým výrobcům. Export tohoto zboží se propadl z 5,2 milionu kusů na 2,1 milionu, tedy o 60 procent.

Jsme v extrémně těžké situaci

„Ocitli jsme se v extrémně obtížné situaci, kterou jsme v posledních letech zvládli pouze díky větší diverzifikaci a zaměřením na trhy po celém světě,“ vysvětlil současnou náladu na trhu Jan Moese. Ten šéfuje výrobci kravat Ascot z Krefeldu, jenž se specializuje na výrobu vysoce kvalitního zboží z hedvábí. Ascot a sesterská organizace Hemley jsou posledními výrobci těchto pánských módních doplňků v celém Německu.

VÍCE K TÉMATU:

Svět módy se zahalil do černé. Odešla jeho černobílá ikona

Soukromé vrtulníky jsou stále více žádané. Bohatí lidé je vnímají jako symbol úspěchu

10 zlatých pravidel, co (NE)dělat na firemním večírku

Poptávka na německém trhu výrazně klesla a u firem stoupá závislost na vývozu do zahraničí. „Nyní jsme se dostali na exportní kvótu přes 50 procent. Kromě kravat nabízíme řadu dalších pánských doplňků, které si v rámci možností vyrábíme sami. Nebo je také odebíráme, případně si je necháváme vyrábět u partnerů,“ upřesnil šéf rodinného podniku Ascot, který byl založen v roce 1908.

Kdo nosí kravatu, když pracuje z domova?

Výrazný rozmach práce z domova, který vyplynul z nutnosti izolace v době pandemie covidu-19, používání kravat, ale i formálního oblečení dále negativně ovlivnilo. Málokterý muž z domova pracoval v obleku, natož s kravatou.

Souběžně s tím posílil trend nošení neformálního oblečení nejen doma, ale i v kancelářském prostředí. Kravaty se nosí jen zřídka, potvrdil generální ředitel obchodního sdružení Textile Shoes Leather Goods v Kolíně nad Rýnem Axel Augustin.

„Trh s kravatami je stále více komplikovaný celosvětově, i když existují národní rozdíly,“ dodal ředitel výrobní firmy Moese. Zároveň popsal, že se zaměřují na zákazníky, kteří si nošení kvalitních kravat zamilovali a nosí je z vášně. Oslovují i klientelu, která si kupuje speciální kravaty pro slavnostní příležitosti. Ostatní výrobci kravat ale museli v posledních letech tento druh podnikání takzvaně vzdát.

Revoluce v oblékání amerických manažerů technologických firem

Část milovníků pánské klasické módy, tedy obleků, košil a kravat, vidí viníka za oceánem.  Obviňují totiž manažery amerických technologických korporací, kteří začali už od 70. let minulého století bořit korporátní mýtus přísného dress codu. Do práce začali chodit v oblecích s tričkem, případně jen v džínech s rolákem, které doplnilo sako, někdy ani to ne. A k nim kravata už nepatří.

Legendárním příkladem je pochopitelně bývalý šéf společnosti Apple Steve Jobs. Ten image firmy v 80. letech minulého století postavil na odmítání „šedé“ konformity, kde už oblek s košilí a kravatou nemá místo.

Steve Jobs při představování MacBook Air během zahájení veletrhu Macworld 2008. Zdroj: Wikimedia Commons

Šéf společnosti Meta Mark Zuckerberg nosí rovněž výhradně džíny a tričko. Také se připomíná vliv italského módního návrháře Giorgia Armaniho, protože ten kombinoval oblek s tričkem.

Kravaty zrušily i německé banky

Že mají kravaty v byznysovém prostředí své nejlepší časy dávno za sebou, dokládají i ty nejkonzervativnější obory. Už ani v bankovnictví a pojišťovnictví firmy nevyžadují, aby jejich zaměstnanci do práce chodili s kravatou. Dříve finanční instituce doporučovaly novým zaměstnancům a stážistům, jak se oblékat.

V roce 2020 například představenstvo mnichovské finanční instituce Bayern LB zrušilo kodex, který se týká oblékání. Zaměstnanci mohou chodit do práce v duchu hesla „Come as you are“. I proto od té doby počet lidí, kteří chodí do práce i s kravatou, prudce klesl, potvrdil mluvčí banky Bayerische Landesbank.

Rovněž šéf největší zajišťovny světa Munich Re Joachim Wenning už bývá občas spatřen v obleku bez kravaty. „Kolegové, včetně představenstva, to řeší individuálně a v závislosti na situaci. Proto někdy s kravatou a někdy bez kravaty,“ vysvětlil mluvčí finanční skupiny, jež se obchoduje v rámci německého akciového indexu DAX frankfurtské burzy.

Za kravatu mohou Chorvati

Historicky je kravata pozůstatkem oblékání éry baroka. Její vznik se datuje k roku 1635, kdy do Paříže přijeli chorvatští vojáci podpořit krále Ludvíka XIII. Jako součást svého tradičního oděvu měli i barevný šátek uvázaný kolem krku.

Francouzi si doplněk oblíbili, a tak se časem stal i součástí uniformy francouzské armády. Ve francouzštině se Chorvati nazývali Cravate (dnes Croate). Odtud vzniklo pojmenování této části oděvu. Přes německý termín Krawatte se pak dostalo do i češtiny.

„Kravata byla nedílnou součástí pánských třídílných obleků už kolem roku 1700, protože košile v té době neměly límečky. V důsledku toho byl krk zakrytý kravatou,“ vysvětlila historička a odbornice na historii odívání Adelheid Rascheová z Národního muzea v Norimberku. Také pánské obleky v anglickém stylu ze začátku 19. století vždy doplňovala kravata. Kromě pracovních účelů existovaly kravaty i pro soukromé příležitosti.

Za dobu své existence si kravata prošla vývojem. Od kravat z hedvábí, mušelínu, nákladných krajek, saténu či vlny až po polyester. Stejně tak se měnily i podoby kravaty. A kravata má dokonce svůj den, který se datuje na 18. října.