Mohlo by vás také zajímat
Česko mezi inflačními premianty. Máme pátou nejnižší inflaci v EU
Petr Dufek 19. ledna 2026Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v prosinci zpomalil na 2,3 procenta. V České republice míra inflace zůstala na…
Stav veřejných rozpočtů se znovu zhoršuje a výhled na další roky je obdobně tristní
Kryštof Míšek 14. ledna 2026Státní rozpočet skončil se schodkem 290,7 miliardy korun, což je nejen nad původním plánem, ale hlavně je to na poměry…
Babiš „zařízl“ gigafactory na Karvinsku; Strnad chce na burzu a námluvy Glencore a Rio Tinto pokračují aneb souhrn ekonomických událostí 1. a 2. týdne 2026
Libor Akrman 10. ledna 2026EU schválila dohodu s Mercosurem; Glencore jedná s Rio Tinto o možné fúzi; měď na cenovém rekordu; státní rozpočet loni…
- ANALÝZA
Jaký byl konec roku na hlavních trzích a v Česku? A výhled na vývoj roku 2026
Konec letošního roku se nesl v souladu s očekáváními trhu. FED snížil sazbu o 25 bazických bodů na 3,75 %, Evropská centrální banka ponechala sazby beze změny stejně jako Česká národní banka. A co přinese rok 2026?
Pohled makléřského domu v akci. Zdroj: iStock
Konec letošního roku se nesl v souladu s očekáváními trhu. A co přinese rok 2026? Od ČNB se očekává jestřábí postoj, ECB se nejspíš bude pevně držet dosavadní praxe, ale FED čeká divoký rok. Čeká se oznámení nového guvernéra, jehož hlavní úkol představuje snížení sazeb bez ohledu na inflaci.
Podrobněji: co přinesl závěr roku?
Amerika s potenciálními problémy
Poslední zasedání roku 2025 přineslo u americké centrální banky v souladu s očekáváním trhu snížení sazeb o 25 bodů na 3,75 procenta. Ve FEDu ale přetrvává nejednotnost ohledně dalšího vývoje sazeb. Objevili se zastánci spíše opatrného přístupu a pomalejšího snižování, jiní ale očekávají spíše rychlejší a výraznější pokles sazeb.
Tomuto rozkolu se věnoval i guvernér Jerome Powell. Ten zmínil, že všichni členové FOMC se shodnou na tom, že inflace je vysoká a trh práce má potenciál k problémům. V čem vzniká rozkol je pak to, co vnímají jednotliví členové FOMC jako palčivější problém do budoucna.
Ti, kdo vnímají jako větší problém inflaci a její možný nárůst, jsou zastánci spíše vyšších sazeb. Na druhé straně ti, kdo mají větší obavy z trhu práce, tvrdí, že se musí uvolnit monetární politika více, aby nenastaly větší problémy.
Americký trh práce přinesl také poměrně slabá data. Zpožděné payrolls za listopad ukázaly slabou tvorbu nových pracovních míst. Zároveň je patrný vzestup míry nezaměstnanosti na 4,6 procenta, tedy nejvýše od třetího čtvrtletí roku 2021.
FED má obavy z toho, že americké firmy momentálně nejsou zrovna při chuti s nabíráním nových zaměstnanců. A pokud by došlo na výraznější propouštění, bylo by pro lidi náročné najít novou práci. Jerome Powell ji na jedné z tiskových konferencí shrnul jako „no hire, no fire“.
Komfortní Evropa
Evropská centrální banka v souladu s očekáváním trhu ponechala sazby beze změny. ECB je momentálně v neobyčejně komfortní situaci, kdy se inflace drží blízko cíle napříč eurozónou. Hlavně v největších ekonomikách.
ECB se tak nebude snažit opravovat něco, co funguje a dokud neuvidíme v datech výraznější posun, na pohyb sazeb nemá cenu sázet.
Eurozóna by navíc měla v průběhu příštího roku vykázat i nějaký růst. Nicméně ten zůstane daleko za tím, co by Evropa potřebovala k tomu, aby se začala výrazněji stavět na nohy. Má to ve svých rukou, jen to jde hodně ztěžka a pomalu.
ČNB v závěsu jádrové inflace
Česká národní banka pak v souladu s širokým očekáváním trhu ponechala sazby beze změny a vysvětlila svůj postoj k inflaci. Ta v listopadu klesla na 2,1 procenta, tažená na nižší hodnoty poklesem cen potravin.
Trhy, vědomy si možnosti dalšího poklesu inflace způsobeného rozhodnutím vlády o přenesení nákladů na obnovitelné zdroje na státní rozpočet, začaly spekulovat o tom, jestli eventuální pokles inflace pod cíl ČNB nemůže vést k obnovení dlouho zapomenuté debaty o snížení sazeb na 3,25 procenta. To trhy ještě v první polovině roku vnímály jako poměrně možné a teď k tomu mělo pomoci ještě odložení ETS2.
ČNB však zdůraznila, že se na snižování sazeb nechystá, i kdyby došlo na pokles nominální inflace pod hladinu 2,0 procenta. Důvodem je to, že ČNB se rozhoduje podle jádrové inflace, která je o vlivy energií a vládních kroků očištěná. A u ní, naopak, očekává setrvání nad cílem, stanoveným také na 2,0 procenta.
Jádrovou inflaci by měl držet na vyšších hodnotách přetrvávající svižný růst cen ve službách a neustávající růst cen nemovitostí. Dále také větší utrácení nové vlády, která ve volbách lidem slíbila velké transfery peněz ze státního rozpočtu. K tomu musíme připočítat také očekávání solidního výkonu domácí ekonomiky, která by měla růst nad 2 procenty, tedy blízko svého potenciálu.
ČNB tak potvrdila, že momentálně neplánuje snižovat sazby, i když si nechtěla zavřít dveře k žádnému z možných kroků. Nadále tak platí, že hodnota 3,50 procenta zůstane po delší dobu. A pokud se nestane nic zásadního, počítejme s nejbližším pohybem spíše směrem vzhůru.
Výhled na rok 2026
Od České národní banky po jejích prohlášeních z posledního zasedání nečekáme nic jiného než jestřábí postoj. ČNB připravila trhy na to, že pokles nominální inflace pod cíl nebude důvodem k poklesu sazeb, pokud se nepromítne i do jádrové inflace.
Tu ale bude držet na vyšších hodnotách řada proinflačních faktorů, které (mírně) levnější energie těžko přetlačí. Počítejme tak s tím, že sazby zůstanou minimálně v první půli roku tam, kde jsou. A případnou debatu o jejich poklesu rychle utne pohled na hodnotu jádrové inflace.
Změnit by se to teoreticky mohlo v druhé polovině roku, ale k tomu je nutné splnění řady podmínek a nesplnění ještě delší rady předvolebních slibů nové vlády.
Dočká se koruna posílení?
Koruně by tento výhled měl prospívat. Očekáváme slušný růst ekonomiky a vyšší sazby, což představuje podmínky k posilování koruny.
Trhy se budou asi jen málo zabývat tím, že slabší investice spíše podvazují růst v budoucích letech a budou soustředěny na solidní čísla. Ta se mohou také dočkat podpory v podobě utrácení nové vlády, která má pořádnou dávku slibů ke splnění.
Evropská stabilita
U ECB očekáváme podle našeho názoru, že neopustí pevnou dosavadní praxi. Ta drží inflaci stabilní. A přestože na trhu máme signály, že některé země, zejména Francie, volají po nižších sazbách, ECB na ně zatím nedbala.
Euro tak může dále čelit realitě stability sazeb a netrpělivě vyhlížet balík peněz, který chystá německá vláda. Čekání je už hodně dlouhé a objevují se pochyby o tom, že doručí očekávaný boost ekonomiky. Pokud by se ukázalo, že se 500 miliard eur rozpustí do ekonomiky bez většího efektu, byla by to pro současnou vládu katastrofa, kterou by vyřešily až předčasné volby.
Podle současných předvolebních průzkumů by to znamenalo předání moci v zemi AfD, což by euru uškodilo. Jinak by ale euro mohlo být poměrně stabilní a bude čekat na to, co se bude dít v USA.
FED čeká divoký rok
Hned zkraje roku bychom se měli dočkat oznámení o novém guvernérovi FEDu, který bude mít jediný úkol – snížit sazby v podstatě bez ohledu na inflaci. Ta se bude řešit až po midterms, které Trump nutně potřebuje zvládnout, aby mohl dále vládnout. Trhy tak počítají s poklesem sazeb.
Výměna na guvernérském postu by měla přijít až v květnu, ale nový guvernér bude schopen tvořit svou agendu a ovlivňovat trhy už po svém oznámení. Sledovat budeme také americkou ekonomiku. Ta vykázala poměrně solidní čísla a zřejmě bude brzdit oslabování USD, které by normálně pokles sazeb způsobil.